Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Horor
  • Akční
  • Drama
  • Thriller
  • Sci-Fi

Recenze (3 651)

plakát

Kate (2021) 

Japonci ze sebe opět ochotně nechají dělat šašky a dementy, samozřejmě že opět za hollywoodské prachy, bych blil... A jinak s tupým bezduchým masením nemám problém, mnohdy mě i dobře pobaví, pokud je vkusné a s nadsázkou, viz třeba nedávno The Protégé. Kate ale vkusná není, je především nechutná. A její představitelka nesympatická. A nadsázka? Další hubená ženská, která vymlátí fotbalový stadión... Inu proč ne, o tom tyhle filmy jsou. Ale proč je to potom celé nasáklé tím odporným melodramatickým patosem a bere se to tak vážně? To už jsou mi milejší blízce příbuzné filmy o Johnu Wickovi, jehož postava je tak plochá, že nějakou morálku a výčitky svědomí vůbec neřeší.  Marně přemýšlím, za co dát body téhle zdlouhavé nudné reklamě na jakousi limonádu, s krajně protivnou hlavní postavou. Snad za to japonské prostředí.

plakát

Rozlučka (2021) 

Zápletka je sice hloupá (resp. nerealistická) i v rámci žánru "levný televizní thriller", triky s výstřely do hlavy zvládne každý amatérský nadšenec, který umí používat comp, psychologizace postav je ubohá a jejich chování mnohdy nepravděpodobné, ale i tak mě to nevím proč chvílemi i docela bavilo, snad že to mělo takovou sychravou podzimní atmošku. Ale po použití to letí směr koš, jasná věc.

plakát

Collar Bomb (2021) 

Přijmete-li film i spolu s jeho infantilním polopatismem a patetismem, poplatným mentalitě indického diváctva, dostanete vcelku koukatelnou orientální žánrovku na jedno použití, sice bez obvyklých "bollywoodských" hudebních a tanečních vložek, které mám já osobně rád, ale zato s milosrdnou stopáží a docela překvapivým rozuzlením, tedy aspoň pro mě. Na druhou stranu mi byly všechny ty ploché a nezajímavé postavy celou dobu dost u zadku, takže do děje jsem nebyl skoro vůbec vtažený. Za to lehce nadprůměrné finále ale zaokrouhlím nahoru.

plakát

Bez možnosti úniku (2015) 

Levné nekomerční béčko, které v současné pandemii covidiotismu nečekaně nabývá na aktuálnosti. Na svoje poměry (tedy na poměry levného nekomerčního béčka) vcelku zdařile a záživně ukazuje, kterak se průměrní panelákoví lidičkové, konfrontováni s hrozbou jakési neznámé smrtelné nákazy, potažmo s vlastní smrtelností, snadno změní ve zdivočelé stádo hysterických a vyděšených přizdisráčů. Takže vlastně věrně zobrazuje dnešní realitu. A to je čínská chřipka proti tomuhle fiktivnímu viru pouhá rýmička. Zajímavostí pro mě byla účast sympatické Louisy B., která hrála v novém Sherlockovi laborantku, do narcistního a egomaniakálního Sherlocka tajně a (nešťastně) zabouchnutou. Hlavním mínusem, jako už obvykle, pak byla vyližprdelní ruční kamera.

plakát

Rust Creek (2018) 

Další neumětelská thrillerová hovadina z produkce nějaké podřadné okresní televizní stanice, určena k vysílání ve všední den dopoledne, kdy až na důchodce a mamči na mateřské na bednu skoro nikdo nečumí, ale přesto je třeba něčím zaplácnout vysílací čas. Nesympatická pizda v hlavní roli a přehrávající ochotníci v ostatních rolích jsou další hřebíky do její (hovadiny) pomyslné rakve, později znechuceně pohozené na kinematografickém hřbitově v sekci "trash". Navíc mám neodbytný pocit, že pí scénáristová s pí rejžovou jsou ženštiny výrazně omezeného duševního obzoru i mozkové kapacity, značně odtržené od reality, dost možná čtenářky knih pro ženy a sjížděčky retardovaných telenovel, a že by se napříště měly raději věnovat scénáristice/režii teleshoppingů, pořadů o vaření, nebo o domácích mazlíčcích.

plakát

Pentagram (2019) 

Asmodeus musí být spokojený, protože tomuhle filmu se vcelku přesvědčivě podařilo zobrazit výjevy z pekla. Konkrétně hereckými výkony všech zúčastněných tragédů, které byly opravdu pekelně děsivé (kromě prvního chlápka v pentagramu). Když k tomu přihodím ještě poloamatérskou režii a retardované dialogy, nejapně se pokoušející o jakousi hloubku a závažnost, mám tu žhavého aspiranta na vítěze mé soukromé soutěže o pseudohorrorovou trapárnu letošního roku (ačkoliv je dva roky stará). Přesto si "odpad!" nechám pro ještě větší sračky a dám jednu za ne úplně špatný námět o černomagické evokaci a za několik absurdních hlášek: "Jsem Angličan." "Aha, já myslela, že jste sjetej." Nebo: "Jakže se to jmenuje? Instagram?" "Ne, pentagram."

plakát

Sklízení duší (2019) 

Je zřejmé, že rejža a scénárista (v jedné osobě) četl Lovecrafta, ale jeho dílo má k Lovecraftovi předaleko. Protože tohle není horror, tohle je horrorová komedie/parodie/groteska/fraška/fantasmagorie, jak kdo chce. Přesto nechci film úplně zazdít a vyodpadit, protože se na něm dá najít i několik malých plusů. Třeba že herci nejsou úplně neschopná ochotnická dřeva, která obvykle v obdobných filmech "hrají", nebo že si celý štáb při natáčení nejspíš užil spoustu švandy, nebo... nebo třeba ještě scéna z hospody chvíli po začátku. Hubená podvyživená druhá, za toho Lovecrafta, za plakát, za zjevnou lásku k žánru, ale teď rychle pryč, než si to rozmyslím.

plakát

Jaga Pocong (2018) 

Než se začne trochu něco dít, uplyne skoro hodina. To je dost, vzhledem k tomu, že film má hoďku dvacet netto. A musel bych být opravdu hodně nenáročný divák, abych onu úvodní hodinu shledal záživnou, nebo aspoň vizuálně atraktivní. Není ani jedno, hlavní hrdinka chodí pooomalu po domě a volá na dítě, fakt vodvaz. To vše zabaleno v televizní/telenovelické formě. Nicméně v závěru děj vcelku uspokojivě vygraduje a ani pointa není k zahození, ale počítejte s tím, že vše podstatné je natlačeno do poslední čtvrthodiny a zbytek je vata. Kvůli netradiční zemi původu zaokrouhlím nahoru, s indonéským filmem zase tak často do styku nepřicházím.

plakát

Smrt ve tmě 2 (2021) 

Tak v první řadě jsem si nejdřív zopákl jedničku, hned jí ještě jednu hvězdu přihodil a pak šel teprve na dvojku. A nebudu to prodlužovat: po mém počátečním drobném rozčarování a mírné nedůvěře ("Co tam hergot dělá zase ňáká malá holka?!") musím nakonec zvednout palce nahoru. Sice je to spíš komedie než thriller, samozřejmě komedie nechtěná, ale zároveň je to tak kulervoucí bizár, že jsem na to zíral odzbrojeně a bez protestů, retardovaně se culil a můj mozek tiše a spokojeně předl v nízkých otáčkách, téměř jako ve stavu meditace. Znáte videofilmy o nevidomých mistrech kung-fu, kteří porážejí vidomé bojovníky jednoho za druhým? Náš slepý veterán je lepší! Taky jste u Bird Boxu nadávali, že slepci jezdí auťákama, plují loděma a pohybují se v neznámém prostředí nějak podezřele suverénně? Opět vítězí náš slepec, který chodí po vybydleném Detroitu jen s cizím čoklem, leze po cizích barácích, s jistotou vypíná pojistky a likviduje nabušený a vycvičený pořezy. A ta holka byla nakonec taky docela správná, líbilo se mi třeba, jak radikálně přeťala mateřské pouto se svou matkou (s kým taky jiným).

plakát

Fantasy Island (2020) 

"Thriller / Horror, charismatický pan Roarke"... Jaký méněcenný mentál probůh přiřazuje tyhle nálepky a píše podobné cancy? Já si zprvu na několik vteřin bláhově myslel, že by Fantasy Island mohl mít mysteriózní až halucinační náboj příbuzného druhu, jako třeba kultovní seriál Lost, který jsem kdysi v pravěku sjížděl dabovaný v bedně. Ale i když se z něho nakonec vyklubala otravně výchovná, moralizující a patetická slátanina pro mládež, námět nebyl úplně špatný. Ale víc než slátaninu pro mládež od filmu opravdu nečekejte. A tomu odpovídají i herecké výkony všech herců ve filmu použitých. Ani Maggie Q mě coby sterilní měštka vůbec neoslnila. Ovšem nejhorší ze všech byl Mr. Roarke, dle scénáře měl asi působit aristokraticky a zlověstně. To by ho ovšem nesměl hrát nějaký oplácaný a připrclý kašpárek, který svým vzezřením, chůzí i mluvou působil ze všeho nejvíc jako mexický venkovský nádeník z kalifornské plantáže.

Časové pásmo bylo změněno