JASON_X

Velké a příjemné překvapení - nevěřil bych, že mě nízkorozpočtový mysteriózní sci-fi film o teenagerech dokáže přikovat na dvě hoďky k obrazovce, aniž bych chodil na chcáč, nebo luxovat ledničku. A to je to navíc ještě film jen o samých hošanech, což mi zprvu evokovalo latentně homosexuální Rychlé šípy a podobná dílka. Atmošku naštěstí nezazdil ani příchod první a poslední holčičí aktérky; obával jsem se, že mezi nadrženými puberťáky vypuknou samčí souboje o jedinou samičku široko daleko a celý příběh půjde do hajzlu. Ale atmosféra uspokojivě stále houstla a houstla až tak, že by se dala krájet a nakonec to bylo bezmála tak hustoatmosférické, jako seriál Lost. Ovšem s tou výhodou, že to není nekonečný seriál, ale jen celovečerák. Jsem potěšený, v dobrém rozmaru a těším se na dvojku!

Už podle traileru mi bylo jasné, že tenhle film bude určený dětem do dvanácti let. Ale chtěl jsem ho i tak vidět, protože byla velká pravděpodobnost, že bude vizuálně hodně pohledný. A taky že jo, Guardians of the Galaxy do puntíku splnil moje předpoklady a dostal jsem přesně to, co jsem čekal - hezky udělanou a líbivou blbůstku pro žactvo základních škol. V hlavní roli sice hraje jeden nesnesitelný šaškující blbeček, ale malé kluky i holky bude určitě hodně bavit. Kromě všelijakých kašparů a mluvících zvířátek v tom ale hraje taky pár pěkných emzaček, oblečených i nalíčených podle poslední fetišistické módy, takže jsem ty dvě hoďky přece jen vydržel (hlavně zelená mulatka se mi zatraceně líbila). No a chvílemi je to pravda i docela vtipné. Nenáročná zábava na dlouhý večer.

Byl jsem zvědavý a těšil se na nové scífko, i když nic moc jsem si od něj radši nesliboval - podle anotace jsem čekal nějakou lehce stupidní tuctovou zápletku, lehce stravitelnou pro každého lehce retardovaného požírače popcornu. Ale to byla tedy moje velká mýlka - dostal jsem naprosto nečekanou scénáristickou ťafku přímo mezi oči a film mě nemilosrdně posadil na zadek (tedy popravdě jsem u něho jako obvykle ležel, takže to je prosím jen taková metafora). Každopádně od Nolanova Inception je Predestination nejzajímavější sci-fi film, jaký jsem viděl - vynikající námět, scénář, kamera, hudba, výprava, hlavní herečka, režie, plus psychologizující a filosofující složka a já nevím co ještě... Ovšem nejvíc mě dostal (MALÝ SPOILER) totálně ujetý až nechutný vztah sama se sebou rozdvojeného hermafrodita (který mi dal vzpomenout na nezapomenutelný "Rimmerworld" z Red Dwarfa)... Jsem uspokojivě divácky ukojený a mám hlavu slastně zamotanou časovými paradoxy, které jsou sice nejspíš úplně nesmyslné a nelogické, ale to mi požitek z tak originálního filmu vůbec nekazí.

Čas od času se v nějakém svém komentu o tenhle seriál otřu, a tak si říkám, že bych k němu mohl taky něco napsat. Xenu dávám za příklad roztomile debilní a celkem koukatelné oddechovky. No a to je taky můj názor na Xenu - roztomile debilní a celkem koukatelná oddechovka. Moje první setkání s ní kdysi v jakési TV bylo pro mě ovšem šokující - byla to má první velká a bolestná srážka s hollywoodizovanou verzí "mé" posvátné starořecké mythologie. Ale brzy jsem se oklepal, pochopil, že rozčilovat se nemá smysl a přestal to brát tak vážně. A pak mě Xena začala vlastně i docela bavit. Prostě docela slušná televizní fantasy pro mládež, speciálně pro lesbické pubescentky. Nic víc, ale ani nic míň. Ale u Dia, jak já jsem nesnášel Gabrielu!

Samozřejmě, že tenhle filmový Drákula má s historickou postavou valašského knížete Vlada "Tepeše" společného pramálo. Ale to by mi vadilo ze všeho nejmíň. O trochu víc mi vadí, že má pramálo společného i se Stokerovým hrabětem Draculou a se všemi ostatními tradičními pojetími téhle postavy. A vadí mi opravdu silně, že namísto upířiny a pořádné středověké řežby s narážením na kůly jsem dostal naservírovanou slabomyslnou rodinnou telenovelu z pera nějakého šablonovitého uslintaného scénáristického poloidiota. Z některých scén jsem se dokonce musel běžet na hajzl vyzvracet (tedy konkrétně ze všech scén s Vladovou afektovanou ženuškou a otravným synkem). Další velkofilmově se tvářící ubohá televizní pitomost na obsahové úrovni průměrných dílů Xeny. Celý štáb bych nechal narazit na kůly a jejich děti poturčit. Dracula Untold je jen nepatrně méně dementní upírský film, než je třeba Pompeii film historický. A to samozřejmě nemyslím jako pochvalu. Chtěl jsem dát aspoň dvě, za Evanse a Danceho, ale pro tu megaultradebilní poslední desetiminutovku fakt nemůžu.

Poprvé jsem Deer Huntera viděl ještě ve svých čerstvě postpubertálních telecích letech a není tedy divu, že jsem z něho byl rozčarovaný, ba zklamaný. Těšil jsem se na nějaké to vietnamské vojácké dobrodružství a přitom jsem většinu času musel trpně sledovat všelijaké nezajímavé eskapády partičky nějakých otravně uřvaných amerických Rusáků z nějakého amerického prdelákova. O pár let později jsem si už coby mladý filmový rádoby intelektuál v nějakém malém poloprázdném art kině spokojeně pochrochtával a nejistě ve filmu hledal všelijaké ty jeho přesahy a ocasy, i když ve mně stále hlodal červ pochybnosti, jestli to taky náhodou není tak trošku malinko... nuda. A teď, ve zralém věku, konečně můžu s úlevnou jistotou říct, že Deer Hunter mě fakt hodně baví a líbí se mi, že kvartet Savage, Streep, De Niro a primus Walken válí na výbornou, že horské exteriéry jsou dechberoucí a že žeru nejen tamější verzi Can't Take My Eyes Off You (Frankie Valli), ale třeba i svatební scénu, ve které Walken a Savage řádí a křepčí při ruských častuškách. A ta jeho stopáž mi už vůbec nepřijde tak strašidelně přemrštěná, protože díky pomalému a nenápadnému začátku je pak o to působivější jeho existenciálně silný závěr, díky kterému otevřený divák v plné síle pocítí onu bezednou propast mezi civilním a válečným životem. Na tenhle kousek je potřeba si udělat čas, zastavit se, no a to se mi teď naposledy skvěle povedlo, takže i když film není žádná moje velká srdcovka, sedl mi jako ulitý a já mu z objektivního hlediska musím dát i tu pátou hvězdu.

Tak tohle je pro mě asi ten nejnezáživnější film o světě drog, jaký jsem kdy viděl. Už poprvé kdysi dávno mě nijak neoslovil a zapomněl jsem... Teď před časem mi ho připomněl jeden můj zdejší kámoš, já mu dal šanci podruhé a... a zase nic. Tedy po filmařské stránce je Blow skvělá práce, o tom žádná, i většina herců je fajn, ale ten děj... ne-e. Film se zpočátku tváří jako teenagerská rádoby cool oddechovka o partě rádoby hippie studentíků, kteří prodávají travku a vydělávají prachy na mejdany, pokračuje jako jakýsi nestvůrný slepenec gangsterky, frašky a životopisáku, aby potupně skončil jako středoproudově rozplizlé a ufňukané rodinné drama. Jděte se vycpat, to jsou mi milejší lobotomické béčkové kriminálky. Řekl bych, že pan Jung napsal knižní předlohu v první řadě pro svou dcerku a v druhé pro prachy, nebo naopak, jen nevím, proč se ještě navíc musel točit tenhle podivný film. S velkými rozpaky dávám třetí hvězdu za tu pohlednou formu, ale do třetice už si Blow určitě nepustím.

Hmmm... Tak tenhle film je teda fakt hustá haluz, abych se prosím vyjádřil odborně a spisovně. Nejdřív jsem v něm hledal zápletku schizofrenickou, pak kafkovskou, pak nějakou surrealisticko-psychedelicky lynchovskou a nakonec už jsem to vzdal a jen opojeně zíral a nechal se unášet do víru slastného šílenství... abych byl na konci nachytán zápletkou už minimálně v jednom filmu použitou (Jacob's Ladder). Další superskvělý film s dalším superskvělým Goslingem, já si toho chlápka už opravdu musím dát do své top tenky, jen nevím koho sakra vyhodit... asi Belmonda, chudáka starýho, ach jo. Samozřejmě skvělá byla i Naomi W., i ten McGregor, kterého fakt nemám rád, byl skvělý, i několik dalších výrazných vedlejších herců bylo skvělých, skvělá byla kamera s několika fakt skvělými záběry, skvělý byl námět, scénář, režie, skvělá byla určitě i klapka, prostě skvělý film, radost pohledět. Je skvělé, že v tom zkomercionalizovaném Hollywoodu vznikají v kategorii "A" i takovéhle lehce artové, fantasmagorické, divácky nevstřícné perly. "Buddhisti mají pravdu - svět je jen iluze!"

Kdybych nezfízloval Goslingovu hereckou filmografii, tenhle skvostný thriller by mi nejspíš úplně utekl. A to by byla velká škoda, protože kromě excelentního mladého Goslinga v něm exceluje i Sandra Bullock v roli tak úžasné mrchy, že jsem nestačil zírat (no ale samozřejmě má k tomu svému mrštví pádný důvod, jak se časem ukáže)... Film je pro mě velké překvapení, a to nejen díky skvělému hlavnímu hereckému kvartetu. Hodně mě zaujal poutavý příběh (i když zápletka byla možná obšlehnutá z jednoho dílu Columba) a neméně se mi film líbil po vizuální stránce - má takovou zajímavou patinu, jako kdyby byl aspoň o deset let starší. A závěrečná scéna v domě na útesu je jako vystřižená z nějakého klasického Hitchcocka, což mě potěšilo dvojnásob. No a jelikož mě fakt nenapadá nic, co bych filmu mohl vytknout, proč nedat plný počet, že jo, i když je to "jen" taková oddechová kriminálka s psychologizujícím ocasem...

Prequel k výbornému The Conjuring (2013) není výrazně horší svého předchůdce. Poutavý (i když nikterak originální) příběh a děj, skvělá hudba i dobová výprava, klidná kamera a pomalé tempo, hustá atmosféra a několik fakt hodně dobrých mrazivých lekaček. Neumím si představit, že by se podobné téma dalo zpracovat nějak výrazně lépe nebo pohledněji. Annabelle Wallis (Mia), éterická i hřejivě mateřská, křehká a něžná blondska, je onou pověstnou třešničkou na dortu a pro svou roli je jako stvořená. Konec filmu je pravda možná trochu slabší (oběť staré černé za mladou bílou je trapně hollywoodská), ale nijak výrazně mi moje divácké uspokojení nepokazil. Relaxační, esteticky příjemný zážitek, 80%.