Recenze (259)
Jak krtek ke kalhotkám přišel (1957)
Na tomhle jsem vyrostl. Snižovat hodnocení v dospělosti by nebylo fér.
1000 Frames (1960)
Ještě stále nejsem takový numberphile, abych při tomhle chytal orgasmy.
Lexi (2001)
Co to sakra je za blbost? To, abych si zde nechal udělat profil o videu, kde vynáším odpadky.
Memento (2000)
Parádní snímek. Když se člověk neztratí v tom guláši scének a dokáže malinko filosofovat, pointa celého filmu opravdu stojí za to.
Sintel: Příběh draka (2010)
Přijít po X letech a očekávat, že drak bude stále mládě mi přijde malinko nevychytané, ale jinak animace hezky udělaná.
Fantastická čtyřka (2005)
Když se nebudu zbytečně brodit v nedostatcích, které jsou na oko zřejmé, můj velice kladný vztah k hrdinům měl za následek, že jsem si film velice užil. Nemusí to nutně být film "o něčem", ale sympatická atmosféra přesvědčila můj čistě subjektivní pocit na 4*.
Hadžime no ippo: Champion Road (2003) (TV film)
Úplně jasně jsem si vzpomněl na sérii filmů Rocky, konkrétně jak si obhajoval svůj titul. Teď, když už je Ippo šampiónem, přichází první vyzyvatel. Z mého pohledu mírně lepší než původní série, I to, jak Ippo umí některé speciální techniky, se zdá celá věc záživnější.
Hadžime no ippo: The Fighting! – Kimura Tacuja vs Mašiba Rjó (2003)
Mashibu nemám moc rád, a sice proto, že kvůli němu vypadá celé Hajime no Ippo až příliš nereálně. Jeho dvoumetrové hnáty mi přijdou doslova k smíchu a jeho neustálé ohánění se levačkou je nehorázně nudné a nezáživné. Samozřejmě, že klasická výdrž 50 tisíc úderů do obličeje je i zde, bez toho by to nebyla ta pravá zábava. Za mě stále 80 %. Kvalita se nijak výrazně nevychyluje z pomyslné linie seriálu.
Sherlock Holmes (2009)
Strašně jsem žral, jak se Downey dokázal vžít do role bláznivého detektiva, který o člověku věděl všechno, jen se na něj podíval. Z jeho úst zní nevinné vtípky Sherlocka úplně skvěle. Myslím, že by se těžko hledal herec, který by se výkonu přiblížil.
Smrtonosná past: Opět v akci (2013)
Normálně podobné věci nehodnotím, ale tedy to, co při honičce udělali s kamerou, z toho mě skoro bolely oči. Jinak už to není to, co bývalo. McClaneovu jedinečnost nahradily efekty a bůh ví odkud se tu najednou vzal jeho syn. Propadnout celým lešením a prostě se zvednout a jít dál? Je vidět, že už opravdu nevěděli, co tam dát, proto dávám 3* za sympatii k Brucovi Willisovi a místy povedené efekty.