Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Animovaný
  • Komedie
  • Akční
  • Fantasy

Recenze (1 796)

plakát

Imawa no kuni no Alice - Episode 3 (2020) (epizoda) 

Epizoda, která na mě po stránce emocí velice zapůsobila a stejně tak způsobila, že jsem byl přímo nucen ještě před spánkem stihnout jednu další.

plakát

Žraločí tornádo 5 (2017) (TV film) 

Tohle bylo ještě rychlejší, zběsilejší a ujetější, než třeba taková čtyřka, která už tak prezentovala samé šílené nápady. Hrozně mě překvapilo, kam všude se děj podíval - ať to byl Londýn, Tokyo, či Egypt, zkrátka procestoval půl světa. Pak tu bylo x pomrknutí na známé franšízy, jako byl třeba Indiana Jones, Godzilla, apod. Vše se střídalo v neskutečném tempu, absolutně nedávalo smysl a skoro nenavazovalo, ale zdálo se přitom nekonečné. Ano, 90 minut se zde i přes to všechno táhne a popravdě jsem po půlce měl už co dělat, abych si udržel pozornost, protože děj šel od ničeho k ničemu a byť se snažil bavit šílenostmi, dělal to hrozně neohrabaným stylem, který akorát poukazoval na to, že tvůrci získali až příliš volnosti a rozpočtu, aby jej rozházeli na všem možném. Nemluvě o cameu některých celebrit (ten Tony Hawk mě rozsekal). Je to zkrátka magořina, co nemá dobré efekty, příběh, dialogy, ani postavy a vládne mu režisérská i herecká neohrabanost, ale překypuje nápady, které tvůrci prezentují ve vším nadhledu a s takovou vášní, že si dovolím jednu hvězdu navrch přidat. Jsem dost zvědavý, s čím se vytasí poslední díl. Mohl by teoreticky aspoň částečně ukojit mou touhu po něčem alespoň maličko smysluplnějším, co může tato série ještě nabídnout. Ale nebudu si dělat velké naděje.

plakát

Zátopek (2021) 

Musím souhlasit s některými zdejšími recenzemi, že film se příliš dlouho zaobíral návštěvou australského běžce, která sice fungovala jako takový můstek k pohledům do minulosti a zdařile, ale zbytečně tím zdržoval od důležitějších částí. Stejně tak, že zde nebyla jednotnější dějová linka, která se moc větvila a nestíhala pořádně rozvíjet emoce na všech frontách. Samozřejmě uznávám herecký výkon Václava Neužila, který svou roli ztvárnil s grácií, ale ať už zastával Zátopka ve svých 20, či 40 letech, vypadal v podstatě pořád stejně (staře). Nicméně jinak jde na české poměry o zdařilý pokus o životopisňák, který si v tomto ohledu celkem dost troufá na světovou tvorbu. Jen jsem čekal maličko víc.

plakát

Teorie tygra (2016) 

Film krásně ukazuje takový ten kontrast některých žen, které chtějí ve vztahu toho druhého ovládat svou panovačností a naopak mužů, kteří jim někdy nejsou vůbec schopni vzdorovat, ačkoliv by stačilo říct rázné „ne“. Máme tu hlavního hrdinu, staříka, který je víc než 30 let zaseklý ve vztahu, kde o všem rozhoduje žena a on neví, vlastně ani neumí se vzepřít a namísto toho se rozhodne předstírat alzheimera a utéct tím, že se nechá odvézt do blázince. Což je mimochodem strašně hloupý nápad, který si snímek díkybohu sám moc dobře uvědomuje, ale na druhou stranu tím přibližuje právě hrdinův charakter takového toho člověka, který nikdy svobodu neměl a není mu tudíž ani co vzít. V druhé řadě tu pak máme jeho nejbližší rodinu a kontrast párů, kdy v jednom vládne nesnesitelná manipulativnost ženy a ústupnost muže (který toho nicméně začíná mít dost a vzpouzí se) a naopak v druhém vládne harmonie, vzájemná nepodezřívavost a svoboda. Dohromady to dává film k zamyšlení, který místy pobaví, někdy i přinese dost nepříjemné pocity a celkově se do něj velice dobře vžívá. Nemám česko/slovenskou kinematografii posledních let v oblibě, ale toto je takové příjemné vytržení z těch klasických romanticko-komediálních stereotypů, jichž je jinak plná. Příjemné překvapení.

plakát

Chaos (2021) 

Takové hvězdné obsazení. Tom Holland, Mads Mikkelsen, nebo vůbec i Daisy Ridley. A tak srajdové zpracování... Zasazení na cizí planetu zde nepůsobilo vůbec cize, ani mimozemsky. Zkrátka jen kopie druhé Země bez čehokoliv zajímavého, nového. Ze začátku se tu sice objevili nějací malí tvorové, nebo došlo k mžikovému bizarnímu souboji s jakýmsi chapadlatým monstrem, ale nic víc. Šlo zkrátka o pobíhání po vizuálně nezajímavém, šedém okolí nějaké té pískovny. Byli zmíněni Tmelové, původní obyvatelé, mimozemská rasa, z níž děj ale ukázal jen jednoho jedince a víc se jim nevěnoval. Takže domorodci jen tak nechali lidi přiletět a víc si jich nevšímali? Aha. Příběh plytký, nezajímavý, jen eskort mise hrdinky, které se podařilo v tomto světě ztroskotat a setkat se s hlavním hrdinou, jenž nedokázal ovládat myšlenky. Jediná opravdu dobrá věc byl právě ten nápad myšlenek, jež vycházely napovrch a byly slyšet. Vizualizace vypadala děsně, ale sem tam s tím tvůrci dokázali zajímavě nakládat a ukázat, že když někomu utíkají myšlenky všemi různými směry a ostatní je slyší, vyústí to buď v průšvih, nebo přinejmenším trapnou situaci. Ale zbytek... Béčková, až céčková televizní srajda bez vyšší hodnoty, která vůbec nevím, jak se mohla dostat do kin. Nudil jsem se a doufal, že tenhle nesmysl už skončí a tím i mé stupňující se utrpení.

plakát

Jak vycvičit draka 3 (2019) 

Třetí díl mě vůbec nebavil. Ani mi nedokázal připomenout, čím byly předešlé díly, které z mé hlavy již zcela vyšuměly, vlastně dobré. Zápletka nevynikla, hlavní záporák byl směšný a absolutně nevzbuzoval žádný respekt. Jako definitivní rozloučení možná fajn, příběh to zaobalilo. Stejně tak mě nadchly vizuály, které hrály všemi barvami i detaily a místy se od reality lišily jen nepatrně. Ale to je tak vše. Asi je dobře, že to skončilo, i když by si to bývalo možná zasloužilo pompéznější závěr.

plakát

#jsemtady (2019) 

Terminál na korejský způsob! Jen tedy s moderními technologiemi a trochu jinou zápletkou. Hrdina ve ztvárnění Alaina Chabata neskutečný sympaťák, takže sledovat celé jeho počínání jak na letišti, tak posléze, bylo o to příjemnější. Celé ty 2/3 filmu odehrávající se na letišti jsem jen napjatě čekal, co se stane, jestli se dotyčná objeví a jak moc k tomu dopomůže raketovou rychlostí vzrůstající sláva díky hrdinově sem tam až trochu moc velké vlezlosti a přátelskosti. Film taktéž ukázal, že moderní technologie nejsou jen pro mladé a i člověk ze starší generace může propadnout sociálním sítím a občas se v nich topit natolik, že přestane vnímat okolní svět. Snímek mi částečně imponoval už jen tím nápadem cesty do cizí země, kterou jsem sám před lety absolvoval z podobného důvodu (akorát na mě ta dotyčná na letišti opravdu čekala). Fajn podívaná na večer.

plakát

Divnosvět (2022) 

Za mě povedený, dobrodružný kousek, který může směle stát po boku dalších opomíjených Disneyovek, jako je třeba podobně laděná Atlantida, nebo absurdně pojatá Planeta pokladů. Jen tedy bez tradiční animace, jíž plně nahradila ta 3D, která ovšem nešetřila detaily, barevností a zejména divnosvět vykreslila v celé své osobité dokonalosti. Do toho figurovaly fajnové postavy, nebo zejména skvělý zvrat k závěru, který celý příběh zaobalil a dal mu naprostý smysl. Dobrodružný aspekt taky splnil veškerá očekávání, byla to jízda téměř od začátku až do konce. Příběh byl plytší a tradičně pracoval se schématy, jako je být tím, kým člověk opravdu být chce a ne tím, kým ostatní chtějí, aby byl, či v tom, že ten skutečný odkaz se neskrývá někde za horou. Stejně tak mi přišla úsměvná část, kde se část kladných postav stala na okamžik zápornou. Ale nic z toho v kontextu příběhového celku nevadilo a já se tak, ještě stále v rámci kina, dočkal příjemného animovaného filmu, z nějž jsem odcházel v psychické pohodě a v dobrém naladění.

plakát

Krásná pokojská (2002) 

Asi ze mě bude mluvit zbytková povánoční deprese, ale v těch nejhorších chvílích, kdy jsem pomalu nechtěl ani existovat, mi právě tento film přišel jako jediná záchrana. Zkrátka jsem sedl, koukal a úplně vypl. Bylo mi potom absolutně jedno, že se jedná dějově o přihlouplou pohádku. Vlastně se mi to zdálo jako fajn, nenáročná podívaná, ze které byla cítit ještě taková ta zbytková devadesátková atmosféra. A podobné romantické komedie z té doby mám jinak celkem rád.

plakát

Fontána (2006) 

Mě prostě tyhle abstraktní filmy neberou. Jistě, od Aronofskyho se nedalo nic moc jiného čekat, ale jak mi sedl jeho Wrestler nebo Černá labuť, tohle mě ze začátku vůbec nebavilo, pak jsem se trochu chytil a pochopil souvislosti, ale ve výsledku v tom nevidím nic víc, než jen film o smíření s nějakými těmi rádoby nadpřirozenými prvky. Nejvíc mě bavila prostřední část o hledání léku na rakovinu, ale ta byla příliš prokládána částí s výpravou za zázračným stromem a bizarní cestou v bublině vstříc umírající hvězdě. Snímek se mi zdál zkrátka nic moc, veskrze průměrný, absolutně mě ničím nezasáhl a neupoutal. Ať si je jinak populární, jak chce.