Ryuuhei

Od takové „legendy“ jsem čekal víc, než jen hromadu divného humoru, absurdity, občasné pseudointelektuální vložky a jen sotva dobrý děj. Párkrát jsem se sice i zasmál (parodie na pouťový strašidelný hrad) a doslova žasl (továrna na výrobu planet, jediný nezapomenutelný moment celého filmu), ale jinak si nemyslím, že si film zaslouží víc pozornosti, než co se mu dostalo. Respektive, od „42“ jsem čekal mnohem víc na to, jak to plno lidí omílá a odkazuje na to. 55%

Kdysi to byl snímek, na kterém jsem byl dokonce jako malý v kině. A dodnes si s ním spojuju velmi příjemný zážitek. Příběh jde ze začátku po takových klasických kolejích - hrdina, který se něčím liší a ostatní ho pro jeho odlišnost nedokážou přijmout. Něco se zvrtne a tento stejný hrdina bude muset dokázat, že není jen tím outsiderem, za kterého ho všichni mají. Co velmi uznávám, je záporák - jeho motiv má hlavu a patu. Zbytek je zábavný, povedeně vtipný a hravý, co se prací s miniaturním světem a jeho fungování týče. Samozřejmě, není to geniální dílo z pozdějších let Pixaru, ale na snímek ze sklonku devadesátek nestárnoucí, animovaná klasika, které by měl každý fanoušek hmyzího světa dát šanci. 85%

Šeredně zpracovaný mix Jumanji a Zathury. Co mě hned odradilo, byly dialogy, které občas nedávaly vůbec smysl. „Proč nejsi učitel?“ - „Víš, mám děti rád.“ Námět nefunkční rodiny, která se má díky záhadné hře sjednotit, nezní na jednu stranu zle. Na druhou by to ale nesměla být taková příšernost. Že se dějí divné věci a nejde opustit barák? Že z desky leze radioaktivní indián? No a co, jdeme hrát, bratr co ví a zná všechno pokaždé poradí, malá sestra bude dělat fóry a to samé i velká sestra. I navzdory pravidlu, že má hra po třetí lži zabít, je stejně toto pravidlo porušeno. Po každé lži je rodina totiž přenesena do stále stejné propasti, odkud se má za pomoci logiky dostat. Teda, ehm, logiky. Osobně jsem vůbec nepochopil princip, kromě náhodného mačkání barevných tlačítek ve zdi a následovného „rozřešení problému“. Možná se to snažilo o nějaké menší napětí, ale proč se strachovat, když se stejně plošina, co se tváří, jako by se měla zasunout, nakonec nezasune. A když už nervy, tak na visejícího taťku všichni koukají, ačkoliv by mu třebaže společnými silami mohli pomoct nahoru. Ale ne, oni budou blbě koukat a přemítat o „puštění, či nepuštění“. Blbost, od které se dalo i odejít a když se člověk vrátil zjistil, že absolutně o nic nepřišel. Jednou stačilo, tohle už nehraju. 20%

Typická akční vyvražďovačka s docela zajímavým, leč naivním námětem. Aby se vše sešlo, že hrdinovi ukradne auto a zabije psa zrovna syn jednoho z bossů podsvětí, to je dost úsměvné. Akce stylová, bitkaření v nočním klubu do rytmu hudby povedené, ale jinak nikterak netypická. Prostě hlavní hrdina je neohrožený terminátor, který sice dostane taky na budku, ale vše přežije s pomocí trochy zázračných pilulek a zabijáckého umu. Navzdory tomu, že díky existujícímu pokračování bylo jasné, jak vše dopadne, ale člověk dokáže Wickovi držet palce a docela i chápat, proč jde po krku všem zúčastněným, i zdánlivě nezúčastněným. Bohužel, zbytek bez jakýchkoliv překvapivých momentů. 60%

Hlavní hrdinka, Tamy (zde ztvárněná půvabnou Gemmou Arterton), přijíždí po letech zpět do své rodné vesnice. Ne tak proto, aby zde nalezla inspiraci pro svůj článek, jako spíš samu sebe. Poté, co prodělala plastiku, se jí totiž otevírá úplně nový svět možností výběru toho pravého, respektive zde spíš nepravého. Do toho všeho zde figuruje i skupina spisovatelů, kteří přijeli na zdejší farmu za hledáním inspirace pro své knihy. A mezi ně patří i nejvýraznější chlápek, co nejen, že nemůže chytit tu správnou slibu, ale chová jisté city k Beth, která se se svým prolhaným a podvádějícím manželem, taktéž spisovatelem, stará o blaho všech kolem. A nesmím zapomenout ani na dvě vesnické puberťačky, kterým se podaří zamávat osudy úplně všech a to jen kvůli jejich vlastnímu egu (respektive jedné z nich, která byla doslova na zabití). Asi tak bych shrnul tento film se zajímavým nápadem hlavně nadhledem, ať už se “na plátně” dělo cokoliv. I přes to všechno jde o maximálně tak docela dobrý film, který hlavně staví na tom, jak se hrdinka kvůli své nově nabité povrchnosti vyspí hned s několika důležitými postavami, aby si své jednání uvědomila, až je skoro celá vesnice vzhůru nohama. Do toho neodpustím hlavně jednu méně logickou situaci ke konci, která i s ohlédnutím zpět stále působí poněkud hloupě. Naštěstí vše zachraňuje zajímavé a netradiční vyvrbení, postrádající jakýkoliv moralizující podtext. 70%

Úterý večer, to je čas zasednout k nejmenované televizní stanici a těšit se na „dobrý film“. Od The Asylum už vím, co zhruba očekávat, tedy jen to nejhorší. O to víc mě překvapil docela slušný námět - bohové moře naštvaní kvůli potopenému ropnému tankeru a hrdina, který je vystaven sedmi zkouškám, které mají zabránit zničení světa. Z toho by se dalo vytřískat v případě normálního blockbusteru hodně. Zde se ale ústřední téma „sedmera dobrodružství“ vytratilo ve podivné spleti všeho možného. Ponorky, apokalypsa a dinosauři se zde mísí a tvoří jak odporně digitální podívanou, tak hromadu nelogičnosti. Jak třeba hrdinka, jejíž vypracované tělo bylo vystaveno obrazovce na obdiv, vůbec přežila v takové zrádné divočině, když v ní vyrůstala úplně sama, bez svého ztraceného otce? No, celkově, zrovna tato postava, leč ze začátku neuměla skoro slovo anglicky, jí najednou plynně mluvila a ke konci z ní byl i schopný operátor ponorky. Sindibád byl sice na první pohled sympaťák, ale co hlavně uměl, tak blbě koukat. Ostatně jako zbytek postav, když se náhodou něco dělo. Kromě toho, že jakýkoliv náznak emocí postav odpovídal emocím pařezu. A aby toho nebylo málo, tentokrát se místo vyžívání v brutalitě děl pravý opak - kdokoliv mrtvý, sežraný stvůrou, či cokoliv, byl hozený mimo záběr. Film tedy fungoval na bázi domýšlení si a zřejmě tím cílil na podpoření divákova logického uvažování. Ne, z filmu nadšen nejsem, ale od tohoto studia jsem viděl už mnohem větší hrůzy. Na tohle se dalo aspoň v první třetině docela dobře koukat. 15%

Taková Twilightovka s démony. Hrdinku syrského zjevu zachrání před démonem fešný blonďák, kterému dá přednost před friendzonelým kamarádem. Popravdě, jde o docela generickou vyvražďovačku démonů, s dost předvídatelnými situacemi a standardními hlavními postavami. Co mohu vzít hodně v potaz, je jeden zajímavý prvek, respektive dějový zvrat, který nemá moc obdoby. Ale jinak, tuctový film, sic hezky zpracovaný, leč nedechberoucí. 55%

Jen marně jsem očekával příchod Bruce Willise. Na tento stejnojmenný film jsem se podíval omylem, ale rozhodně tohoto omylu nelituju. Je to velice smutný, drsný film o člověku, který rozhodně nežil pohádku a do poslední chvíle to vypadalo, že se z nanicovatého života nikdy nevyhrabe. Často jsem věci prožíval za hlavního hrdinu a nechápal, jak dokázal po celou dobu toto trýznění snášet bez toho, aniž by klesl k násilí. Tedy, alespoň ne v každém případě. První polovina děje skvělá, leč až neuvěřitelně bezmocná a drsná, se skvělými prostřihy a přeskoky z období do období. Druhá polovina o trochu slabší, s ovšem zajímavým zakončením. Oceňuji i přímé propojení se skutečným případem. 80%

I přes zajímavý popis, velmi slušné zpracování prostředí, efektů, a mluvící opici (taktéž výborně zpracovaný kostým) mě Kongo jednoduše nebavilo a shledávám jej příšerně průměrnou podívanou, která nemá prakticky nic, co by mě, jakožto diváka, mělo udržet v pozornosti. 104 minut bylo zde úmorných, nekonečných a jak říkám, prostě film nebavil. Jen za vizuály přidávám o trochu víc na hvězdách, ale jinak musím se zdejším hodnocením jen souhlasit. 40%

Další seriál, kde mi unikly už dvě epizody z další série a já tedy hodnotím opožděně. Inu, nevadí. Vikingy jsem začal sledovat náhodně, prostě běželi od začátku v televizi, tak jsem jim dal šanci. A kupodivu, on je to zajímavý a chytlavý seriál. Nehraje na hrdiny a protivníky. Sami seveřané v čele s Ragnarem jsou ti, kteří nejednají hrdinsky - prostě hledají nová území (respektive spíše poklady a cennosti) na západě, plení, zabíjí, znásilňují, ale přitom mají svou vlastní kulturu, víru a vše s tím spojené. Jsou to jak barbaři, tak i běžní lidé oné doby s taktéž běžnými problémy. Hlavní postavy jsou dostatečně výrazné a charismatické. Ať už vezmeme v potaz Ragnara (který by jen nemusel mít neustálý úsměv na tváři a tudíž omezené grimasy), jeho dost komplikovaného bratra Rola, fanatického Flokiho, či uneseného kněze, který prochází charakterovou (a náboženskou) proměnou. Všichni tito a ostatní nezmínění mi jen během těch pár dílů přirostli i přes svou krutou (a občas bezcitnou) podstatu k srdci. Děj první série je ze začátku dost jednoduchý, ale baví, nenudí ani chvilku. A s tím, jak pak přechází s vervou do druhé série... no, to si nechám až na zhodnocení jí. Mohu prozradit, že jsem v tuto chvíli nadšen. Prozatím jednoznačný seriálový favorit, ke kterému o nedělích velice rád usednu a napjatě budu očekávat, co dalšího „hrdiny“ na jejich cestě životem čeká. 85%