Ryuuhei

Se skoro dvoutýdenním zpožděním se dostávám ke zhodnocení 6. série. No, alespoň, že vůbec někdy. Ta mě, popravdě, ze začátku nebavila. A to je co říct v případě TWD. Přišla mi mnoha epizodami příliš hluchá, protahovaná. Ano, líbil se mi pohled do příběhu, respektive původu smýšlení jedné z postav, taktéž uznám naprosto úžasný šok v druhé polovině, který jsem sám prožíval s postavami jako nějaký zlý sen, a co teprve to vyvrcholení, které otevřelo tak neskutečný cliffhanger, jaký v sérii ještě neměl obdobu. Ale kromě toho, prázdno. Zbytečně prázdno, zbytečně hlucho. A převršel situací, kdy téměř každá postava měla nějaký chytrý proslov. Tohle mi u TWD začíná hodně vadit. Ale se zajímavým vývojem situace se hodně těším už jen na začátek další série. 60%

Zatím to nechám na hodnocení první série, jelikož ta druhá nevím, kdy se ke mně dostane. Příběh je brán hned z několika pohledů. První a nejústřednější je ten z poněkud ne moc funkční rodiny, tvořící strádajícího otce, labilní matku, nevybouřeného pubertálního syna, geniální hackerskou dceru (jejíž chování mně osobně ze začátku hodně vadilo) a k nim se váže i pohledná a vůbec nejvýraznější syntetka celé série, Anita (kdy ona, respektive její portrét mě paradoxně přivedl k celé sérii). Další pohledy pochází ze strany člověka, který hledá skupinku lidsky smýšlejících syntetů, detektiv s dysfunkčním vztahem a averzí k syntetům, stařík spojený s výrobou staré verze syntetů a neváhající udělat vše proto, aby zabránil odvedení svého starého, porouchaného synteta a nakonec je tu i pohled ze strany hlavního záporáka, který chce nepřekvapivě vše zničit, respektive získat pro sebe onen kód dělající ze syntetů víceméně lidské bytosti (což nebylo původně zamýšleno, jejich účel byl čistě sloužit lidem s maximálně tak pouhou simulací emocí). Velice příjemný, sympatický seriál, který nezavaří mozek, má docela zajímavé zvraty, od prvních epizod dostatečně baví a není zbytečně protahovaný (do 8 epizod se krásně vejde ústřední zápletka bez hlušších míst). Sice nevím, co očekávat od druhé série, ale prozatím jsem s tímto sériálem hodně spokojen. 80%

Burtonův otisk je zřejmý a dle toho vypadá i jeho pojetí Batmana. Sarkastické, místy až morbidní, nicméně vcelku ne tolik úchvatné. Tedy, budu-li se držit subjektivního názoru. Objektivně, příběhově takové docela normální a nepřekvapivé (každý přece ví, že Batman je Bruce Wayne a zde se to samozřejmě nijak netají), z postav mi hlavně hrdinka přišla až jako takový zlatokopecký charakter, Joker by v podání Nicholsona docela ušel. Co se týče vizuálních efektů, na svůj rok špička, propracované do detailu, celé Gotham City parádně ožilo a působilo reálným dojmem. Hudba, Danny Elfman, tam není co vytknout, líbivé pro sluch. Celkově vzato, osobně mi stačilo film vidět jednou a zase tolik jsem se nebavil, ale už jen kvůli Burtonovi jsem jej musel vidět. 55%

Film mě nezaujal. Sice jsem se dočkal filmu, který kromě neustále oslavovaného Jobse bere v potaz i jeho propojení s Gatesem, ale stále, dějově mi to přišlo poněkud neuspořádané a zmatečné. Ze začátku jsem si i zaměňoval postavy, protože to skákalo z jednoho na druhé. Navíc neustálé přechody se zatmíváním působily opravdu nehezkým dojmem a celkově, film bych kvalitou zpracování tipoval na 80. léta, než na téměř nové tisíciletí. 45%

Jako volné pokračování Discopříběhu špatné, stejně jako je to špatný samostatný film. Příběhově roztržité, neuspořádané a vlastně to ani nedávalo smysl. Vývoj vztahu hlavní dvojice byl na hlavu. Situace, ke kterým mezi nimi došlo, se nedočkaly rozumného řešení, ale blbého civění jeden na druhého, případně záchrany ve formě zpěvu, či tance. Ještě, že se alespoň navrátil Hrušínský, jehož příběh se zde taky rozvíjí, ale podobně hloupě. A co teprve to nahrazení Potměšila? To by bývalo bylo lepší jeho postavu úplně vynechat. Od filmu jsem si hodně sliboval a zamýšlel jít za každou cenu proti proudu zdejších ohlasů, ale nemohu. Není to sice na odpad, ale ani na ty průměrné dvě hvězdy. Po většinu sledování jsem se buď nudil, myšlenkami zacházel jinam, či vůbec nechápal, proč se děj vyvíjel tak hloupým a nelogickým směrem. SPOILER: Ten konec s Gottem to každopádně dorazil. Plýtvání hereckými esy bylo po celou dobu evidentní. 25%

Klasický příběh v trochu neklasickým kabátě. To víceméně známé je osoleno příběhem hrbáče alias Igora. Celkově jasný vysokorozpočťák, vesměs nic extra překvapivého, ale jinak docela pohodový film. Nekladl jsem si žádná očekávání a to je dobře. Skoro dvě hodiny sledování přežity v klidu, míru a s docela dobrým pocitem nakonec. 65%

Nejsem fanouškem původní seriálové ságy Star Trek, tudíž mě do obrazu, respektive zde do nové, alternativní časové linie, přivedl až tento film. Ono vytvořit takovýmto způsobem něco nového je jedno z nejlepších řešení, pokud se to zásadně nezvrtne. A zde není o čem debatovat, J.J.Abrams umí oživit cokoliv neskutečně stylově. U filmu jsem se dokázal zasmát, jelikož má opravdu inteligentní a skutečně vtipný humor, tak i pocítit veškerou tu beznaděj, se kterou se některé z postav potýkaly. Kromě Čechova, který se fakt nedá skoro vůbec poslouchat a považuji jej za jedinou skutečnou vadu (zřejmě hlavně dabingu), si zde lze jednoduše oblíbit hned několik postav, počínaje Kirkem, konče legendárním Spockem. Ať už tento film vidím po kolikáté chci, stále jsem ohromen. 95%

Co to mělo být? Šílenost, která se za každou cenu snažila být vtipná, i za cenu použití občasných méně vhodných slov, situací, dvojsmyslů, či úplných nesmyslů. Pointa nebyla kdo ví jak dobrá, typicky moralistické problémy rodičovství. Přežito, ale podruhé bych si to nepustil. 50%

Kruh je za mě hororovo-thrillerový majstrštyk, který nemá ve svém žánru obdoby. Skvěle budovaná atmosféra, zajímavý děj a typicky japonská hororovost s minimem lekaček a spíše znepokojující imagerií, akorát zasazená do západního prostředí. Bohužel přes to všechno nemohu udělit plný počet, film měl své nelogičnosti a spousta věcí se dala řešit jinak i přes technologická omezení počátku tisíciletí, do něho je snímek zasazen. Občas jsem přímo vnitřně křičel, proč se postava nezachovala tak či onak. Ale zbytek? Od kamery, přes efekty, po herecké výkony naprostá špička!

Mark Atkins a jeho další kinematografická hrůza převlečená za film pod záštitou The Asylum. Námět jako takový nakonec nebyl úplně zlý. Dobře, tedy v rámci žánru těchto filmů. Máme tu nějaký plytký příběh o kletbě měnící lidské bytosti v „draky“, kteří jsou ovládáni zrádným druidem říkajícím si „černý drak“. Navíc rychlost proměny závisí na tom, jaký člověk je v nitru duše. Hlavní templářská skupinka, která postupem děje ubývá, je nevýrazná, leč dostatečně charismatická. Jejich doprovodná pěkná bojovnice, která umí zajímavé pohyby, taky není úplně k zahození. Tedy zbývá jen dívka, která byla spíš k ničemu (ačkoliv sama svolala kletbu) a neustále koukala, jako by jí uletěly včely. Do poloviny děje jasný odpad, od poloviny ale musím sám za sebe říct, že to mělo i nějakou tu menší hlavu a patu a člověka zajímalo, jak to celé dopadne. Zpracování jako takové typicky zlé. Převršel opakovaných záběrů, týkajících se hlavně digitálních draků, jenž nejsou ani tak draci, jako spíš démoni s křídly. Taktéž mnoho protahovaných záběrů, kdy jeden démon půl hodiny obletuje loď a všichni na něj jen koukají, či v jedné chvíli hrdinka až nekonečně běží a běží pustinou. U počátečních soubojů s piráty jsem nevěděl, jestli se smát, nebo brečet - jejich choreografie byla příšerná. Herecké výkony jakbysmet (výrazy pirátů k nezaplacení). Navzdory tomu, výběr lokací by ušel, i když jim figurovaly hlavně všemožné ruiny hradů, mechem porostlé lesy, či již zmíněné kamenné pustiny. Rozhodně snímek stále zůstává velmi špatným filmem, na který se ale v rámci mezí dalo i koukat a být taktéž trošičku napjatý, což je u filmů od The Asylum docela rarita. 20%