Ryuuhei

Lepší zakončení trilogie jsem si osobně ani nemohl přát. Sic stále zábavný a plný hlášek, ale o dost temnější a vážnější děj, víc šílených, typicky Marveláckých efektů a situací, a do toho Tony Stark v plné parádě. 85%

Filmová klasika, která může některými scénkami hrdě konkurovat kvalitním hororům. Několikáté zhlédnutí už samozřejmě nezahrnuje ten prvotní neskutečně překvapivý efekt, se kterým se setká každý úplně nový divák. Ale i přesto, film je pro mě osobně tím, co mě dokáže jak vyděsit, tak nadchnout svým nápadem a pojetím. Jen nevím, zda zvolení jedné věty jakožto ultimátní záchrany veškerých nelogičností je tou úplně nejsprávnější cestou. Hlavní je, že to funguje. 90%

Od tohoto filmu jsem měl obrovská očekávání. Roky jsem jej míjel na televizních stanicích, až se mi konečně jednoho dne objevil ve videotéce a já neváhal. Což o to, film je to hodně pěkně zpracovaný. Nahlíží na apokalypsu velmi syrově a na nic si nehraje. Na druhou stranu, i přesto ve mě osobně nevyvolal skoro žádné emoce, leč se o ně snažil sebevíc. Vykreslený vztah otce a syna, kteří přežívají v post-apokalyptickém světě, do toho nějaké záblesky minulosti a všudypřítomná šeď zničeného světa, neměly dostatečný efekt. Ani děj bych neshledal perfektním. Cestování z bodu A do bodu B (zde tedy cesta kamsi na jih), do toho pár napínavějších okamžiků (nepřímé setkání s kanibaly) a trochu divné vyvrbení, to z toho udělalo sice zajímavě zpracovanou, ale nepříliš záživnou podívanou. Osobně jsem prahl po více důvodech, proč došlo k oné apokalypse, či po přiblížení kanibalů jako takových, než jen co se pohledů z dálky týče. Ani nejsem spokojen nelogikou spojenou s bezproblémovou konzumací jídla po kdo ví jak dlouhé době hladovění. A na tomto poli by se toho našlo víc. Filmem nejsem tedy ani zvlášť zklamán, ani jsem v něm nenašel nic zase tak úžasného. 70%

Musel jsem změnit názor. Sitcom je stejně gedniální i s Ashtonem Kutcherem, který nahradil jinak výborného Charlieho Sheena. Normálně se skoro nesměju, ale tady to neplatí.

Stáří neznamená vždy stoprocentní kvalitu a to je i případ právě adaptace jinak jedné z vůbec nejklasičtějších pohádek. Do sledování jsem šel s tím, že jsem byl už předem hodně ovlivněn hranou Zlobou, kterou osobně považuji za velice hlubokou, propracovanou a hlavně překvapivou záležitost. O to víc jsem zde musel být kritický. Animace jako taková nemá chybu, to je prostě paráda a Disneyho otisk je jednoznačný. Co se mi moc nezdálo, byly všudypřítomné pravoúhlé tvary, utvářející sice specifický vizuální styl, ale to působilo poněkud podivně (zvlášť u scén v lese, kam se to nehodilo). Dějově dost přímočaré, až mě překvapilo, že nejvíc prostoru dostaly tři pomatené sudičky (které by si hravě vystačily i samy), ale princezna měla vysloveně plochý charakter, to samé i princ a zbytek postav, co se v ději objevily. Dějový vývoj byl spíš o až moc protahovaných dialozích, které volaly po tom, aby se dějství konečně někam hnulo. Bohužel, zde přifrčela i hromada nelogiky, počínaje extrémně rychlého vztahu prince s princeznou, konče tím, že magie, která má fungovat v rámci dobra, stejně dokáže napáchat nedobro (viz zkamenění). Nevím, čekal jsem od takové klasiky o dost víc. Raději se přikloním hrané adaptaci a tuto si schovám jen do sbírky v rámci sledování Disneyovek, jako další zhlédlý titul. 60%

Svou morbiditou typická Burtonovka, u které se divím, že ji nedali až po desáté večerní. Bohužel mě osobně neoslovila. Děj přeskakoval z pasáží, které se táhly naopak k těm, které byly natolik urychlené, že to nedělalo dobrotu. Emoce nefungovaly tak, jak měly a navzdory tomu, že se děj snažil jít více uvěřitelnou cestou, se posléze proměnil až v monstrózní ujetost. Navíc zde figurovala spousta potenciálně zajímavých postav, které ale prostor vůbec nedostaly a když, absolutně to nedostačovalo. Celkově, zaujetí z mé stránky prakticky žádné, „pohádka“ to není ani sympatická, ani vtipná a už vůbec ne dobře útočící na emoce. O to víc mě překvapuje, že si to vzalo pod křídlo Disney. 50%

Rozhodně originální námět, kterého se ve filmové tvorbě prakticky vůbec nevyužívá a je to dobře. Kontroverze je zde dobře zastřena tím, že je film brán z pohledu dětského hrdiny a tudíž i jinak ta těžkost onoho dramatu je závratně odlehčena. Film se nezaobírá jen životem „ve vězení“ jednoho jediného pokoje, ale i tím, jaké následky může takováto situace mít nejen na oběť, ale i celou její rodinu. Našel se prostor i pro neskutečně napínavé momenty a nejistotu, jak tohle může vůbec dopadnout. 80%

Zřejmě moje vůbec nejoblíbenější sci-fi pojednávající o cestě vesmírem, respektive zde za „znovurozsvícením“ umírajícího slunce. Hlavním prvkem je atmosféra, která je od prvních okamžiků naprosto hutná. Ať už jde o pouhé představování mise, chvíli, kdy se nic moc neděje a nebo naopak, kdy se začíná dít vše najednou. U zápletky se mi líbí, že bere v potaz normální lidské chybování a logické, ale riskantní úsudky, které můžou vést v řetěz dalších a dalších problémů. Posádka je dostatečně proměnlivá a i když se zde hraje na hlavního hrdinu, vše je opět opodstatněno, i důvod, proč se mu nadržuje a on je ten, kdo by měl vydržet až do konce. Film vidím potřetí, možná počtvrté, takže pro mě nebylo nic v dějství již tím pravým překvapením. Ale stále, dostávala mě atmosféra, chvilkové vykreslené emoce, ale i naprosto úžasná hudba. Jediné, co bych si našel proti, je zakončení, respektive vyvrbení, které bylo na můj vkus až příliš fantastické, ačkoliv se jinak film řídil co nejrealističtější cestou bez zbytečných zajížděk do absurdna. 90%

Ani pořádně nevím, odkud začít, protože jde o velice zvláštní film. Dějová linka je na jednu stranu jasná. Hlavní hrdinka je proti své vůli umístěna do blázince, který ale doopravdy není blázincem, nýbrž nevěstincem, ze kterého se pokusí s pomocí několika dalších uvězněných dívek uprchnout. Během toho a svých tanečních vystoupení ale upadá do stavu, kdy se ocitá v jiných světech a situacích, které na jednu stranu působí irelevantně, na druhou odpovídají tomu, co se zrovna děje v reálné rovině. Takže stylový boj proti mechanickým zombie nacistům, nebo proti hordě robotů, je zde vcelku „normálním“ a zatraceně dobře zpracovaným jevem. Mimo to, inspirace japonskými vzory evidentní, už jen fetišistickými kostýmky, pózami a vůbec stylem zpracování. To se dostávám i k tomu, že obsadit Emilku do takovéto hlavní role je pro jejího fanouška požehnáním - vypadá zde naprosto úchvatně. Už jen ona byla pro mě osobně tím hlavním lákadlem a důvodem, proč jsem doslova musel tento film vidět. Obecně ale, spíš se film motal v místy méně záživné vizuální změti a popravdě, nakonec jsem to vyvrbení vlastně moc nepobral. Ale jo, za zhlédnutí to stálo. 65%

Což o to, Disneyovka je to velmi dobrá. Tentokrát je méně písniček za cenu příběhu obohaceného až převršelu šíleností, tedy hlavně díky naprosto ujetému Džinovi. Ženská hrdinka zde hraje druhé housle a toho pravého hlavního hrdinu zaujímá Aladin, vč. i nejednoho sidekicku ve formě temperamentního opičáka, či létajícího koberce. I hlavní záporák plní svou roli skvěle, což je u Disneyho klasika, která nezklame. Rozhodně z Aladina nemám tak silný dojem, jako třeba z Malé mořské víly, či Lvího krále, ale protože si jej spojuji s hrou, kterou jsem hrával jako malý, velká sympatie a náklonnost tu samozřejmě je a jsem rád, že jsem prvně viděl i film, ze které ona hra jen úzce vychází. 80%