Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Krimi
  • Dokumentární

Recenze (3 822)

plakát

Spása (2014) 

Každé oživení svého oblíbeného žánru, westernu, vítám s velkým povděkem a ačkoliv mezi novými počiny tohoto druhu je většinou dost průměrných či spíše podprůměrných snímků, The Salvation řadím do nadprůměru. Je přesně takový, jaký má moderní western být. Drsný, syrový, krvavý a bez idealizování divokého západu. V tomto příběhu se setkává Le Chiffre s Vesper, tedy sympaťák Mads Mikkelsen a pro mě ne příliš půvabná, přesto mnou respektovaná herečka Eva Green. Nemám k tomuto filmu nějakých zvláštních výtek, na 5* mu něco málo chybělo, ale 4* jsou velmi pěkné hodnocení. Na závěr bych pochválil úvodní dostavníkovou scénu, ta opravdu neměla chybu.

plakát

Dětská hodinka (1961) 

Vynikající film, který staví na neotřelém příběhu s lesbickou problematikou a křivém obvinění, jež má nedozírný vliv na život a profesi dvou mladých učitelek, jež výtečným způsobem ztvárnila půvabná, okouzlující a nádherná Audrey Hepburn a krásná Shirley MacLaine. Snímek má atmosféru, napětí, skvělé herce i v jiných rolích (Mary Tilfordová byla perfektně ztvárněna), bezchybné dialogy a téměř odzbrojující, byť ne neočekávatelný závěr.

plakát

Pat Garrett a Billy Kid (1973) 

Sam Peckinpah a jeho westerny, resp. filmy všech žánrů. K jeho počinům je třeba vždy přistupovat poněkud jinak. Pat Garrett a Billy Kid je zbytečně zdlouhavý a ona rozvláčnost tu působí jako nudný prvek, což by se Sergio Leonemu ve vrcholné formě nestalo. Tento snímek má několik vynikajících záběrů a pár perfektních scén (útěk z vězení, fazole + špenát, závěr), které podmalovává velmi příjemná Dylanova hudba, Peckinpahovy násilnické scény zaujmou jako pokaždé, herci jako Coburn, Robards nebo Elam potěší, ale přesto všechno musím smutně konstatovat, že je tu řada mnohem lepších westernů, z nichž se mnohé také otírají o příběh Garretta a Kida. Čekal jsem víc.

plakát

Osm a půl (1963) 

Jsou filmy, které vám prostě nesednou, ať se snažíte sebevíc a 8 1/2 patří mezi ty, které si musíte protrpět od začátku až do konce. Až na pár povedených scén, skvělé herce (Mastroianni, Cardinale, Steele) a perfektní hudbu čerpající z klasiky, zde nebylo nic, čemu bych mohl dát více než 2*.

plakát

Kočka (1971) 

Velmi dobré psychologické drama se skvělými hereckými esy francouzské kinematografie pojednává o vztahu stárnoucích manželů, z něhož se vytratila jiskra a láska, avšak jisté pouto a cit k druhému úplně nezmizel. S každou uplynulou minutou snímku je jasnější a jasnější, že příběh nemůže skončit dobře, napětí mezi hlavními postavami narůstá a tragédie na sebe nenechá dlouho čekat. Posledních pár minut není prosto emocí a nezbývá, než se sklonit jak před hereckým umem Gabina a Signoret, tak před celým tímto snímkem. K dokonalosti mnoho nechybí a k páté hvězdě také ne.

plakát

Člověk ze Západu (1940) 

Gary Cooper měl charismatu na rozdávání a tak i díky němu stojí tento western za pozornost. V dobrém světle se však předvádějí i ostatní herci. Neubránil jsem se srovnávání Roye Beana v podání Paula Newmana, avšak ono tyto dva snímky až tak porovnávat nejde, neboť zde není středobodem snímku soudce Bean, ale Cole Harden, z jehož pozice sledujeme děj. Některé scény zde neměly chybu, např. úvodní soud s Hardenem, romantická scéna s nůžkami a kadeřemi Lilian Bond, hořící pole nebo závěr na vystoupení Lily Langtry. Příjemné 4*.

plakát

Láska na kari (2014) 

Lasse Hallström podobně laděné snímky umí točit a Láska na kari to potvrzuje. Pro mě osobně byl tento film velmi milým překvapením. Kromě toho, že má zajímavý a poutavý děj, během jehož sledování doslova cítíte všechny vůně připravovaných jídel a máte chuť ochutnávat, nechybí tomuto počinu také sympatičtí herci a postavy. Největší pozornost si pochopitelně získá hlavní hrdina Hassan, ale také jeho otec, dále Madame Mallory a Marguerite. Skrze příjemné pocity, které ve mně Láska na kari vyvolala a že mě během oněch 122 minut ani jednu nenudila, dávám 5*.

plakát

Co jsme komu udělali? (2014) 

Zdařilá komedie se skvělými herci a příjemným námětem. Řada scén dokáže pobavit a rozesmát, což mnohé jiné filmy se štítkem komedie nedokáží.

plakát

Exodus (1960) 

Svojí délkou ideální snímek na silvestrovský večer. Dějově rozvleklý, ale s řadou zajímavých momentů a několika idealistickými myšlenkami (jednoho dne budou muslimové a židé žít společně bez svárů). Hudba, jež mnohé scény doprovází, je velice zdařilá. Nad všemi klady snímku ovšem vyčnívá herecký výkon Paula Newmana, který opět potvrdil své výjimečné kvality. Dát 3*, měl bych pocit, že Exodu křivdím, takže neváhám a dám 4*.

plakát

Skleněné peklo (1974) 

Skleněné peklo je snímkem, pro něhož je 5* prostě málo. Tento snímek si zaslouží nejméně 6*, aby bylo hned jasno, že je to výjimečný film, který ani po letech neztratil nic ze svých kvalit. Od první do poslední minuty je tento počin dokonalý po všech směrech, čas u něj uteče jako voda a když se podíváte, že už jej sledujete dvě hodiny, máte pocit, že to ani není možné. Neustále se tu něco děje, prostředí hořícího mrakodrapu je natolik děsivé a klaustrofobní ve své podstatě, že se můžete vžít do požárem uvězněných lidí. Některé scény jsou svým napětím doslova infarktové, jiné zas naturalisticky drsné a scény, v nichž se bok po boku objevují moji dva velcí oblíbenci a velikáni světové kinematografie, extratřídy mezi herci, Paul Newman a Steve McQueen, je najednou na obrazovce tolik charismatu a testosteronu, že doslova proudí všemi otvory všech reproduktorů domácího kina. Role, které ztvárnili, jim dokonale sedly. Potěší však i ostatní herecké hvězdy v tomto osobnostmi natřískaném snímku. William Holden je tradičně perfektní, Faye Dunaway půvabná, nezklame ani Fred Astaire či Robert Vaughn. Vychválit musím také technické zpracování filmu. Všechny scény působí opravdu velmi autenticky, při sledování jsem se natolik vžil do děje, že jsem sám přemýšlel, co bych dělal na místě různých postav, ba dokonce co bych dělal, kdyby vypukl požár za mým křeslem v obýváku. :) Pakliže tohle nějaký snímek dokáže, tak není pochyb o tom, že se jedná o výjimečnou záležitost, kterou již navíc řádně prověřil "soudce" čas. Na závěr bych ještě chtěl zmínit pár scén, které musí divákovi utkvět v hlavě - propadlé schodiště a prolézání architekta Robertse s dětmi; vyhlídkový výtah; Stevovo "Oh shit" a umísťování náloží k nádržím; závěrečný dialog mezi hlavními hrdiny... mohl bych pokračovat dál a dál, protože dokonalých scén tu byly mraky.