Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Romantický
  • Animovaný
  • Akční

Recenze (314)

plakát

Pravidla hry (2008) 

Tahle komedie byla fakt skvělá! Nejenom, že mě od smíchu rozbolela bránice, já se dokonce dokonale bavila. Komedie s naprosto jednoduchým nápadem, která dokázala vyvrátit představy hned několika hlavním postavám. Líbilo se mi, jak se jeden začínal pod taktovkou toho druhého měnit, ten způsob, jakým se přesvědčení jednoho, jak se tahle hra má vlastně hrát, měnilo od základu. Kdyby mi někdo řekl, že se u filmu odehrávajícím se v domově seniorů, kde je hlavní postavou čtyřiaosmdesátiletý pán, takhle pobavím, asi bych se mu vysmála. Opak je však pravdou. A ten konec? To prostě musíte vidět. Tady nejde jenom o jednu hru, tady se totiž hraje na všech frontách. Podle mého názoru tenhle film stojí zato vidět a je škoda, že má tak nízké hodnocení. Ale pravidla hry asi nebudou pro každého. :D

plakát

Johnny English znovu zasahuje (2018) 

Moc děkuji za tuhle komedii, English mě jako vždy dostal. :D V docela pochmurné náladě mě dokázal rozesmát a to se podařilo jen několika filmům. Nechybí v něm, alespoň podle mě, nic z toho, co můžeme u Englishe očekávat, napětí, trošku té chtěné i nechtěné akce, sem tam nějaká legrace a hlavně překvapivé vyvrcholení v podobě konce, kdy samotný Johnny neudělá pro záchranu téměř nic a za úspěchem stojí náhoda. U tohoto filmu nemá cenu doporučovat, kdo bude chtít jej vyhledá a podívá se na něj.

plakát

Chata na prodej (2018) odpad!

Tak to by mne tedy zajímalo, co je na tomhle vtipného. To, že jedou na chatu? Vždyť tam jezdí celkem dost lidí. Nebo to, že jim babička stále podstrkuje jídlo? Tak to taky není nijak originální. Nebo to, že dobrou třetinu filmu musíte číst? Tak to je fakt skvělé, obzvláště, když jdete do kina na českou komedii. A k těm dialogům? Co si sakra tvůrci mysleli, když vymýšleli něco takového. To mysleli třeba nohou místo hlavy? Netuším. Mám takový pocit, že my Češi už snad neumíme natočit pořádnou komedii. Ohrané dialogy, táhnoucí se děj, postavy a hlavně osudy nad kterými zůstává rozum stát. Nic tady není dodělané, nic není domyšlené. A na mrtvého dědečka na sedačce auta si raději udělejte názor sami. Za mě odpad!, nic horšího jsem v poslední době neviděla.

plakát

Moje zprávy (2018) (pořad) 

Já nevím, jak ostatní, ale já se při sledování tohoto pořadu opravdu královsky bavím. :D A hned taky vysvětlím, proč. Jde o tohle: Už od první minuty mi přišel jeho komentář neuvěřitelně směšný, to jak se s elegancí slona, nic proti slonovi, přesunul za svůj pultík bylo přímo k popukání, jeho následné blekotání by mi nebýt toho, že jsem seděla na židli asi podlomilo nohy. Na jednu stranu chápu, že televize Barrandov potřebovala zprávy, na druhou mě však udivuje ten název, který je vlastně v rozporu s tím, co od zpráv očekávám. Jestli někdo považuje dvanácti minutové, nazvěme to komentováním, komentování událostí, které, nevím jak podle ostatních, ale podle moderátora, hýbou světem za nějaké zpravodajství, tak nevím, z jakého to vesmíru vlastně pochází. Navíc kung-fu, nebo to je jen nesmyslné máchání rukama?, které předvádí ukazuje události v úplně jiném světle. Když k tomu přičteme, že se u toho sem tam, spíše více než méně, zakoktá, voala vyjdou z toho Moje zprávy, rádoby publicistický pořad, ze kterého se vlastně nedozvíte vůbec nic! Uvažuju nad tím, jestli ho má vůbec cenu sledovat, ale ve finále, proč se sem tam nepodívat na to, jak ze sebe někdo, tím někým samozřejmě nemůže být nikdo jiný než generální ředitel této televize, dělá dobrovolně šaška. Tímto se omlouvám všem, kterým se tento pořad líbí a berou jej vážně, s mým názorem, že se Jaromír Soukup na moderování zpráv nehodí, i když tohle podle mě ani nejsou zprávy, však nikdo nepohne. Děkuju za přečtení a přeji pěkný den, večer nebo však vy víte ... :D

plakát

Zrodila se hvězda (2018) 

Mám vícero důvodů, proč nesleduju dramata. Slzy na konci filmu jsou jedním z nich. Na tenhle film jsem se, pro mě stále z nepochopitelného důvodu, rozhodla zajít. Obvykle se mnou do ki a chodí brácha, tentokrát si však dovolím tvrdit, že jeho přítomnost by mi ničím nepomohla. Tenhle film mě naprosto rozsekal! Ta chemie, emoce, každý článek se dokonale přizpůsobil jiným. Fungovalo to dokonale, dokonce si sama dovolím tvrdit, že jakákoli změna by celkový dojem jenom rozházela. Ať divák chce nebo ne, stejně ho to vtáhne do děje a úplně pohltí. Jde krásně vidět změna, jeden jde dolu, druhý nahoru, je to jako misky vah, kdy jeden se utápí, aby druhý mohl slavit úspěch. Ale stejně se mi nelíbilo, že ji v tom nechal samotnou. Tak první ji do něčeho zatáhne a pak se na ni vykašle. To mi prostě nedává smysl. Každopádně jsem poslední minuty probrečela a ani jsem si to z počátku neuvědomila. První se mi po tváři skutálela jedna slza, potom druhá a než jsem se stačila nadechnout, už to byl gejzír. Nic bych neměnila, možná konec, ale jenom proto, že nemám ráda smutné konce. Film za sebe doporučuju, něco takového jsem ještě neviděla. A jen tak mimochodem Cooper dokázal, že režii má rozhodně v krvi, stejně tak jako Lady Gaga hraní. O jejím zpěvu se vyjadřovat nemusím. A to ji ani nevyhledávám. Tentokrát to ovšem bylo něco.

plakát

Beyond the Lights (2014) 

Tak třeba mi se tenhle film líbil, dokonce hodně. Bylo v něm něco, co v jiných filmech hledám marně, a co přesně nedokážu identifikovat. I kdybych mu cokoli chtěla vytknout, i kdybych chtěla najít cokoli, co by se mi na něm nelíbilo, hledala bych marně. Byl dobrý přesně takový, jaký byl. Mám ráda podobné filmy, filmy, kdy hlavní hrdina najde sám sebe, přijde na smysl svého života a to, co dělal dosud dokáže během pár okamžiků překopat od základů. Navíc ty písničky se k tomu dokonale hodily a dotvářely celkovou atmosféru. Proto nemůže být ani mé hodnocení jiné, než nejvyšší, jaké můžu dát, ale je to jen můj názor, je jen na vás, jestli se ke mě připojíte nebo si utvoříte názor vlastní.

plakát

Láska bez bariér (2018) 

Nevím, jak se tak dívám na to hodnocení tady ... I tentokrát mám svůj názor a nenechám se strhnout většinou. :D Nepíšu, že by to bylo špatné nebo nějak zlé, myšlenku měl ten film skvělou, moc se mi líbila, jenom to provedení krapet pokulhávalo. Měla by to být komedie, ale mě to nerozesmálo natolik, že bych to komedií nazvala, možná ostatní ano, a já jim to nevyvracím, chce to prostě zkusit. Za mě byl ten film příliš táhlý, místy nudný a rozhodně se nezařadil mezi ty, které mě chytnou a nepustí. Velice oceňuji zmínku o Praze a myšlenku, která se mi moc líbí, i konec není špatný, jen je to táhlý film s příliš, podle mě, rychlým koncem. Ode mě tenhle film víc než průměr nedostane a je jen na člověku, jestli se rozhodne se na něj podívat nebo ne, rozhodně bych však očekávala méně, narozdíl ode mne, můžete být mile překvapeni.

plakát

Ten pravý, ta pravá? (2018) 

Že by to byla komedie, to se asi říct nedá. Mi se spíš zdálo, že pořád natahují něco, s čím si nevěděli rady. Nápad to byl dobrý, jenom tu myšlenku lehce nedotáhli. Po skončení filmu jsem chvíli zůstala sedět jako opařená, ani jsem v jeho průběhu nevnímala hodiny a zdálo se mi, jakoby uběhlo sto let, ne devadesát minut. Celkově na mě tenhle film působil příliš stroze a nezáživně. A ten konec? Řekla bych, že se dal udělat líp nebo alespoň vylepšit. Všechno působilo tak strojeně, nepřirozeně a hraně, ani čas tady neplynul nijak lehce, přirozeně. Tenhle film si své zastánce jistě najde, ale mezi nimi nebudu! To co jsem viděla ve mě nezanechalo vůbec nic, ani dobrý pocit z toho, že jsem se dodívala do konce. Proto tenhle film nedoporučuji, je však na vás, jestli se na něj podíváte nebo ne.

plakát

Student of the Year (2012) 

Je docela těžké se rozhodnout, jak tenhle film vlastně hodnotit. Bylo v něm všechno, počínaje nenávistí a přátelstvím konče. Opravdu se mi líbil, vyprávění působila opravdově a žádný z bývalých studentů nepřišel o svou chvilku slávy. Každý mohl vyprávět příběh, který se stal. Společně nejprve jako jako parta porazili ostatní, potom ti dva porazili toho největšího nepřítele, sami sebe. Nepíšu, že byl skvělý, ale měl něco do sebe. Trošku bych protáhla konec, zdálo se mi, že se všechno uzavřelo tak rychle, že jsem se pomalu ani nestačila nadechnout. Jinak bych neměnila nic, důležité je, že k sobě všichni našli cestu, i když za poněkud smutných okolností. Zdali se na film podíváte, je jen na vás. Podle mě to však stojí za pokus, když se vám nebude líbit, vždycky existuje možnost ho vypnout.

plakát

Krejzovi - Množení králíků (2018) (epizoda) 

U tohoto dílu jsem se o poznání více bavila. Vtipy to tady v porovnání s tím především jenom hýřilo a o zábavu tudíž bylo, alespoň tedy z části, postaráno. Stále více mě baví Danka a její práce v rádiu, ale ani to nedorozumění s králíkem nebylo úplně k zahození. Domácí vinárnička to dokonale doplnila a zábava byla na světě, alespoň tedy pro část tohoto dílu. Pokud to půjde podobným pozitivním tempem, seriál nemusí být tak strašný, jak se na první pohled zdá.