Krastom

Agora je po Ranhojičovi dalším filmem, kde je skvěle ztvárněna náboženská nesnášenlivost. Jen je zde hlavním tématem astronomie, v Ranhojičovi zase medicína.

Na to, že nemám moc v lásce historické filmy jsem byl příjemně překvapen. Náboženská nesnášenlivost mezi muslimy a křesťany, která je ve filmu velmi dobře znázorněna mi připomíná knihu Sedm sloupů moudrosti. Ten, kdo chce vědět více o islámu, ať si přečte tuto knihu. Člověk hned lépe pochopí, že infiltrace muslimských migrantů do evropy je pro nás velmi nebezpečným krokem. Jinak mi Ranhojič připomíná historický film Agora. Jen je mezi nimi malý rozdíl. V Agoře se hlavní hrdinka zabývá astronomií a v Ranhojičovi se Rob Cole zabývá medicínou.

Poslední skaut je jeden z nejbohatších filmů na hlášky Bruce Willise. Moje nejoblíbenější je jednoznačně ta, kde žádá o cigaretu. „Spadla mi cigareta, dáš mi novou? Dotkneš se mě a zabiju tě! Jo jasně. Tys ho zabil! Tys ho zabil! Je mrtvej! Máš problém? On zabil Cheta! Tam kde měl mozek má teď nos!“

Od filmu Předtucha jsem neočekával vůbec nic, ale byl jsem příjemně překvapen. Sandra Bullock výborně zahrála svou roli, že si ani neumím představit, kdo by to zahrál lépe. Líbil se mi spletitý příběh, který po nějaké době začal dávat smysl. Jediné co nechápu je cena filmu. 20 milionů USD je podle mě dost za film, který se skoro celý natáčel v jednom domě a byl hotový za 45 dní.

Je moc hezké a jsem pyšný na to, že máme tak dobrý odkaz v historii výroby motocyklů. Celý svět se od nás učil, jak se dělají motorky. Francouzi s velkou pokorou natočili dokument o značce Jawa a byla to hezká podívaná.

Ještě jsem neviděl snímek, ve kterém by byla lépe vystižena lidská konformita.

Na Imaginárium jsem se dlouho odhodlával. Po zkouknutí jsem nezaznamenal žádné nadšení, ani zklamání. Vizuální efekty a kostýmy se mi líbily, ale zkrátka nemusím tento žánr fantasy příběhů, plný vymyšlených postav.

Myslel jsem, že Dwayne Johnson tu bude hrát v hlavní roli. To, že ho dali na plakát byl zřejmě jen marketing a já se nechal nachytat. Filmy natočené podle skutečnosti mám rád, ale tentokrát to byla nuda. Neměl jsem pocit, že bych se jako divák vrátil do osmdesátých let. Pokus hezký, ale bohužel byl pro mě film jedním velkým zklamáním.

Od začátku sledování Divokých koček mi bylo jasné, že film skončí happy endem a přesně tak skončil. Slečna si zazpívala písničku, táta na ni byl pyšný, všichni plakali a chlapec jí vyznal lásku. To je možná hezké, ale na mě příliš předvídatelné a tudíž nudné. Dvě hvězdy dávám za pěkné herečky a poslouchatelný soundtrack.

Pí a jeho život je podle mě nevšední snímek s nevšedním příběhem a zajímavou hlavní myšlenkou o slučitelnosti náboženství. Jak to je v praxi s tím náboženstvím víme všichni, že né moc dobře, ale tohle je film pro zamyšlení a pobavení se a já jsem se dobře bavil. Líbil se mi na počítači udělaný tygr, který vypadal, jako živý. Celý film byl kvalitně zpracovaný a bohatý na barvy. Jediné co mě trochu překvapilo byl nezdravě přitloustlý Gérard Depardieu v roli kufaře, ale tak už to chodí, když je člověk gurmán.