majky19

Ve filmu přijíždí do Londýna za Masarykem šéf zpravodajské služby plukovník Emanuel Moravec a varuje ho, že prezident Beneš hodil Československo přes palubu. Ve skutečnosti ovšem k tomuto setkání nedošlo. [Zdroj: Blesk.cz]

Ve filmu se Masaryk setkává v dubnu 1938 s francouzským ministrem zahraničí Bonnetem na nelegálním zápase v londýnském Soho. Ve skutečnosti se to ovšem nestalo. [Zdroj: Blesk.cz]

Ve snímku Masaryk pobýval hlavní protagonista v sanatoriu ve Vinelandu od října 1938 do srpna 1939. Ve skutečnosti však Jan Masaryk působil až do konce roku 1938 v Londýně, poté byl na přednáškovém turné v USA a v dubnu 1939 se vrátil zpět do Londýna.

Trikaři odvedli velký kus práce i např. s nefunkčním letadlem, které se jim podařilo dostat do vzduchu. Vidíme jej ve scéně, kdy se na jeho palubě společně setkají britský premiér Chamberlaine, ministr Bonnet, britský ministr zahraničí lord Halifax a vrchní velitel francouzské armády Maurice Gamelin.

V budovu Westminsterského opatství se proměnil hotel InterContinental v Praze. [Zdroj: Blesk.cz]

Trikaři si nehráli pouze s budovami, ale také s lidmi. Ti byli v rámci většího efektu před pražským Rudolfinem v počítači dokonce rozmnožováni, aby se dosáhlo velkého davu. Důvod byl prostý. Mít reálné lidi na místě v retro kostýmech by byla velmi drahá záležitost. [Zdroj: Blesk.cz]

Slovenský herec Ján Greššo, který se ve snímku Masaryk představil v roli ministerského předsedy Milana Hodžy, si o rok později zahrál i další osobnost v kontextu československých dějin. Konkrétně se jednalo o film Únos režisérky Mariany Čengel-Solčanské, v němž se představil v roli prvního slovenského prezidenta Michala Kováče. Kromě toho Ján Greššo ztvárnil také roli Gustáva Husáka, v historickém cyklu Roberta Sedláčka České století (od r. 2013), konkrétně se jednalo o epizodu 1968: Musíme se dohodnout z roku 2014.

Pavel Trávníček účinkoval v roce 2018 i v muzikálové rodinné show „Tři oříšky pro Popelku“. Ve filmu hrál prince, v muzikálu s ohledem na plynoucí roky ztělesnil krále.

Herec Karel Dobrý, který v tomto snímku ztvárnil roli generála Lva Prchaly, se již v minulosti představil ve vojenských rolích. Konkrétně se jednalo o snímky Der Lebensborn - Pramen života z roku 2000, dále Krev zmizelého z roku 2005, v obou případech to byly role příslušníků SS sborů. A nakonec můžeme jmenovat také např. seriál Četníci z Luhačovic, v němž se představil v roli kapitána Vlacha.

Ačkoliv Alexej Pyško ve filmu ztvárnil přísného policistu, v osobním životě měl s policií veskrze kladné zkušenosti. Jednou při jízdě autem z Ruzyně do Národního divadla uvízl u Chotkových sadů v koloně a hrozilo, že nestihne představení. Požádal tehdy o pomoc opodál stojící policisty, kteří mu vyhověli, takže do Zlaté kapličky nakonec dorazil včas.

Scéna s příslušníkem VB (Alexej Pyško) se měla původně natáčet skrytou kamerou s tím, že auta budou normálně projíždět. Ovšem ve chvíli, kdy se Pyško postavil na křižovatku, všechna auta zůstala stát a řidiči čekali, co se bude dále dít.

Martin Zounar si ve filmu zahrál se svým otcem Miroslavem Zounarem.

Ostravské nářečí se Martha Issová učila i od maminky Roberta Mikluše, který se ve snímku také zahrál jednoho z horníků.

V 60. letech, kdy průměrný plat činil kolem 1 400 Kčs. si horníci vydělali až 4 000 Kčs.

Při tomto důlním neštěstí zahynulo celkem 108 horníků.

Některé dialogy mezi hlavními protagonisty vznikly i z doposud nezveřejněných dopisů mezi Čapkem a Masarykem.

Snímek je rovněž připomenutím a oslavou jednoho z našich nejvýznamnějších spisovatelů, Karla Čapka, od jehož smrti v době uvedení filmu uplyne 80 let.

Natáčení filmu probíhalo nejen na topolčianském zámku, ale rovněž na zřícenině hradu Hrušov.

Stejnojmenná knižní předloha Karla Čapka „Hovory s T. G. Masarykem“ vznikala během roku 1928 a byla vydána u příležitosti oslav 10. výročí založení Československa.

Herec Martin Huba již prezidenta Masaryka jednou ztvárnil, konkrétně v historickém cyklu režiséra Roberta Sedláčka České století z roku 2013, jmenovitě v epizodě Veliké bourání (1918).