filmfanouch

Something cool...

Druhý Equalizer je jiný než jednička. Tvůrčí stůl se přitom nějak zásadně nezměnil- Vrací se hlavní hvězda Denzel Washington,režisér Antoine Fuqua, scénárista Richard Wenk, skladatel Harry Gregson-Williams, jenom za kamerou Maura Fioreho vystřídal Oliver Wood (nepleťte si se stejnojmennou postavou z Harryho Pottera). Pro Fuquu a Washingtona se přitom jedná o první pokračování na kterém se podílejí a bylo zajímavé čekat na to co přinesou ve dvojce. Equalizer 1 je fajn akční oddechovka, která fajn odsýpá, má zručně vypracované postavy a především v ní Denzel Washington a Marton Czokas hrají jako bohové a navzájem si hrajou na kočku a myš. Czokas se po konci jedničky přitom samosebou nevrací a celkově je Equalizer 2 stand-alone a do jisté míry jedničku ignoruje jako by se nikdy nestala. Dvojka má dovolím si tvrdit na rozdíl od jedničky komornější příběh ve kterém bude muset McCall nejenom zjistit kdo ho připravil o velice dobrou přítelkyni ale také se porvat s hříchy minulosti. Kromě hlavní linky ale tu také je několik vedlejších epizodek McCallovových eskápad, které fungují sami o sobě: V úvodu filmu si odskočí do Turecka aby zachránil unesenou holčičku, snaží se mladého chlapce držet co nejvíce u školy a co nejdál od kriminálního života, mlátí se s rozmazlenými parchanti, kteří si dovolují na mladé stážistky a pomáhá starému důchodci najít jeho dávno ztracenou sestru. Nedivil bych se kdyby pár lidí mělo k ději Equalizera 2 výtky, jelikož se snadno od hlavní dějové linie uniká k vedlejším dějovým obloukům. Zrovna tyto mise ale dávají rozpětí Robertu McCallovi a jeho osobě a rozhodně tak nejsou zbytečné. Dovolím si přitom dovolit, že jsou tyto vedlejší dějové oblouky zábavnější než hlavní dějová linie, která se příliš drží stereotypů a vlastně ničím nepřekvapí a ani nešokuje (odhalení kdo je tu ten hlavní záporák přijde až příliš snadno, ještě před tím než to film sám prozradí). Dějová linie začne daleko více fungovat asi po půlce filmu a ve finální části už je velice fajn. Zamrzí jenom, že ve výsledku nebyla komplikovanější a zábavnější než jak se tím mohla třeba pochlubit jednička. Na rozdíl do jedničky ale musím na dvojce pochválit, že se daleko více věnuje charakteru McCalla samotného a i přes to, že to jde občas na ublížení dějové linii ve výsledku to ani tak nevadí. Denzel Washinton prostě opět hraje na 100% a opět funguje jako hodný dědeček hříbeček i zlý motherfucker zabiják. Dokáže geniálně vyhrožovat hlavnímu záporákovi a poté si pohrávat s dětmi. Všechny Washingtonovy linky jsou prostě zahrány jak od boha a paradoxně nejlépe napsány z celého filmu (Wenk není špatný ale ani geniální) Marton Czokas je sice pryč, nový hlavní záporák mě ale bavil téměř stejně. Vyzradit kdo je oním Main Evil by byl možná trošku spoiler, můžu ale prozradit, že i přes fakt, že je prokouknutelný funguje. Hrozně fajn akční práce, kterou táhne boží Washington, opět velice fajn akce, komornější dějové linky a fakt, že se jedná o trošku jiný film než byla jednička. Jen o ždibeček horší než jednička. Pokud to Washington a Fuqua u trojky opět zkusí trochu jinak, uvidím to rád.

Mám pocit, že série Indiana Jones je na tom úplně stejně jako série Star Wars nebo kupříkladu Pán Prstenů- to znamená, že i kdyby je náhodou nikdo neviděl, protože pravděpodobně žil někde zalezlý, minimálně o nich někdy slyšel- tudíž asi nemá asi moc cenu vysvětlovat o koho jde, pár fakt by ale ujít nemělo. Za Indianou Jonesem stojí pravděpodobně dvě nejsilnější perzóny tehdejšího (rozumějte jako 80. léta) Hollywoodu Steven Spielberg a George Lucas. Už tehdy geniální režisér ,který už měl za sebou perfektní Čelisti nebo dost dobrá Blízká setkání třetího druhu, Steven Spielberg vždy toužil Bondovku, ale tehdy se mu to nesplnilo a pravděpodobně už nikdy nesplní. Jednoho dne za ním přišel jeho přítel a tvůrce Star Wars George Lucas a řekl mu, že vymyslel postavu archeologa bondovského typu, který se bude jmenovat Indiana Smith a právě Steven by se ho uměl ujmout jako režisér. Spielberg přijal a z Indiana Smithe se později stal Indiana Jones. Kolem role se samosebou motali zajímavá herecká jména a nakonec prst osudu ukázal na Harrisona Forda. Problém byl v tom, že Ford už s Lucasem spolupracoval právě na Star Wars kde ztvárňoval Hana Sola a Lucas odmítl s Fordem až tak silné filmové partnerství. Když se ale ukázalo, že Ford je prostě Indiana, Lucas svolil. Ford ale nesouhlasil s tím aby byl Indiana Jones James Bond 2.0, tudíž se zásluhou Forda se se z Henryho Jonese Jr. stal člověk, který není z oceli, utrží nějakou tu tvrdou ránu a ne vždy dopadne vše podle jeho představ. Výsledek už známe: Velký úspěch v pokladnách i u kritiků, 8 nominací na Oscara (4 dokonce proměnil) a především 3 další pokračování (s tím, že čtvrté by se mělo objevit v roce 2021). Dobyvatelé ztracené archy jsou prostě a jednoduše jedním z nejkůltovnějších filmů všech dob, jedním z nejoblíbenějších filmů 20. století, jeden z nejlepších filmů Stevena Spielberga a především základ jedné z nejstabilnějších filmových sérii všech dob. Proč přesně jsou ale Dobyvatelé ztracené archy žůžo labůžo? Dobyvatelé ztracené archy jsou především poctivé filmařské řemeslo. Talentovaný šikula Štefan Spielbergů za kamerou, scénář psal Lawrence Kasdan, hudbu skládal vždy perfektní John Williams (řeči o tom, že se poslední dobou jen neustále opakuje jsou břečka nesmyslů) a především se Spielbergovi povedlo před kameru dát kvalitní herce, kteří do svých postav dávají co nejlépe možného. Nedovedu si představit, že by mohl být Indianou Jonesem kdokoliv jiný než Harrison Ford. Ford je totiž Indiana. Nejlepší je na něm je, že se vůbec nedá srovnávat s Fordovou druhou nejslavnější rolí Hanem Solem. Tito dva sice spolu možná mají společný obličej, jinak se ale jedná o odlišné postavy, ať už morálkou či čímkoliv jiným. Už úvodní scénou s honbou na zlatou sošku Ford ukazuje, že má jeho Indiana Jones pro strach uděláno a nejedná se o žádnou lacinou kopii Jamese Bonda či Hana Sola. Že, by tohle dokázal prodat takový původně zvažovaný Richard Drayfuss se mi opravdu nezdá. Zmínit jenom Forda by byl ale omyl. Nesmíme zapomenout na další důležité postavy Indyho ságy: Karen Arren jako Marion, která dokáže fungovat jako žena v nesnázích a zároveň jako akční parťák, bez které by dost možná Indy dříve nebo později selhal. John Rhys-Davies jako Sallah, nejzábavnější postava celého filmu. Paul Freeman jako René Belloq, Indianův rival, který dokáže být šarmantní a zároveň velice nebezpečný.... nedokážu si vybavit jedinou postavu, která by nebyla obsazena správně. A, že je takových filmů, ve kterých je každý perfektně obsazen pramálo. Takže za to hodně plusových bodů nahoru! Akční sekvence jsou nápadité, svižné, zábavné. Ať už se jedná o pěstní souboj pod letadlem, přestřelku v hospodě v Nepálu nebo rychle zbavení protivníka na tržišti v Káhiře (hláška běž do hajzlu, je dílem českého dabingu a v originálně byste jí hledali marně) všechno baví očima, nezačne to nudit nebo deprimovat. V Dobyvatelích ztracené archy je také spoustu skrytých významů. Například, že Indiana Jones je archeolog a jeho hlavním úkolem je hledat ztracené památky jenže u ztracené archy úmluvy hrozí, že by mohl Indiana ohrozit celý svět. René Belloq si napříč celým filmem svého soka dává podat a vysmívá se mu do obličeje s tím, že nejsou od sebe tak odlišní jak si Indy myslí. Celé ty řeči o velké síle a armádě poté dají ještě více na významu ve finální sekvenci při ´´rituálu´´. O Dobyvatelích ztracené archy se toho dá vlastně říct strašně hodně a bylo by to na dlouhé rozebírání. Stačí tak říct klasické: Jeden z nejlepších akčních filmů všech dob, jeden z TOP dobrodružných filmů filmů všech dob, jeden z nejlepších filmů Stevena Spielberga, nejlepší film roku 1981 (ten Oscar tomu utekl opravdu nezaslouženě), jeden z nejlepších soundtracků Johna Williamse (a, že jich má kvalitních požehnaně)... těch titulů, kterými se můžou Dobyvatelé chlubit je prostě hromada. Debaty o tom, který díl ságy je poté nejlepší je poté těžké. Každý má totiž něco. Čtyřka (čtyřku zbožňuju a beru úplně stejně jako předchozí 3 díly) INDIANA JONES KRÁLOVSTVÍ KŘIŠŤÁLOVÉ LEBKY má výborný útok na emoce a nostalgii, která čiší z téměř každého záběru (i když je dost možná dána z té 19-leté pauzy), trojka INDIANA JONES A POSLEDNÍ KŘÍŽOVÁ VÝPRAVA je poté nejzábavnější díl série, dvojka INDIANA JONES A CHRÁM ZKÁZY zase díl s největším spádem... jednička INDIANA JONES A DOBYVATELÉ ZTRACENÉ ARCHY má nejlepší atmosféru. Je to prostě geniální série a snad jí (pořád oficiálně s Fordem chystající se) pětka neudělá ostudu. A i kdyby ano, stále máme čtyři perfektní filmy, které nám nikdo nevezme. Především bychom si ale měli vážit (i když třeba není nejlepší díl série) Dobyvatelů ztracené archy, jelikož to je ten film, který vše započal a daroval nám jednoho z nejlegendárnějších hrdinů stříbrného plátna. Díky Stevene, díky Lucasi a především díky Harrisone Forde!

George Lucas kdysi Stevenu Spielbergovi řekl, že má v hlavě nápad na celou trilogii Indiana Jones, ve skutečnosti ovšem vůbec do budoucna žádné plány neměl a po velkém Dobyvatelů ztracené archy tak Lucas a Spielberg museli rychle vymyslet další dobrodružství legendárního archeologa v podání Harrisona Forda. Jenže po Dobyvatelích ztracené archy již George Lucas nechtěl znovu pracovat s nacisty jako hlavní hrozbou a tak došlo na rozhodnutí, že se bude druhý film odehrávat v roce 1935, rok před Dobyvateli ztracené archy. Po několika námětech nakonec došlo na finální podobu prequelu s názvem Chrám zkázy, kdy ovšem nakonec nedošlo na návrat scenáristy Dobyvatelů Lawrence Kasdana a jeho práci převzali William Huyck a Gloria Katz, kteří byli zodpovědní za scénáře k Lucasovu 2. režijnímu projektu Americké graffiti. Po vzoru Star Wars a Impéria vrací úder poté mělo dojít na temnější díl, což se nakonec projevilo především na poměrně výrazné brutalitě a hororovějších prvcích, kdy již tahanice u MPAA vedli k založení nového ratingu přístupnosti PG-13. Chrám zkázy je poté sice z původní trilogie vyzdvihován většinou nejméně, o fenomenální záležitost jde minimálně srovnatelnou s Dobyvateli ztracené archy i poslední Křížovou výpravou. Čtvrtý Indiana Jones a Království křišťálové lebky má výborný útok na emoce a nostalgii, třetí Indiana Jones a Poslední křížová výprava je poté nejzábavnější díl série, počáteční Dobyvatelé ztracené archy mají v rámci série nejlepší atmosféru a právě druhý Indiana Jones a Chrám zkázy má z celé série ten nejlepší spád. Už v úvodní scéně si Steven Spielberg částečně splnil svůj sen a svého vlastního Jamese Bonda vypustil na stylovou misi v Šanghaji, kdy následně Chrám zkázy už jen krásně směje od jedné atrakce ke druhé, sázka na změnu prostředí a krapet i přístupu přinesla to nejlepší ovoce a pak už jen v průběhu stačí poslouchat majestátní soundtrack Johna Williamse, užívat si momenty jako ty s vozíky v dolech či finále na mostě, sledovat Stevena Spielberga v té nejlepší tvůrčí formě, kdy servíruje to nejlepší možné akční dobrodružství a především sledovat nadále fenomenálního Harrisona Forda, který má jen smůlu v tom, že je sice tentokrát doprovázen fajn Kraťasem v podání Ke Huy Quana (krásně vykreslený vztah v jedné stěžejní scéně), zároveň ovšem i zpěvačkou Willie Scott v podání Kate Capshaw. Stačilo pár minut s Willie a stesk po Marion začínal být snadno na místě, Spielberga s odstupem času omlouvá snad jen fakt, že si vzal později Capshaw za ženu. Ostatní pak může zamrzet, že casting nakonec nevyšel Sharon Stone.  Chrám zkázy mohl svému času kdekomu zničit dětství, v roce 1984 bylo jezení opičích mozků a polívek s očními bulvami, vytrhávání srdcí a upalování zaživa či rozdrcování těl na PG dobrodružnou podívanou tak trochu nečekaná ledová sprcha, která po Čelistech dokázala, že Spielberg to s MPAA nejspíš umí a přitom dokáže přístupný rating vytěžit skutečně na dřeň. Přesto se rozhodně s odstupem času nedá divit tomu, že se následující Poslední křížovou výpravou vrátili Spielberg a Lucas k nacistům a atmosféře bližší Dobyvatelům. Změna přístupu ovšem naservírovala minimálně strhující blockbuster, který se skutečně dokázal vžít do morku kostí a na chvílemi nemilých výjevech pořád vystavit kreativní podívanou, která si dodnes bez problémů obhájí přítomnost v síni těch největších dobrodružných klenotů. Chrám zkázy totiž pořád působí řemeslně neskutečně sebejistě, kdy celý skutečně neskutečně krásně plyne už od počátku v klubu Obi Wan, kdy prvotní start láká k nějaké sekvenci v asijské provincii, aby nakonec odhalil svou pravou tvář jako jevištní pokus o úvodní song k bondovce, přičemž pocit evokuje už samotný Harrison Ford v bílém obleku. Spielberg si svého vysněného Jamese Bonda nikdy nenatočil, právě tady ovšem bylo vidět odkud se při tvorbě Indiany čerpalo. A rázem se mohl Indy vydat na dobrodružství o kterém by se Bondovi nezdálo ani v nejdivočejších snech. Na rozdíl od Dobyvatelů a Poslední křížové výpravy není Chrám zkázy tak vyleštěný a v detailech se do něj rýpe o poznání snadnějším způsobem. Přesto v rámci svého žánru splňuje možný vrchol, kdy skutečně dokáže spojit temnější atmosféru, ale i zábavný humor, romantickou linku (která je funkční i přes slabší výkon Kate Capshaw) a skvěle vystavěný příběh, který sice koketuje se statusem béčka, tento béčkový námět je ovšem zpracován v brilantní řemeslné formě, kterou dodnes nedožene naprostá většina modernějších dobrodružných filmů. Své rozhodně dělalo i typové obsazení Amrishe Puriho do role Moly Rama, Indy tu nebojoval se svojí francouzskou variací, naivním boháčem ani ruskou vědkyní, ale s děsem nahánějícím a svou vírou posedlým šílencem, který si respekt dokáže vzbudit svým nástupem na scénu a dokáže si ho udržet až do závěru celého filmu. Pod vrstvou akčního dobrodružství s hororovým nádechem se ovšem skutečně dokáží profilovat i momenty, které dokáží vzbudit emoce, dokáží vyvolat napětí i vyvolat pocit, že rozhodnutí tentokrát nevstoupit do stejné řeky skutečně přineslo své ovoce. Kameraman celé trilogie Douglas Slocombe se opět postaral o pěkný vizuál, praktické efekty byli na špičkové úrovni jako v případě Dobyvatelů a jednoduše se Indy vrátil ve více než důstojné formě, kdy má z dnešního pohledu jen smůlu, že se svého vydání dočkal právě mezi Dobyvateli a Poslední křížovou výpravou. Prequel Dobyvatelů ztracené archy dokázal v roce 1984 na svého předchůdce navázat důstojně, navzdory rozpolceným reakcím v době uvedení mu poté čas dodal to správné uznání a zaplnění prostřední části jedné z nejlepších filmových trilogií všech dob. Jestli v Indianu Jonesovi 5 nedojde alespoň na cameo Kraťase, bude to neskutečně promarněná záležitost.....

Ještě před rokem jsem se dušoval, že české filmy v kině jenom jednou za čas. Letos je tu už přitom čtvrtý a to mně za 2 týdny čeká Jan Palach. Nicméně musí se nechat, že jsem hodil bobek na všechny české komedie se známými jmény a rozhodl jsem se chodit pouze na ty české filmy které vypadají zajímavě/nemuseli by stát za hovno. Jedním z takových se z ukázek stala i Miss Hanoi. Jak je na tom ale Miss Hanoi ve výsledku? Režíruje Zdeněk Viktora jenž předtím natočil pouze Ralucu, která mu utekla v kinech i v televizi a nějak jsem do dnešní doby neměl odvahu/čas/náladu jí hledat online. Jako režisér byl pro tedy velký neznámý. U tohoto filmu přitom zastává pozici nejenom jako režisér ale i spolu-scénárista a producent. A musí se mu nechat, že je zručný. Jestli něčím dokáže Miss Hanoi zaujmout tak tím, že je jiná. Dost za to může samotná zápletka ´´první vietnamská policajtka v Čechách´´. Na očích tak máme vietnamské prostředí a zákulisí. Zajímavé lokality, zajímavé kulturní pozadí a něco co někde jen tak neuvidíte. Herecké obsazení je v pohodě: David Novotný zase válí a potvrzuje status jednoho z českých nejspolehlivějších herců, Ha Thanh Špetlíková je poté dost slušná. Zbytek obsazení asi nějak celkově nestojí za zmínku. Ne však proto, že by hráli špatně jenom tím, že nezaujmou. Většina vietnamských rolí poté plní ne-herci což má za následek to, že některé věty nejsou úplně kvalitně odnesené a většinou ´´herci´´ při scénách drmolí a moc jím není rozumět. Naštěstí ale vietnamci nemluví česky celou dobu a dojde i na vietnamské znění s českými titulky. Což rozhodně působí lépe než kdyby mluvili vietnamci celou dobu podezřele česky nebo byli předabováni čistě českými herci a působilo by to nevěrohodně. Koncept je poté jednoduše zajímavý. Tradiční a ničím nevýjimečná zápletka totiž skrývá rasový podtext a s tím jak se vietnamci reagují na čechy a obráceně. A je tak pak vlastně vedlejší, že detektivní zápletka funguje jenom na půl jelikož ty scény s odlišnou kulturou to vynahradí. Vietnamská policajtka která si musí vybrat mezi lojalitou ke svému povolání nebo své kulturní oblasti kde se každý zná a jsou si bližní. Problém je ale ten, že hlavními dvěma hrdiny jsou vietnamská policajtka a český policista, který se netají svým rasizmem. A i přes to, že mezi nimi dochází ke sporům a hádkám nikdo to nevyvrcholí do něčeho extrémního/zajímavého. Především jeden zásadní motiv v jejich ´´vztahu´´ zůstane po konci filmu zcela nevyřešen. Z nějakého důvodu pro český film podmíněná nahota je jinak v tomto filmu nejzbytečnější za dlouhou dobu, že ani nestojí za zmínku za to jak je očividná. Problémem je také to, že se Miss Hanoi nikdy nezbaví nálepky vypadá jako televizní film. Občas to opravdu působí jako epizoda z seriálu Kriminálka Anděl/Policie Modrava, akorát řemeslně o ždibeček kvalitnější, jako jakési finále řady. A možná že by i ten televizní ksicht slušel Miss Hanoi víc. Průměrná scénář, nadprůměrná produkce, perfektní Novotný, slušná Špetlíková, podařené lokality aneb Miss Hanoi v kostce. Za rok, jednoho večera na TV Nova možná jo.

Venku právě probíhá obrovské horko a na takové horko to chce nějaký letní film. A myslím, že ultimátní kombinace je nejdřív zajít na koupání a po něm rovnou na MEGA. Film na kterém se pracovalo téměř 20 let je konečně tady. Hlavní roli plní vždy perfektní drsňák Jason Statham, režíruje zručný Jon Turteltaub... a nějaké zajímavější jméno v podstatě chybí. Celé to vzniká podle knihy, kterou jsem nečetl ale co jsem tak slyšel má s adaptací pramálo společného. A jak se asi čekalo, je to blbina, na druhou stranu jak se doufalo, je to zábavná blbina. MEG je pravděpodobně nejbéčkovější blockbuster roku, který ale za vidění rozhodně stojí. Tenhle ten odlehčený mix Čelistí a Jurského parku totiž vidí jaký typ filmu je a dává v sobě na obrazovku ty nejlepší vizuální nápady, které se mohli objevit. Ten film stál 150 milionů dolarů a dá se říct, že ty peníze jsou na tom vidět. Na dně neprozkoumaného dna oceánu to nádherně vypadá, akční scény mají drive a výborný Jason Statham táhne celý film nahoru. Meg zvládne celou délku nenudit a především nadělí jeden velice překvapivý zvrat. Hlavní hvězdu Megadolona si přitom užijeme dost protože zatím co Steven Spielberg se při natáčení kultovních Čelistí držel pravidla divák se bojí toho, co nevidí, Turteltaub na toto kašle a především servíruje Megamolodona. Na jednu stranu je možná škoda, že máme vzhled této potvůrky po chvilku zapamatovatelný, na druhou stranu se na něj hezky dívá a společně se Stathamem je hlavní hvězdou filmu. Je možná trochu škoda, že v MEGOVI chybí trošku větší šňůry šíleně vizuálních nápadů než kolik jich ve výsledky je, přičemž si je tento film mohl dovolit. Stathama dávajícího do nosu žralokovi nebo Stathama rozřezávajícího žraloka zevnitř byste ve filmu hledali marně, při tom by to byli nápady, které by byli zároveň tak blbé ale takové aby si je takový typ filmu mohl dovolit a zároveň takové aby byli zajímavé a zábavné. I tak se ale na vizuální stránku věci hezky kouká, ať už Megalodon útočí na na lodě, loví ve vodě potravu nebo po něm pálí z helikoptéry. Trošku film strhává fakt, že není R-ko a tudíž je mládeži přístupný. Ve filmu je krve dost, hodně jí ale pochází z mrtvých vodních živočichů a ne od lidí, a především utrhané končetiny vidíme až chvíli po sežrání a ne živě. Při aktuálních situacích žralok lidi polyká vcelku, než aby je trhal na kusy. I tak, krve je tam na PG-13 dost, lekačky jsou slušné a celá sekvence na pláži v Číně je zábavná. Na druhou stranu by to při R-ku mohla být zapamatovatelná řezničina. Jestli film něco táhne, jsou to herci- Statham je tahákem celého projektu a dokáže utáhnout i film, kde se s nikým nepere (snad poprvé od camea v Collateralu). Fan Bingbing ale dokáže, že je jedna z nejlepších čínských hereček, na Ruby Rose se jako vždy dobře dívá a i takový Rainn Wilson nebo Cliff Curtis jsou hodně fajn. MEG je prostě typ filmu, kterých už v současnosti moc nevzniká a způsobí tak kousek nostalgie. U žádné pasáže mi nepřišlo, že by se brzdilo, od druhé části se navíc více řadí až do divoké třetí. Napadne mě spousta způsobu jak to mohlo být lepší, na druhou stranu je to ale pořád fajn jízda se kterou nebudu mít problém, když mi jí někdo pustí. Nové Čelisti z MEGA nebudou, na to jim chybí dodnes geniální Spielbergova atmosféra a ten správný děs s geniálním finále jako má Čelisti, na druhou stranu se ale jedná o dosti fajn vzdáleného duchovního nástupce a dokonce mě i možná trošku mrzelo, že na konci Stathamův Taylor neřekne, že je vnukem jistého Martina Brodyho, který měl kdysi na ostrově Amity problémy s jedním takovým žralokem bílým s krycím jménem Bruce... po zamyšlení docházím k názoru, že jde o jeden z nejlepších letních filmů za poslední roky, který v těchto vedrech velice zchladí. PS: ve filmu bohužel chybí píseň Somewhere Beyond the Sea od Franka Sinatry, která byla v traileru a chybí i nějaký odkaz na klasickou Jaws Theme. Jason Statham si ale jednou při plavání zpívá Just Keep Swimming z Hledá se Nemo. Takže aspoň něco....

Čekali jsem 14 let ale je to tady: Úžasňákovi se vrací. A i když opravdu nerad začínám recenzi obligátní větou Pixar to zase dokázal ale fakt je, že to prostě ehm dokázal. Je to dokonalé pokračování dokonalého filmu a rozhodně se nejedná o nějakého nepovedeného sourozence. I když dvojka vzniká 14 let po jedničce, dějově navazuje rovnou na konec jedničky kde se rodina Úžasňákových rozhodla porazit Podkopávače. Byla otázka zda 14 let očekávání nebude zklamáním a mi se nedočkáme zbytečného pokračování. K filmu se ale vrátil režisér a scénárista Brad Bird a tak se očividně nebylo čeho bát. A i když trailery nebyli úplným lákadlem a menší děs vzbuzovali a očekávání prostě nebylo úplně na maximu, zvědavý byli snad všichni. Očekávání, že by se ale dvojka mohla rvát s jedničkou už ale měl málokdo. Jenomže víte co jako by si Pixar řekl nasrat diváku, mi ti ukážeme, že na to máme! To, že jsme na pokračování Úžasňákových čekali déle než na ostatní Pixarovské sequely jistě zamrzí, nicméně je fakt, že Birdovi to čekání na perfektní příběh stálo za to. Dvojka je jiná než jednička: Jiný typ záporáka, jiné osobní problémy, jiné problémy, jediné co zůstává při starém je skvěle dokonalé provedení celého filmu. Animace se jinak za těch 14 let vyvinula ještě překvapivějším způsobem a jak mě u Coco děsilo, jak už některé věci jako vrásky či sklenice působí živě, tady bylo ještě děsivěji několik až podivně živě vypadajících věcí. A já už se jenom bojím až jednou půjdu na novou animovanou Pixarovku, která bude vypadat jako kompletně hraný film. Vrací se i skladatel Michael Giacchino a jak u jedničky jeho hudba lahodila uším, tady už dvojka přímo příjemným způsobem uši zneužívá. Nevím jak bude hudba poslouchatelná na soundtracku bez samotného filmu, nicméně ta klasická Incredibles Theme i po letech způsobuje husí kůži. Bird se jinak stihl za těch 14 let vycvičit třeba i Mission: Impossible-Ghost Protocol a jako by mu tato akční pecka (která byla do včerejška před Falloutem ještě nejlepší díl série) prospěla. Tady se může Bird navíc v animované podobě vyřádit ještě více a jakákoliv akce je lahůdková a takové Marvelovky by se od ní mohli učit. Bird navíc ale zvládá i dialogové scény, které dokáže prodat. Jestli si někdo krade pro film pro sebe je to jasně Jack-Jack. Nejmenší člen rodiny, který měl v jedničce zároveň nejmenší-až malou, téměř bezúčelovou roli, tady dostává více prostoru a stává se právoplatným členem Úžasňácké rodiny. Tenhle prcek si pro sebe ukradl už vlastní kraťas Jack-Jack útočí či samotné finále prvních Úžasňáků, tady ale dostává opravdovou příležitost zazářit a stává se nejlidštější postavou příběhu, která dokáže prodat všechny své emoce i přes to, že má trošku omezený slovník. Vrací se i specifická Edna Módní a jako v jedničce je s ní zábava. V tomhle filmu se navíc podíváme na jinou stránku její osobnosti a měla by si brzo zasloužit alespoň vlastní kraťas. A to není všechno. Dash sice nemá jako jediný z rodiny vlastní linku ale na svém písečku dokáže zaujmout. Violet pak musí bojovat s tím, že je pořád superhrdinka a nedokáže kvůli tomu zvládat osobní vztahy, Helen se po letech vrací na sólovou dráhu Elastičky a není si jistá sama sebou a naopak Bob pustí Pana Úžasňáka na nějakou dobu na hřebík a pracuje jako táta v domácnosti. Každý člen rodiny (svým způsobem i ten Dash)je tak něčím zajímavý, výrazný a především propracovaný. Záporák Hypnotizér je poté velice zajímavý ale to bez spoilerů se detaily neobejdou. Jediné co řeknu je, že dokáže vzbudit respekt i strach, že by to tentokrát hrdinové zvládnout nemuseli. Jsem z toho filmu vlastně hrozně nadšený a to i tak moc, že bych zvažoval jestli je jednička lepší nebo spíš dvojka. To si ale budu muset ještě projít hlavou. JO, PIXAR TO ZNOVU DOKÁZAL! BERTE PAPUČE A PALTE DO KINA! A já už jenom doufám, že na Úžasňákovi 3 nebudeme muset čekat dalších 14 let. Režiséru Bradu Birdovi je totiž už 60 let a je jasné, že především on je jeden ze stavebních kamenů série. PS: Viděno v dabingu.... a jako vždy u dabingu od Virtualu palec nahoru. Viděno v kině:2x

Hodně povedený kraťas ve kterém Pixar zase zkouší jiný animovaný styl. Připočtěte si k tomu perfektní pointu a já bych se vůbec nezlobil kdybychom tu měli Oscara za nejlepší krátký animovaný film. Viděno v kině:2x

Jo, je to pecka, jděte na to! Tuto větu používám hned na začátek aby bylo jasné jak je je Fallout perfektní a jak je potřeba vidět. A to musí být jasno i přes všechno to typické kecatelské pozlátko v recenzích. a tak když jsme u toho jdeme na něj... Mission: Impossible-Fallout je tak perfektně našlapaný jak slibovali trailery a pokouším se tvrdit, že jde o nejlepší....NEJLEPŠÍ DÍL SÉRIE! Při tom byla obava jelikož na každém dílu Mission: Impossible bylo zajímavé, že se ho ujmul někdo jiný a nyní se měl po pětce vrátit Christopher McQuarrie. Toto porušení pravidla ale překvapivě funguje jelikož Fallout šlape ještě snad o ždibeček lépe než Národ grázlů a zašlapává do země i takový Ghost Protocol. Nebal bych se při tom označení, že to co byl Skyfall pro Jamese Bonda, je Fallout pro Ethana Hunta. Fallout je především osobnější film o stínech Ethana Hunta, o jeho rozhodnutích a jejich důsledcích a především otázkách nejistoty. Jedná se pravděpodobně o nejlidštější film série, který dilemata řeší víc ještě než trojka. Na každém dílu série Mission: Impossible je vlastně skvělé, že je jiný. Jednička od Briana De Palmy, která se natáčela i u nás byla především klasickým akčním thrillerem, dvojka od Johna Woo se vydala do trošku lehčích, odlehčenějších vod, trojka od J.J. Abramse se pokoušela řešit to, že každý agent má to má těžké i když zrovna nelítá v akci a jednalo se tak v podstatě o drama, čtyřka od Brada Birda, která se taky točila u nás (ale tentokrát Praha nehrála sama sebe) byla novým nábojem do série, který sázel na více thrillerovou atmosféru a pětka byla už rovnou akčním špionážním thrillerem. Šestka se přitom dostává znovu do osobitějších vod ale srovnávat jí s pětkou by byla chyba. I přesto, že se vrací McQuarrie je šestka úplně jiný film. Pozor, Fallout není úplně depresivní a několik gagů v něm najdete. Z celé série se ale pravděpodobně jedná o nejtemnější kousek a opravdu především o nejlidštější. Šestka je pořád především zábavnou jízdou od začátku do konce, která na brzdu téměř nešlape a akce jede od začátku do konce. A jede tak perfektně, že těch 147 minut uteče jako vítr. Dává smysl, že Cruise si pro šestku znova najmul McQuarrieho: Jsou spolu dlouzí známí, spolupracovali spolu i mimo sérii Mission: Impossible a McQuarrie u pětky dokázal, že má co předvést. Je možná škoda, že šestku nedostal někso svěží, na druhou stranu v tom ale nevidím problém, jelikož šestka je pravděpodobně nejméně samostatný díl série, který hodně sází na to, že divák viděl pětku. McQuarrie tak jako kdyby točil dlouhý film, dlouhý tak moc, že ho musel rozdělit na dvě části. A jako by ta druhá půlka byla ještě více propracovanější, zábavnější a lepší. A zase pozor, nechci tvrdit, že jde o Mission: Impossible 5. 2. Pětka je uzavřený příběh a šestka jede od nového. Jsou na sebe ale pořád celkově napojeni skrz postavy. Do popředí se tu ale dostává fakt, že Syndikát z pětky už neexistuje a z jeho útržku vznikla nájemná teroristická organizace Apoštolové. Pro Ethana Hunta se přitom jedná o srdeční záležitost protože to byl on kdo zatkl Solomona Lanea a nepřímo tak zavinil zrození Apoštolů u kterých je naznačeno, že jsou ještě horší než Syndikát (a ve filmu nezůstanou jenom u řečí). Dojde tu tak na nový příběh a dvě nové výrazné postavy: Tady bych rád pochválil Henryho Cavilla.... Superman Cavill totiž ukázal, že je opravdu schopný herec a jeho Walker je postava, která funguje v akci, v dialozích a i s tím knírem. Vanessa Kirby v rolI White Widow je poté celkem fajn, jenom je problém, že ve stínu Cavilla na sebe nedokáže strhnout úplnou pozornost. Je otázka jestli v roce 1996 Tom Cruise uvažoval, že tu samou roli bude hrát za 22 let už pošesté a pravděpodobně ne naposledy, za ty roky se pro něj ale stala jasně výnosným byznysem a naštěstí je Tom Cruise takový, že dává do svých filmů všechno. Ne, jeho filmy nebojují každý rok o Oscara, až na výjimky se ale jedná o velmi fajn-až perfektní akční žánrovky, které fungují nejen v akci ale i v práci s charaktery,režii a téměř vším produkčním zázemím. Na Cruisovi je jinak zajímavé, že si všechny kaskadérské kousky dělá sám a to i dnes kdy mu je šílených 56 let. Nechci nikoho tipovat ale myslím, že většina z nás nebude mít v 56 letech koule na to co dělá Cruise. A i přes to, že se natáčení neobejde bez lámání kostí na Cruisovi je ta snaha prostě vidět. Divák totiž praktické efekty pozná a ve Falloutu, vlastně celé sérii Mission: Impossible poznáte kdy se jedná o klam nebo ne. Šestý film a série je pořád na vrcholu. Tom Cruise má navíc pořád tuhý kořínek a dost možná se v následujících 10 letech dočkáme ještě pár pokračování, jelikož Cruise na to koule pořád má a bude v akčních úlohách dost možná dokud nedožene současný věk Liama Neesona (66 let). Navíc mám pocit, že Cruise stárnutím dává sérii větší a větší péči a při tom všem je dost možné, že šestka je jenom špička ledovce. Kéž by. Mission: Impossible je přitom pravděpodobně poslední takhle velká akční série, která sází na praktické efekty. Nechci srovnávat s Rychle a zběsile, musí se ale nechat,že Dominic Toretto a jeho parta jsou pořád především hráči s vizuálními efekty a dost možná, se v té Rychle a zběsile 9 (nebo 10) do toho vesmíru dostaneme. Ethan Hunt při tom využívá praktické efekty, pořád se drží při zemi... srovnávat tyhle dvě série je prostě úplně stejně hloupé jako srovnávat fotbal a hokej. Na obou sériích se ale musí nechat, že jsou ty peníze vidět. A především Fallout mě v téhle části těší. Je totiž úplně jedno jestli Ethan Hunt brutálně bojuje na pánských záchodcích, pořádá automobilové honičky v Paříži nebo se přetahuje s padouchem v helikoptéře. Na každé té scéně jsou vidět peníze a především jsou kvalitně natočené. McQuarrie je totiž opravdu perfektní řemeslník, který má ve svém stylu blízko k Christopheru Nolanovi nebo Matthewu Vaughnovi než k nějakému pochybnému rutinérovi, který se náhodou ucházel o praxi. A dává tudíž smysl, že si ho Cruise nechal i pro šestku. Zvraty fungují, hlášky fungují, všichni hrajou perfektně, finále je úžasný. Perfektní velkolepá podívaná, která přepisuje akční žánr a především se podařilo překonat hranice. Těším se na sedmičku a chci jí od McQuarrieho! PS: Viděno v IMAXU na Pražské Flóře ve 3D. 3D nejlepší za poslední roky ale dost možná to bude tím, že jde pořád o IMAX a nevím jak bude fungovat v normálních kinech. Myslím si, že alespoň ta nádherná kamera zůstane nádhernou i v normálním kině. Druhá projekce to jen potvrdila. A třetí projekce zase potvrdila, že 3D je perfektní. PS 2: Schválně jsem se snažil moc nevyzradit kvůli potencionálním spoilerům. Jinak bych dost možná pokračoval dál. Viděno v kině:3x

Shane Black je prostě neřízená střela- Tento scénárista z kterého se později stal režisér se pravděpodobně jednou provždy zapsal do filmové historie. Napsal první Smrtonosnou zbraní, která nastartovala jednu z nejlépe fungujících akčních sérii všech dob, dále pomohl napsat Posledního akčního hrdinu, který je dodnes oukey filmovou záležitostí a především napsal a zrežíroval Iron Mana 3, pravděpodobně nejosobitější film z rozšířeného univerza Marvelu. V roce 1991 ale především napsal scénář k Poslednímu skautovi, který je dost pravděpodobně jedním z nejlepších buddy filmů všech dob. Historek kolem Prvního skauta vzniklo mnoho- Shane Black opustil Smrtonosnou zbraň 2, jelikož se studiu nelíbila jeho o dost temnější verze ve které měl navíc zemřít Riggs. Black se tedy poté rozhodl napsat Posledního Skauta. Produkoval Joel Silver, který stal i za Smrtonosnými zbraněmi, k režii se dostal Tony Scott a za psacím stolem psal sám Black- Co se mohlo pokazit? To je právě otázka. Shane Black i Tony Scott povídali, že původní scénář byl o hodně lepší než ten, který byl nakonec použit a oba tak na něj vzpomínali jako na film, který mohl být lepší. Black dost možná vzpomíná dodnes, Scott už tolik ne jelikož před 6 lety skočil z mostu, poté co zjistil, že má nádor na mozku. Sám jsem Posledního Skauta viděl poprvé před 3 roky kolem 12 lety a vlastně mně tolik nezaujmul a skoro vůbec jsem si ho nepamatoval. Teď viděno podruhé na velkém platně, o 3 roky později a dojem je o hodně lepší. Projekci Posledního skauta jsem si totiž vyloženě užil a bylo by to snad jako bych ten film viděl poprvé a to co jsem před 3 roky viděl byla nějaká zkušební verze. Ten film není dokonalý. Je pravda, že pravděpodobně mohl být lepší po všech těch historkách. Na internetu se snadno dohledají Blackovy původní scénáře, které navíc píše svým specifickým humorem a je v něm vidět, že původně mělo finále tvořit závod na lodích a žena Joa Hallenbecka měla být málem rozsekaná motorovou pilou. Jaký mohl být Poslední Skaut v té pravé oficiální Blackově verzi se nikdy nedozvíme, nicméně výsledný produkt stojí za to. Poslední skaut je především šňůrou perel perfektních, komediálně skvěle podaných hlášek. Režíruje vždy řemeslně perfektní Tony Scott a především skvěle pracující duo Willis- Wayans. Je úplně jedno, že se údajně ve skutečnosti příliš nemuseli a jde pouze o filmový trik- ve filmu totiž tato dvojka funguje perfektně. Akce je zajímavou stránku filmu, plná perfektních střeleb, automobilových sekvencí a podmanivé hudby. Blackeův scénář funguje tak proto, že je nekompromisní. Nechybí brutální vraždy, fuckují tu i děcka a proto je film svěží zábavou. V roce 1991 šlo o kasovní propadák (51 mega dolarů při rozpočtu 78 mega dolarů) se špatnými recenzemi. Dnes jde pravděpodobně o jeden z nejoblíbenějších akčních filmů všech dob. A rozhodně se nedá říct, že ne nezaslouženě. PS: Děkuju redakci MovieZone za uspořádanou projekci, byl to perfektní zážitek.