Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (4 800)

plakát

Můj strýc Benjamin (1969) 

Příjemně lehtivé, scenáristický hloupé. Narozdíl od kolegů v přítomnosti Jacquela Brela nevidím výhodu, ale spíš prohru, ten chlap mi prostě nebyl sympatický (i když ho skvěle nadaboval František Němec). Pohledných a svlečených dívek a žen tu bylo dost. A špatného střihu ještě víc.

plakát

Zpropadená kariéra (1964) 

Dávám nízké hodnocení, protože to o čem ten film má být, jsem v hodině a půl děje prostě nepostřehl. Jednak nikomu nebylo pořádně rozumět, jednak popisované scény (vydírání, dostihy, údajně i vražda) jsou prostě chaotické a totálně jsem nechápal. Alan Bates byl (svého času) trochu jako méně potrhlý Norman Wisdom, trochu jako méně vtipný Jiří Hrzán.

plakát

The Night of the Grizzly (1966) 

Kulturista Clint Walker máchá sekerou jak na přehlídce Mr. Olympia, jeho filmová neteř Candy Moore je ale pěkná. Ačkoliv je tu krásná příroda a režisér se dokonce dopustil několika ryze zvířecích záběrů (housenka, jakýsi hlodavec na větvi), western je strašně naivní - v soubojích mužů, v soubojích se zvířaty, ve vztazích mezi lidmi. Proto jen dvě *. Je to spíš dobrodružný film s komediálním přesahem na začátku.

plakát

12 let v řetězech (2013) 

Přesně podle očekávání, natahovaná, velkohubá a silnogestá nuda, hodná akorát tak na dvacet sedm oscarových nominací. Nejmíň. Ten pán měl peška, ale natočit o tom film bych asi nemusel. Kdo viděl Kořeny, už nemůže být překvapen, kdo viděl The Help, musí v porovnání propracovanosti mezirasových vztahů ohrnout nos.

plakát

Kosovo: Can You Imagine? (2009) 

Pokud jste jako já vždy zastávali názor, že Kosovu autonomie, tak po zhlédnutí tohohle dokumentu už o tom určitě nebudete tak přesvědčeni. Pravdou ale je, že v jakémkoli sporu je ta ta slabší strana vždy znevýhodněná a ubližovaná a dokument nezmiňuje to, co etnické čistce na území Kosova předcházelo. Je fajn vědět, že Srbové dnes nemají ani zdaleka taková práva, jaká (v Kosovu) před nálety NATO na Srbsko měli Albánci, ovšem ani jedna ze stran si nemá co vyčítat, hůř než dobytek se chovali všichni. Je s podivem, že v Evropě ještě i v dnešní době žijí lidé, pro které je vlastenectví a nesmyslný šovinismus blíž než vlastní pohodlí, prosperita a bezpečí. Na druhou stranu, můj nebožtík děda o téhle problematice kdysi zasvěceně mluvil (měl v Jugoslávii příbuzné) a předpovídal, že přemnožení Albánců v kdysi srbské oblasti je to stejné, jako vzestup cikánů u nás, a že nás čeká to samé. Já jen doufám, že se mýlil...

plakát

Jsem agent (2002) 

Slabota. Nejdřív z Owena udělají nekompetentního idiota (to by nevadilo), ale pak ho pasují do role toho kompetentnějšího. Murphy má málo prostoru a když už, tak blbě ohraničenýho, a zápletka s double agenty je nezajímavá. Motiv neviditelnýho letadla = vyloženě trapas.

plakát

Někdo to rád horké (1959) 

Klasika nejklasičtější, ke které jsem se pohříchu celé dostal až na prahu své čtvrté hodnocené tisícovky. Co na tom, že sexapeallu MM už v tom po těch letech pro mě není za máku, čtyři za film a pátá za původní dabing, Bohdanové, Brabcovi a Cupákovi se nikdo nikdy nevyrovná!

plakát

Hoši z Brazílie (1978) 

Skvělá myšlenka, ale hodně překombinovaný vývoj. Měli to celé zúžit, nechat míň postav a do souboje s Mengelem pustit někoho mladšího. Ti čtyři dobrmani jsou sice pěkným symbolem, celý ten "konec" v Pennsylvánii je ale trochu kravina. Začátek se schůzkou a odposlechy ve vile, vysvětlením zápletky a postupným odhalením celé akce, toť naopak skvělá záležitost.

plakát

L'année des méduses (1984) 

Zaručený způsob, jak odradit diváka od sledování filmu, je pustit mu hned na začátku příšernou německou písničku. Naštěstí se u mě nepovedlo vyhnat mě od obrazovky, a tak to taky přežijte. Chtěl bych zažít svět (anebo aspoň dovolenou), ve které by ženy tak nenuceně odhazovaly spodní díl plavek (protože horní přeci nenosí nikdy!) a zároveň by utvořily tak nádhernou přehlídku poprsí, jako v Roku medůzy. Valérie Kaprisky není bez půvabu, šik je ale i její matka Caroline Cellier, ujde i sousedka z pláže Barbara Nielsen a asi nejhezčí z celého filmu je Béatrice Agenin. Není to moc napínavé, není to moc dobře natočené, ale je to přesně to, čemu já říkám pěkná erotika. Docela bych od tak chabého námětu čekal nějaký "pěkný hollywodský rymejk".

plakát

Kronika ohlášené smrti (1987) 

Atmosféra tvoří hlavní kulisu jinak jednoduchého příběhu, o jehož propadu do telenoveláckého bahna bychom se mohli vzhledem k námětu a také hodně místu odehrávaní předem obávat. Naštěstí se nestalo. Skvělá hudba a lokace. Úvodní dlouhý záběr na řece, o kterém už píše kolega, nijak nevadí, je totiž součástí titulků a pomáhá navodit atmosféru místa, ve kterém rekonstrukcí dávné křivdy strávíme několik dní. Ústřední ženská postava (Ornella) se na scéně objevují až po dlouhých minutách, což je taky dobře. Vesnice je spíš městem, domy jsou tu rozlehlé a podnebí parádní. Dobré zpracování jinak pro mě těžko čitelného autora, možná se u filmu hodí neznat předem knižní předlohu.

Časové pásmo bylo změněno