dopitak

Jdu po stopách Jirky Stracha tak nějak napřeskáčku, takže po Santiniho jazyku mohu konstatovat, že Ztracená brána znamenala pokrok. A teď k filmu: vztahy mezi postavami jsou fakt tragické, holká co s někým trtká asi těžko bude druhý den olizovat prsty bývalýmu, navíc Zuzana Kajnarová se mi prostě nelíbila. Hudba se mohla víc krotit a Molnárová předabovaná jednou z nejprofláklejších dabérek, kterou když večer budete přepínat televizi napříč kanály, uslyšíte snad pokaždé (Andrea Elsnerová), vyloženě rušila. Tak nějak pořád podle stejné mytické šablony, pane režisére.

A jde to i bez hudby. Autentický zvuk (líbil se moc!), už méně pěkná autentická kamera. Naprosto nepředvídatelný a rychle uteklý film. Jistě, některé scény jsou herecky nezvládnuté, občas to působí křečovitě, ale jako typicky festivalový film na velkém plátně a s pořádně osolenou hlasitostí to může fungovat skvěle, asi jako předloňský cinema mundovský Je to jen vítr a už míň ještě o rok starší Cigán, též promítaný na CM.

Otravný dabing po roce 2000, pohádka spíš fakt jen pro mrňousky nebo ty, kterým nebude vadit neustálé vyřvávání jmen jako Nožička.

Podle IMDB velmi těžko uvěřitelný námět, úsudek zřejmě vychází z toho, že by na Divokém západě mohlo existovat město ovládané ženami. Asi je to pravda, na druhou stranu o to lepší zpestření pro fanouška westernů. Zápletka není příliš kombinovaná, ale lepší bude, když ji ani synopsí neprozradím. O pěkné dívky tu není nouze, ovšem pozornost si zaslouží jistě nejdrsnější zapálení sirky v dějinách feminismu.

Během natáčení nebyl zašlápnut jediný brabenec. Film se dělí na dvě části, v té první sledujeme psychologické drama války muže a ženy, kteří chybovali, protože toužili milovat. Ve druhé se vše prudce žánrově stáčí do dobrodružného (s přesahem hororu, kde byl potenciál větší /ohlodané kostry/). Líbilo se mi prostředí, trochu malované, trochu umělé (podle imdb se jen výbuchy mostů točily na Floridě, jinak ateliér) a samozřejmě konstrukce plantážníkova snu - tohle je moje království, tady vládnu, tohle jsem všechno vybudoval - a ty tu chceš co? Naivní detaily ignoruju, protože jako celek mi to fakt sedlo, za což asi nejvíc herecky může skvělý Charlton Heston.

Začíná to být stereotyp. Můj třetí Tinto Brass, a můj třetí odpad. Ten člověk zjevně není normální, a já vám i řeknu, co mu je: naprosto mu chybí vkus! V pornografii i erotice už jsem viděl leccos, ale aby se mi dělalo šoufl při koukání na nahatou ženskou, to tu ještě nebylo. Kolegové nemají pravdu, většina žen ve filmu je docela pohledných, některé jsou i docela mladé. Jenomže to na co jsme zvyklí z eroťáků a péček semdesátých let (v nichž to s radostí a noblesou tolerujeme až vyhledáváme) už dneska natočeno prostě vypadá jako hnusná úchylárna, asi jako patlání výkalů v obličeji. Chlupy jsou naprosto všude, dialogy kravina a jako povídky by to neotiskl ani Dikobraz.

Otřesná záležitost, ale také "výborný" případ součtu snad všech existujících žánrových klišé. Máme tu klasického loosera, který touží po osobním úspěchu, respektu od soukmenovců a srdci ženy, a to všemu navzdory a nejvíc i přes posměch těch, co jsou lepší prostě jenom v tom, že se někde objevili dřív (třeba ve frontě v sámošce) a tak si otvírají na bažanta hubu. Je to sportovní téma, takže budeme svědky zázračných výkonů natrénovaných přes noc, mnoha hloupě nedomyšlených zkratů, proher, postupné přeměny z despektu ve velké přátelství. Kolik už takových jsme viděli. Ovšem konec je fakt hroznej...

Může být něco sladšího, než Gloria Guida chodídí zásadně na vostro v polorozhalené košili? Ano, Gloria Guida chodící zásadně na vostro v nezapínatelné tunice. Co na tom, že si ji vypůjčila od Ilony "Ciccioliny" Staller, která tehdy taky neměla co skrývat. Naštěstí! Protože na druhou stranu nemůže být nic blbějšího, než je tenhle film (já vím, bohužel může, ale tak aspoň pro tentokrát). Čekejte humor na úrovni mixu Fantozziho a nových komedií Zdeňka Trošky. Nečekejte nic víc. Ale koukat se na holky dá, i s tou přiblblou dokolečka hrající nasládlou hudbou. Doba, kdy všichni pornoherci povinně nosili kníry, asi na principu suchýho zipu...

Výborná hořká komedie, dost ze života a hodně nutící do přemýšlení o citech, které by bez toho zpěvu nefungovaly zdaleka tak dobře. Občas místo dialogu jen vytryskne hudba a operní zpěv. Isabelle Carré hraje doslova celým tělem a to se musí líbit. Protože nemám co vytknout, dávám 5*.

Podepisuju komentář kolegy monologa, až na toho Kristiána, kterého jsem neviděl. Jistěže, na rok 1939 technicky unikátní kousek, skvělá kamera, když si vezmete, že ještě za třicet let vznikaly filmy, které dodnes mají polovinu obrazu tmavou jak zadek těch z plantáže. Jenomže postava Scarlett je záporná, je to ultramegasvině, které prostě nemůžete fandit, a přitom se všechno točí kolem ní. Taktéž jsem vzpomněl devadesátkové seriálové televizní romance s Timothy Daltonem, která se mi líbila, byla víc dynamická. Tohle utahané ječení by porazilo vola. Zklamal mě i dabing, viděl jsem verzi s Karlem Heřmánkem, a ačkoliv ho považuji ze nejlepšího současného herce a jeho Rampa McKvák a další postavičky nemají a nikdy nebudou mít konkurenci, na Clarka Gablea prostě má moc laskavý a hodný hlas, takže většina jeho replik vypadá jak prosté přeříkávání textu. No, pokořili jsme další z "nejdůležitějších" filmů historie, a rychle dál.