dopitak

Dlouho odkládaná premiéra. Predátora jsem mohl dokoukat už před lety jako náctiletý, jenomže jsem byl tehdy velkej slušňák, a tak když jsem film sledoval u dědy a babičky a Hawking hlásil ty svoje sračky o kun****, nenapadlo mě nic lepšího než jít spát. Od té doby uplynulo přes dvacet let, a já měl konečně tu čest. Kromě původního dabingu, o tolik dnes víc ceněného, zaujme i skvělá atmosféra, protože putování džunglí asi nikdy nebylo napínavější. John McTiernan odvedl sakra dobrou práci, když si vezmete, že scénáristicky je to hrozná sračka. Námět je slušný, nějaká potvora v džungli stahuje vojáky USArmy z kůže, a možná to nebudou Rusáci. Víc se ale čekat nedá, kromě nadstandardní porce akce, a já měním hodnocení z 1 na 5.

Když pominu fakt, že Honza Mareš vypadá po dvaceti letech mladší než před nimi, a Sabine Sesselmann si tam zahrála dvojroli, takže starou kněžnu jí taky nikdo nevěří, film se příjemně rozjíždí, přibrzdí španělským venkovem a graduje na maškarním plese, je plný intrik a dominuje mu skvělý původní dabing (Moravec, Švormová, Bruder, Němec, Langmiller), vychází mi z toho velmi dobrá. Ve scénáři mi vadila jenom ta úvodní scéna v hradním příkopu, skvělý šermíř Lagarder se jen dívá, jak dvou moulové prchají do hradu...

Hustá atmosféra, Gérard jako sukničkář (ačkoliv okolnosti jeho chování jsou vykresleny pečlivě a divák tak chápe, že žije v nefungujícím vztahu, i když není jasné, kdo s nevěrou začal dřív), jeho krásná žena Carole Bouquet hraje pořádnou mrchu, o něco méně sympatická Nathalie Baye osudovou ženu. Ten odklon od profesionální advokátní etiky trochu násilný, ale jinak asi směřovat nešlo. Parádní dabing (nezvykle Viktor Preiss na GD) a samozřejmě také Karel Heřmánek jako druhý společník nejlepší advokátní kanceláře v Paříži a hlavně Ilja Prachař coby proradný president Pervillard (Bernard Fresson). Za mě palec nahoru, takových filmů je málo, a pochvala Cinemaxu, že nechali původní dabing.

Kamera je trochu artová, film je trochu divnej, hlavní hrdinky docela pěkný a nahý. Víc nečekejte. Časoprostor jedněch prázdnin, podle detailů ve filmu odhaduji že se děj má odehrávat před několika lety (anebo v tom městě nemají mobilní signál). Sebepoškozování ale nemám rád. Můj zřejmě čtvrtý litevský film.

Mamluk a jeho cesta kolem světa za jediný den. Kdyby se to toho vezír Macháček nesral, obešel si tuniský Mário Kubec malou oázu u potoka za branami města a měl klid. Irene Papas a další role matky. Kukuru jsem nepoznal, asi měl turban a černý háv přes oči.

Kdyby tam nacpali politiku a ne ufo, mohlo to být dobré. Takhle po úvodním výborném startu, kdy jen čekáte, až se ultrapionýr Sváťa vydá se skvělou hudbou (opravdu poklona, hudbu má Bororo fenomenální a dlouho zapamatovatelnou) do brazilských dálek hledat tajemný kmen a strom, a v patách mu budou prohnilí imperialisté, bažící po témže. Jeho nepřátelé mluví francouzsky, německy, španělsky (portugalsky) a samozřejmě anglicky, ale on všechny přemůže, tajemnou látku získá a jen neovlivnitelná katastrofa zabrání socialistickému táboru, aby získal všelék a tím i navrch (třeba se s ním utrhne eskalátor a rozdrtí mu tašku, ruku nebo hlavu). Jenomže možná malý rozpočet, možná chybějící výjezdní doložky, nebo prostě blbej nápad z toho nakonec udělají ufárnu, zůstane se v tuzemsku a řeší se přistávání talíře a teoretizování s Bróďou, kolik milionů planet sluneční soustavy je obydlených společností převyšující tu socialistickou (ústřední myšlenka filmu potom je, že mimozemšťané s námi nemůžou navázat kontakt a spolupráci, protože kdo by se za lidstvo /= ty kurvy západní/ zaručil - nejsme přeci jednotní a omezuje nás majetek). A tak usnete jednou, podruhé, potřetí, až se z Borora stane oblíbený večerníček na dvoutýdenní usínání. Promarněná šance, škoda.

Ačkoliv viděno ve druhém dabingu (v barrandovském 1997, ČST Praha 1975 nemůžu sehnat), dabing není tím, co tenhle film ubíjí. Je to neuvěřitelně tupá zápletka, kdy nejprve se chce PF zbavit ženy, tak jí namluví JL, aby vzápětí zjistil, že jeho milenka je líná špindíra, která se hodlá nechat vydržovat, a když nemá prachy, klidně mu foukne, aby pak zase balil svou původní ženu. Takhle vypsané to nevypadá tak zle, ale tentokrát mi kňourající Lemmon nesedl a jak vidno z hodnocení některých kolegů, nejsem v tom sám.

Gabina jsem asi nikdy neviděl mladšího (jen ve vzpomínané Velké iluzi). Lahodný slovenský dabing (1974) na velmi pobledlém filmu, a to nehodnotím tu řádně vybělenou kopii filmu. Je to už takové zestrárlé, šedé, nic se tam neděje a příznivci spektáklů jistě raději sáhnou na Moulin Rouge s Nicole Kidman. Vynikne snad jen zpěv Édith Piaf.

Dirk Bogarde jedinečný, jeho lapálie v hledání zaměstnání taktéž, český dabing vzniklý v ČT v posledních letech už tolik ne. Hlavica jakž takž, ale britský Werich JR Justice potřebuje dunivý zvonivý hlas (jakým herec mluvil), a to se českým dabingovým režisérům prostě nedaří. Můj xx tý film s Edwardem Chapmanem (ve filmu jsem jej ale nepostřehl). Tyhle britské padesátkové komedie hrozně stárnou, ale mají jedno společné: decentní a velmi šarmantní herečky.

Jak píše kolega argenson, ta přitahovačka za vlasy scénářová tahá občas i paruku divákovu, silou stavebního jeřábu. Jinak ale obdivuhodně lidsky napsané a zahrané, Preiss, Bohdalová, Vetchý jedineční, i ultrasv. Vilhelmová a Hrušínský obsazeni přesně..