Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Krimi
  • Akční
  • Dobrodružný

Recenze (4 788)

plakát

Vůně ženy (1974) 

Zatraceně tvrdá komedie. Ústřední hudební motiv (je silný) se objeví v celém filmu snad jen jednou nebo dvakrát, a samozřejmě film ohraničuje, ale pamatovat si ho zřejmě budete. Původní dabing z dílny K.M.Walló je fenomenální a ocitnete se díky němu v autentické době. Velká zábava to nebyla, o to cennější je herectví, pohledové exteriéry a půvab Agostiny Belli (moje první setkání).

plakát

Doba ledová: Velikonoční překvapení (2016) (TV film) 

Nenechte se zmýlit stopáží, tenhle televizní speciál není to, co se tváří. Skutečný příběh našich starých známých tvoří jen zlomek pásma. Patnáct minut moralitkování na téma rodina je základ všeho, a pak mix i vícekrát se opakujících příhod Veverčáka Scrata? K čemu?

plakát

U konce s dechem (1983) 

A já jako jeden z mála Belmonďáka přehlasuju. I když nechám stranou dabing (Vetchý na Gerea může vypadat podivně, ale Gere tady má hrát floutka, a to Vetchý zvládá na výbornou), který v původním francouzském filmu body výsledku sebral, prostředí bazénů, californských barů a taky nádherná a nahá Kaprisky prostě ten černobílý flíček, kde se pořád vůbec nic nedělo, akorát mluvili "vo tom", válcují na celé čáře. Upřímně, je málo scén a filmů, v nichž je VK takhle sexy. Nic to nemění na tom, že tenhle film je rozhodně povrchnější a méně cílící do hloubky společnosti, než originál z Francie.

plakát

Westworld (1973) 

Futuristické parádně, a já mám filmy se silnou, zajímavou myšlenkou, opravdu rád. Začátek je pomalejší, ale druhá polovině vyloženě lahůdková a od honičky s Yulem vše ladí. Příkladné užití hudby, totiž gradace ve správný čas, takže s hlavní postavou číháte, odkud se vynoří hlaveň pušky.

plakát

Útěk v řetězech (1958) 

Tak dlouho na něco čekáte, až vám to pak přijde tak vzácné, že to musí být dokonalé. A přesně tohle můžu napsat o "Útěku" a jeho českém dabingu. Sliboval jsem si napínavé drama plné chrabrých skutků, hrdinství a propracovaně vykreslené změny v chování člověka (Curtise), ale film je kupodivu prostší, plošší, kratší. However, legenda zůstává legendou, howgh.

plakát

Ruba al prossimo tuo (1968) 

Čtyři a půl taky za tělo a tvář CC. Nejprve si jí můžete vychutnávat pod proudem sifonu ve spodním prádle, potom se dlouho převaluje po Rocku Hudsonovi v čistoskvoucí posteli a na konec ve sprše (kamera je ale furt blbě, neuvidíte nic). Takové bydlení kousíček od Vatikánu by si dal líbit každý. Dokonce jsem začal uvažovat, jestli by se něco podobného nedalo postavit u nás, rovné střechy snad v centru jsou, horší by to bylo s tepelným ohodnocením. Film je trochu blbost, trochu je blbé to, že je v italštině a anglické titulky k němu nepatří k nejpřesnějším. Jeden silný hudební motiv táhne po romantické lince, fajn jsou lokality.

plakát

Krást se musí umět (1975) 

Několik různě působících částí - rozpačitý začátek vystřídá skvělá estráda při dobývání zdi za dveřmi kabinky č. 3 - převleky a pitvoření v podání Blier/Serrault/Lefebvre a důmyslné "maskování" hluku při demolici zdi - a pak zase rozpaky při překombinovaném pronásledování kufru (to je moment, kdy si zlostí začnete okousávat nehty, protože tahle část být ve scénáři vůbec nemusela) - a solidní konec s pointou, která ať už ji čekáte nebo ne, nepatří k nejhorším. Solidní primácký dabing. Nebýt kufru na střeše, asi by to byl plný počet.

plakát

Misery nechce zemřít (1990) 

Jednoduché, účinné, hlas Naďy Konvalinkové vás asi dlouho bude strašit. Osobně jsem čekal spletitější souboj v domě, ale ten se nakonec omezil až na úplný závěr. Dumal jsem, proč je šerif tak starý, teď už to vím. Bartoška dabuje skvěle. Zkušenější divák postřehne pár momentů, ke kterým se děj zákonitě vrátí (tučňák, taška s rukopisem).

plakát

Kněžna de Cléves (1961) 

Uslzená nuda, netečnost a lhostejnost. Silným momentem je jenom tříska v oku a příchod vévody De Nemours do letohrádku. Zabaleno v původním dabingu s úžasným Langmilerem a ještě zcela mladým hláskem Vladimíra Brabce (Honzu Mareše namluvil Ladislav Boháč). Na rozdíl od kolegy argensona bych tady šarmu Mariny Vlady podlehl rázně a rád. Kostýmy a lokace pěkné, ale z hlediska děje je to jak takové prelude k Paní z Monsoreau. Celkově trochu nechytačka nad zvyky, konvencemi a dekorem francouzského dvora (ve filmu jsou dost propracované).

plakát

Sensitività (1979) 

Kromě dlouho odkládané erotiky (solidní Leonora Fani a moc pěkná Patricia Adriani- ta navíc ve scéně s trháním oblečení) tu nenajdete nic zajímavého. Námět je asi dílem šílence, jak spolu legenda o staré čarodějnici (kterou mimochodem někdo na imdb přirovnává k Babě Jaze), pařát v močálu a orgasmické kóma souvisí? Hudba je hrozná, hlukem se tu uměle buduje pocit napětí (což je trapné, a nefungující). Při tom úvodní scéna na jezeře je natočená jinak, dobře. Film, jenž si zaslouží zapomnění.