dopitak

Klasická hrdinská epopej, jejímuž výsledku nemůžete mohutně nefandit. Nicméně je tam spousta věcí, které vás přirozeně budou štvát - těžko by na poušti dokázali postavit letadlo, všude tam bylo moc světla, množství vody na počet lidí a dnů by znamenal mnohem rychlejší dehydrataci všech. Stewart tentokrát spíše v polozáporné roli, pro sympatie byl vybrán Hardy Krüger. Skvělé jsou momenty, kdy se vlastně (zatím anebo vůbec) nic akčního neděje, ale hudba předznamenává zásadní moment, a divák si to tak může opravdu vychutnat.

Nedokázal jsem se zbavit pocitu, že tu filmaři byli tak trochu s křížkem po funuse a ta holka s koláčem jim to taky dobře řekla. Je mi to trochu "líto" Vaňka, protože takových Vaňků na světě je a kdyby byl člověk na jeho místě, taky by zůstal loajální a nepovažoval se za zmetka. Zajímavý rozbor situace, ovšem chtělo to natáčet v době, kdy to ve vesnici vřelo.

Spíš praštěná komedie než cokoliv jiného. Belmondo na začátku své největší slávy a nejhezčí filmová kráska dekády po jeho boku. Na rozdíl od třeba Fanfána Tulipána tomu chybí rozsáhlejší motiv, snaha svést prefektovu ženu to celé prostě neutáhne. Z jiného soudku je ale původní český dabing se skvělými Jany Třískou a Hlaváčovou, ale také Frantou Němcem a Mílou Besserem. Za něj plný počet bodů, zatímco film je tak na tři.

Sám proti všem. Možná hned v začátku vytušíte obrat, možná ne, ale rozhodně vám RR a jeho snaha o absolutní spravedlnost bude sympatická. Kolegové tu píší o nejtvrdším vězeňském filmu, ale tak zlé se mi to nezdálo. V několika momentech docela zamrazí, když si představíte celou tu zrůdnost a sebe bezmocného uvnitř mašinerie, kterou nelze zastavit. Skvělý předrevoluční dabing ČST (Zahajský, Oliva, Postránecký, Mrkvička, Maciuchová, Rösner...).

Kdyby to celý bylo o lidech, kteří jsou všichni o dvacet let mladší, možná by mě to bavilo. Takhle to ale byla nekonečná labutí píseň lidí, kteří už všechno prožili anebo se tak aspoň cítí, všude plno vyder a žádná kočka. Chodit denně k psychiatrovi musí být docela na bednu.

Slabota, kterou ještě podusil dabing režírovaný Lexou Pyškem. Pár vtipnějších momentů a zbytek, abyste si rty trapností ukousali. Jestli někomu přišlo vtipný, že Fracchiovu matku hraje chlap (namluvený Teršem), pak já to pokládám za kapitální průser. A scény typu "pojďte pane, my vás doprovodíme, v tomhle provozu byste přijel do práce pozdě" (odehrává se to v parku, nikde kolem na ulicích není ani živáčka) - děkuji, nechci.

Viselo to mezi třemi a čtyřmi. Pokud se Alain podílí na scénáři, vždycky to smrdí průserem. Sám sebe heroizuje, a tady mi hlavně vadilo, jak chatrný jsou cesty zápletky. Michel je trpitel, který se snaží zachránit člověka, za což si vyslouží honbu na svoji osobu. Jeho protivníci vědí, kdy se kdo uprdne, ale že on je nula, to se jim zjistit nepodaří. A protože Alain Deloun je frája, hrdě odmítne smír. A ten konec mě dožral. Jinak je to ale docela slušná kriminálka/noirek s výbornou akční honičkou. Trochu zklamání z Dalily Di Lazzaro, která se sice nestydí, ale ty věšáky...

Eduardu Cupákovi jako člověku bych dal klidně sedm hvězdiček. Dokument o jeho životě se ale moc nepovedl, střih jednotlivých výpovědí je dost chaotický, je znát, že hodně toho muselo kvůli stopáži pryč, a výpovědi sedmdesátiletých sousedek a "kamarádek", které se ještě teď stydí mluvit o tom, že Eda byl na kluky, ale zároveň si matně pamatují, že "takhle nějak to tehdy asi bylo", jsou pro mě málo cenné. Rozhodně míň, než ucelený soupis mistrovy filmové, dabingové, rozhlasové, gramo a divadelní tvorby (v tomhle pořadí). O dabingu ve filmu nepadne ani slovo, při tom právě Cupák bývá mnohými označován jako jeden z nejlepších českých dabérů všech dob a já osobně ho pro jeho hlasovou melodičnost řadím na první místo.

Straus by měl radost. Konec je totální masakr, a to, co zahrál Charles Vanel, je neskutečný, ale souhlasím i s tím, že úvodní představovačka je nepřiměřeně dlouhá a může zapříčinit, že leckdo se do kamiónu ani nedostane. Chválím čb kameru i scénář, který i přes dlouhou stopáž udrží napětí. Viděno v originále, který lze nazvat opravdu multilinguální - mluví se tu hlavně francouzsky, ale taky hodně anglicky a chvílemi španělsky.

Děj druhého "Bonda" mi připadal dost rozkouskovaný, a rozhodně mě jako celek nezaujal tolik, jako Dr. No. Sean asi nejsvůdnější filmový milovník všech dob, elegán každým coulem, Daniele Bianchi jsem ale dlouho přicházel na chuť a padouši až na vyběleného Shawa nic moc.