kinderman

Temný dům? Kdyby v českém filmu Honza Zeman nebyl trapně kovaný bolševický aparátčík a přijel počátkem 70.let dělat rekonstrukci hrůzného zločinu (z roku 1969) na usedlost Brůnových a tvůrci filmu by do toho zašifrovali zprávu o té prašivé době nastupující normalizace plus přisypali něco hodně černého humoru, povedlo by se jim možná natočit něco jako Temný dům. No, ale "česká" stopa v tom je- Pepík v televizi a Malovaný džbánku...

U filmu podobně nepovedeného ražení se divák musí zabavit jinak: já si kupříkladu celou dobu na místě Luka Braceyho představoval stejně necharismatického a herecky marného Tomáše Kluse. A pokaždé, když zaznělo něco o tom, jak jsme zajedno s přírodou a jak musíme sledovat svou cestu, jsem se cynicky uchechtl.

Čím rychleji člověk při sledování "zapomene" na Tygra a draka, tím lépe si tuhle žánrovku užije. Za Michelle Yeohovou v akční roli samozřejmě hvězdička navrch, co se týká CGI, už jsem viděl podobné filmy zmršené digitálně daleko hůř. Scéna, v níž D. Yen dává v hostinci dohromady svůj tým, neměla chybu.

Celé je to tak obrazově vymazlené (jak dlouho asi trvalo čekání na to správné světlo?) a sofistikovaně vyprávěné (jako detektivka), až jsem se po několika minutách přistihl, že se na Pátrání po Sugar Manovi nedívám jako na dokument, nýbrž jako na hranou mystifikaci ve stylu Petra Zelenky. Což v konečném důsledku znamenalo, že emocionální dopad této neuvěřitelné story byl v mém případě téměř nulový.

Tuctová kriminálka, ve které nejlepší herecký výkon podává ten setr.

Formu fiktivního dokumentu používá Allen dost často (počínaje snímkem Seber prachy a zmiz), v tomto případě se mu podařilo stvořit brilantní (politickou) satiru ve stylu, jaký u nás zvládá od dob České sody leda Petr Čtvrtníček. Smál jsem se celou dobu, nejvíc u vyústění scénky, kdy Allen jako Wallinger radí, jak změnit obličej prezidentského kandidáta, aby byl tento volitelný. Hra s dokumentem vygradovala v Allenově filmografii o dekádu později ve vynikajícím Zeligovi.

Karnevalová noc v Benátkách roku 1911, sázka v pánském klubu, Fröhlich jako Eugene Colloredo třikrát přejíždějící bubínkem revolveru s jedním nábojem po rukávu a pro našince především nádherná Lída Baarová jako Giacinta. Upřímně, raději jeden (říšský) film s Baarovou než dva filmy o tom, jak Baarová točila v předválečném Německu (a randila přitom s ministrem propagandy).

Poláci se významně podíleli na porážce Turků u obléhané Vídně (1683), zamezili Leninovým bolševikům ve vývozu jejich ideologie do Evropy (1920), polští matematici vyřešili počátkem 30. let kód Enigmy a výsledky své práce pak předali Spojencům, polské jednotky byly u dobytí Monte Cassina (1944)...a v roce 2004 v Karbale několik dnů (spolu s Bulhary) úspěšně odolávali útokům iráckých ozbrojených rebelů. A nebojí se o tom natočit film, který je sice (stejně jako Bayových 13 hodin) westernově zjednodušený, ale z řemeslného hlediska mu nelze nic vytknout. Před několika lety bychom v něm patrně viděli Boguslawa Lindu, Bartlomiej Topa (Drogówka) ale dokazuje, že o věrohodné představitele chlapských hrdinů nemají naši sousedé nouzi.

Tohle nezachrání ani účast Michelle Fairleyové (lady Stark), ani Predrag Bjelac, který má na začátku asi třicet lidí, ale postupně si jich v lese naklonuje nejmíň tři sta. Nezachrání to ani srbští členové štábu s tak cool jmény jako Kostič a Mrdan. V původním filmu mě nejvíc bavil ten sniper- lučištník, tady nemá luk vůbec nikdo. Nepotěšil dokonce ani odkaz na Jméno růže, to když v hradní kuchyni divoženka osouloží mladého pana Huberta. Ale pořád jsou to silnější dvě hvězdičky než u Cageova "čínského historického dobrodružství" Outcast.

Zdá se, že hrdinové filmů Oleho Giaevera to mají jasně nalinkováno: objeví- li se problém, pojďme (v tomto případě utíkejme) jej zkusit vyřešit do přírody. Zatímco předchozí Hora byla nesnesitelným artem plným náznakových dialogů, dlouhých vzájemných pohledů a trucovitých "odchodů" do samoty, zde je počet postav zredukován ze dvou na jednu, dialogy nahradil vnitřní monolog a posedávání za kameny močení do horské bystřiny či masturbace za stromem. Je to tedy o něco akčnější, ale pořád ne dost zajímavé na to, abych projekci nepovažoval za ztrátu času.