Recenze (1 781)
Zjizvená tvář (1932)
Gangsterský snímek, nekompromisně zrežírovaný H.Hawksem, zůstává dodnes (viz např.Scorseseho Skrytá identita a hrátky se značkou X) nejinspirativnějším dílem žánru. Mimochodem, pokud neuvidíte Scarface, nemáte šanci pochopit nádherně ironický vtip G.Rafta v Někdo to rád horké ("Kdo tě naučil tenhle lacinej trik?").
Vůně ženy (1974)
V.Gassman exceluje ve své pravděpodobně životní roli slepého a zmrzačeného kapitána, jenž pod maskou cynismu, poživačnosti a nenávisti k lidem skrývá vnitřní křehkost, nejistotu a obavu ze zranění citového. Risiho tragikomedii jsem měl vždycky rád (zejména ta "školení", která Fausto udílí svému mladému průvodci o lidech a světě) a mám ji ještě raději v původním znění, za což patří dík Levným knihám.
Raz, dva, tři (1961)
Energické sólo J.Cagneyho v mistrovské Wilderově satiře (především) o pravé tváři velkohubého socialismu nemá šanci zestárnout, přestože některé dobově podmíněné narážky už mladším divákům nic neříkají-např. scéna, v níž si při divoké pitce ruský soudruh pod obrazem Chruščeva sundá botu a začne s ní mlátit do stolu.
Před soumrakem (2004)
On (E.Hawke) a ona (J.Delpyová) se setkávají v Paříži, aby si v několika desítkách minut, které zbývají do odletu letadla, pověděli všechno o těch devíti letech, jež uplynuly od jejich posledního (a jediného) setkání ve Vídni-zachyceném ve filmu Před úsvitem. Od počátečních banalit typu: „ Jak se pořád máš a co děláš?“ vede jejich rozhovor až na citovou dřeň, kterou ocení hlavně diváci, kteří už mají, jak se říká, něco odžito.
Masakr v Římě (1973)
Příběh situovaný do Říma na jaře roku 1944 je především silným dramatem dvou mužů, milovníků kultury a umění-katolického kněze napojeného na odboj (M.Mastroianni) a velitele gestapa (R.Burton), jenž je po zdecimování německého oddílu italskými odbojáři rozkazy shora vmanévrován do role kata. Film je natočen na základě skutečné události a režisér S.Leone na postřílení několika stovek Italů nacisty v jeskynním komplexu obrazově odkazuje ve svém westernu Kapsa plná dynamitu.
300: Bitva u Thermopyl (2006)
S hodnocením musím jít tentokrát nadoraz, protože "Třístovka" je lepší comics než kterékoli Sin City (mám je všechny) a Z.Snyder je technicky zdatnější režisér než R.Rodriguez (který navíc sloužil předloze příliš otrocky)-přesto i zde chápu výtku o nadbytečnosti slovního komentáře, byť funkce vypravěče Dillia je ospravedlnitelnější než vnitřní monology v Sin City. A ještě poznámku: Rodriguez i Snyder netočili svoje filmy kvůli cenám na festivalech duchovních snímků ani pro "oslnivou" M.Spáčilovou (MFD 22.3.07), nýbrž pro nás, Millerovy fanoušky-čili nezbývá než doufat, že se někdo schopný ujme časem i jeho myšlenkového arcidíla-Návratu Temného rytíře.
Most do země Terabithia (2007)
Kdybych měl dítě 10-13 let, využil bych zhlédnutí Mostu... k tomu, abych si s ním popovídal o mnoha (nejen pro děti) důležitých tématech, včetně těch, které se v rodinných filmech vyskytují jen pomálu. Dítě nemaje, dávám tomuto citlivě natočenému příběhu (srovnávání s módními fantasy kulhá na obě nohy) dvou společenských outsiderů, kteří překážky zdolávají silou svého přátelství a imaginace, "za pět" a těším se na DVD s původním zněním
Vratné lahve (2007)
V Obecné škole našel hrdina svůj vzor, v Koljovi sám sebe a ve Vratných lahvích se přes vměšování do osudů druhých "dopracoval" zpátky k manželce. Napoprvé se na to docela dobře kouká, ale pak si člověk uvědomí, že pokud ho otravovala postava Amélie z Montmartru, Svěrákův Tkaloun na tom není o moc líp.
Střelci na útěku (1998)
Solidní debut Chow Yun Fata v americkém filmu nevsází na originalitu za každou cenu, režisér A.Fuqua se drží v obrazové stránce zavedených hongkongských standardů a oscarová M.Sorvino v roli drsné padělatelky rozhodně oko mužského diváka nezklame. Klidně bych se na tuhle dvojku střelců vydržel dívat i o nějakou tu minutu déle.
Harper (1966)
Každý ze svaté trojice drsné školy americké detektivky má (co se týče filmové adaptace) alespoň jeden nezapomenutelný zářez v dějinách kinematografie: Hammett Maltézského sokola , Chandler Hluboký spánek a Ross Macdonald (vl.jménem Kenneth Millar) Harpera natočeného podle románu Pohyblivý terč. Snímek má všechno, co správné detektivce sluší, a navrch výborného P.Newmana, jehož postavu (v románech se jmenuje Lew Archer) tvůrci obohatili o neschopnost vyrovnat se s rozvodem.