kinderman

Nalevo i napravo samý vypatlaný mozek-dnešní politická reprezentace nestojí za nic, ovšem pokud by ji měli nahradit tihle zakomplexovaní zoufalci, to si raději najít jiný stát, případně jinou planetu. Nejvýmluvnější okamžiky: partička mladých komunistů se pokouší rozhicovat demonstraci kdesi v Německu, načež i se svými hesly a rudými fanglemi beznadějně zabloudí mezi paneláky...mladý konzervativec žvatlá cosi o pětileté dekádě a u portrétu "pana profesora" nutí matku vyprávět na kameru, jak agituje pro ODS...o tom magorovi v solárku ani nemluvě.

Bogie ve službách válečné propagandy a zároveň vynikajícím (i když v závěru poněkud za vlasy přitaženém-palba kopírující terén, Němci, kteří se nezmůžou na sebrání odhozených zbraní) válečném dramatu.

Vzpomínám si, že to bylo o dvou sourozencích (dětech), kteří se měli dostavit včas k projednávání řízení o dědictví-snad nějaký pozemek. Bez pomoci hazardního hráče, jenž je ochránil jak před útoky divokých zvířat, tak před indiány, přičemž ve finále obehrál zloděje koní, by se jim to sotva povedlo. Jako klukovi mi to přišlo úžasně dobrodružné a napínavé. Edit: Po zhruba třiceti letech jsem si film zopakoval (tentokrát v původním znění) a musím uznat, že je to pořád fajn rodinný western s podmanivými exteriéry, pěknou hudbou a působivou interakcí lidí a zvířat (včetně pejska a toho kýčovitě zpomaleného záběru na děti a běžícího kolouška).

Spolu s Garnettovou adaptací jiné Cainovy knihy: Pošťák zvoní vždy dvakrát (1946) tvoří Wilderova Pojistka smrti esenci noirového žánru (tedy za předpokladu, že noir chápeme jako žánr, nikoli jen jako soubor stylotvorných prostředků).

Osamělé místo, kde byla nalezena mrtvola Mildred Atkinsonové (ale o to, kdo je vrah, až zase tak nejde), stejně jako metafora existence umělce (v tomto případě filmového scenáristy Steela), osamělé místo jako prostor boje s vnitřními démony a konečně osamělým místem je svět bez lásky-vynikající multižánrovka s fascinujícím výkonem H.Bogarta, který se na "stará kolena" nebál kontroverzních postav.

Za dvě je to jen proto, že repliku "Ne princezna, ty jsi carevna!" používáme s kolegou ironicky co chvíli na děvčátka z 9.ročníků.

Teprve v pozdějším věku mi došlo, že Kabátova promluva v pekle o lámání hřbetů a dělání poddajné masy z lidí míří přímo do černého-.tedy vlastně do rudého pekla bolševismu. Dodnes nechápu, jak mohl tento výklad dobové cenzuře uniknout.

Král Kazisvět (M.Růžek) jako prototyp západoněmeckého revanšisty aneb Jen další dávka ideologie v pohádkovém rouše. Hvězdička za ten erotický (exotický?) taneček.

Produkt 50.let , z něhož dodnes jako čertovo kopýtko čouhá hrůzostrašná bolševická ideologie. Nejlepší herecké výkony patří představitelům padouchů (Hlinomaz, Kopecký) a hvězdička navíc za zakuklenou erotickou scénu, během níž veze král Miroslav princeznu "na kládě". Jinak je celý ten "lidově demokratický" optimismus provázený mnoha zpěvy (zatímco na skutečných hranicích se v té době vraždilo) odporný.

Inspirace Vojínem Ryanem je značná, od úvodního masakru při ztékání kopce obsazeného Němci až po závěrečnou obranu pily (?) proti přesile (včetně epilogu po letech na vojenském hřbitově), přičemž film má ukázat především to, že Arab nerovná se pokaždé terorista.