alchac

Natáčení rymejku něčeho, co je objektivně nepřekonatelné (jakoukoliv diskuzi v tomto ohledu nepřipouštím!), je asi stejně smysluplné, jako kázat El Padronemu Babišovi o slušnosti a morálce. Nicméně přestože původní verzi ze sedmdesátých let považuji za dokonalou, nedalo mi to, zhlédl jsem a musím říci, že výsledek vlastně vůbec není blbý. Jenže ač se Artuš a Freddie snaží opravdu velmi sympaticky, tak McQueena s Hoffmanem nahradit nedokážou a to platí tak nějak o všech aspektech filmu. Přesto bych normálně dával asi čtveřici, nicméně rozdíl mezi touto novotou a klasikou musí být vyjádřen výrazněji.

Jedno staré texaské přísloví praví, že tak dlouho se chodí s mašinkvérem do banky, až tě ranger přetrhne. A koho by bylo vhodnější vypustit rozstřílet jeden celebřitní zabijácký pár na krvavou mlhu, než dva ještě horší hrdlořezy a nejdrsnější Texaské rangery vůbec (resp. samozřejmě nejdrsnější až po Tom, který jako jediný dokáže uškrtit bezdrátovou myší), i když už mají problémy udržet moč a bez brýlí netrefí ani vrata od hangáru. Kostěj si tedy na stará kolena téměř zopakoval svůj part z Krajiny střelců (holt jednou Wyatt Earp, navždy Wyatt Earp), pouze DuValla nahradil rovněž výtečný pan Woody a irského dobytkářského magnáta dva mladí dobytkové. A jelikož takto kvalitních a stylových westernů s výborným obsazením je dnes již vskutku pomálu, zaokrouhlují nahoru.

Motto tohoto filmu = iniciativní blbec je horší než třídní nepřítel. Platí na většinu v tomto snímku se vyskytujících „hodných“ a na hlavní hrdinku dokonce hned několikanásobně. Ale přestože kravka na telefonu nakonec navzdory všem přírodním zákonům přežila, vyrovnání s kompulzivním kadeřníkem celkem potěšilo, takže tři ať nežeru.

Clint je asi jediný devadesátiletý stařec, kterému je možné toho pašeráka drog a gerontokurefníka s klidem věřit. A neméně skvěle než jako rekordman v rozvozu alternativních léčiv si počíná před i za kamerou, aby takto i v čase všech možných Narcos a Sicariů ukázal, že je stále stejný Nesmiřitelný Blonďák zvládající Bojové nasazení levou zadní, i když už jej Bledý jezdec má poněkud výše na seznamu.

Jako horor to na mě moc nefungovalo, jako komedie skvěle. Asi že už mi měkne mozek nebo co. Nicméně koncept, byť mírně vykradený (alespoň přiznaně), ve kterém je možné si stále dokola užívat vykydlení bárbínoidní hrdinky, jež je extrémně nesympatická a hnusná tak, že bych se jako vrah u soudu hájil uvědomělou kultivací národního genofondu, mi přišel fajn a občas mě nutil smíchem téměř hýkat. Až jsem čekal, zda zpod masky nakonec nevykoukne Jimbo z Prciček. Škoda za pokažený závěr s napravenou mrchou, ale i tak jde o neškodnou relaxační hovadinku a nášupem nepohrdnu.

Tvůrce sice do tohoto tex-mex guláše nakrájel snad úplně všechny westernové klišky, které ovšem sháněl nejspíš hodně lacino v nuceném výseku, neb toho sice navařil hodně, ale očividně asi tak za stotisícinu HDP Libérie, pročež se současně snažil konzumenty navnadit přimícháním profláklých xichtů pánů Parého a Segrestora, kterých ovšem do kotlíku přidal ledva na špičku nože. Na druhou stranu jde o westernový pokrm zcela prostý houbiček (za což už žel dnes musím přidat body) a konzumentovi rozhodně nehrozí, že by se z toho následně zesral jako třeba po Pomalém Západu. A za závěrečné rozuzlení drsné arizonské lásky zaokrouhluji na plichtu.

Od Šónova Pistolníka jsem o podobně slušně napsaný, kvalitně řemeslně zpracovaný, příjemně napínající, výborně obsazený a zahraný (ano, dokonce včetně latexichta, který svůj unikátní "pokrfejs" dokonale prodal zejména ve svém posledním záběru) žoldácký kus nezakopnul. Pročež doufám, že si mírně otevřeným závěrem Netflix nabil na dvojku.

A na topole podle skal se alcháč z toho pogrcal. Než vodníka od ťamana, lepší si pustit Conana. S Arnoledm. No prostě, asi takhle nějak by to vypadalo, kdyby Erben s Howardem zkonzumovali mísu zkažených ústřic a následně něco společně vytlačili… Ale ať teda nežeru, tak jedna za ty hezké podmořské barvičky a potvory a druhá za Eliase s Ivanem Dragem a Kidmankou.

Hned jak jsem si poprvé kdesi přečetl, že se tento hraný dokument snaží polská pobočka globální kleromafie ruku v ruce s PiS dostat do trezoru, bylo mi jasné, že to musím vidět! Pan Smarzowski již ve Volyni ukázal, že se do toho nebojí jít velmi zostra, ovšem po zhlédnutí Kléru, ve kterém se opovážil vykreslit skutečné vládce současného Polska jako bandu hrabivých, zkorumpovaných a věčně ožralých smilníků a pederastů (tzn. jako publikovatelnou mírnější verzi reality) šířících a vymáhajících to své demagogické svinstvo bez jakýchkoliv skrupulí jako někdy v 16. století, a od kterých by se nejspíš distancovala i římskomafiánská buňka z Kmotra 3, jsem překvapen, že jej ojciec Rydzyk či nějaký jiný svatý Goebbels (u našich severních sousedů o ně perunžel nouze není) ještě nedal veřejně grilovat. Snad má tedy pan režisér již vybranou bezpečnou emigrační destinaci (v jeho případě se mi zdá nanejvýš vhodný Írán), neb bych byl velmi nerad ochuzen o jeho další „nekorektní“ počin.

Sice to tak trochu vypadá jako dementní potomek lobotomizovaného Krvavého přílivu a permanentně sjetého Honu na ponorku (v čemž ovšem podle všeho má své zlodějské prsty zejména duo autorů „původní“ předlohy), nicméně jako kulisa k chroupání chipsů je to více než dostačující.