Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Dokumentární
  • Akční
  • Animovaný

Recenze (208)

plakát

Muž, který nebyl (2001) 

Pokud bych měla zvolit nejlepší film, za kterým stáli bratři Coenové, volila bych právě tento. Nutno podotknout, že jsem neviděla všechny jejich "kousky". Pomalý rozjezd i v podstatě celý děj je pro něj tak typické, chmurná atmosféra se skvěle zvolenou podtrhující hudbou a černo-bílé provedení jsou jeho další charakteristiky. "Muž, který nebyl" - Billy Bob Thorton - charismatický muž, který po celou dobu snímku udržuje stoický klid a mnohdy tak diváky dovádí k šílenství. I přes fakt, že osobně jsem neustále nevrlá a upřednostňuji, když film ubíhá, v tomto případě jsem s pomalým plynutím neměla žádné problémy, vychutnávala jsem si vynikající scénář a netypickou atmosféru.

plakát

Pozemšťan (2007) 

Aby vznikl kvalitní snímek - mnohdy stačí málo - Pozemšťanovi na to stačil kvalitní scénář. Film se naprosto obešel bez náročných filmových efektů, které obvykle sci-fi doprovázejí. "Za málo peněz hodně muziky," pravděpodobně takto jednoduše by se dal pěti slovy charakterizovat. Osobně neznám příliš filmů, u kterých bych více jak hodinu vydržela sledovat několik lidí, kteří vedou rozhovor uzavřeni na malém prostoru. Film přináší mnoho kontroverzních skutečností, které nepochybně vedou k hlubokému zamyšlení, zda na nich není něco pravdy. Rozhodně by si zasloužil diskuzi mezi uzavřenou skupinou lidí, kteří mají k tématu co dodat. Každý si pod pojmem sci-fi představujeme něco jiného - já osobně nepatřím k fanouškům tohoto žánru - ovšem "Pozemšťan" mě přesvědčil, že mám občas zabrousit i k jinému tématu, který mě může velmi bavit. Mé hodnocení - 90 %.

plakát

Svět podle Prota (2001) 

Aby byl snímek kvalitní, musí splnit několik předpokladů - propracovaný scénář, skvělé herecké obsazení, vhodně zvolené prostředí a film podtrhující hudba. Po zhlédnutí Světa podle Prota jsem nabyla dojmu, že film všechny zmiňované předpoklady splnil a tento názor jsem doposud nezměnila. Příběh založený na základech sci-fi - ovšem plný lidského chování dokáže diváka vtáhnout dovnitř, dává mu možnost sledovat děj z povzdálí a prostor k tomu, aby rozluštil, zda Kevin Spacey skutečně pochází z planety K-PAX nebo si jen z lidí střílí. Kevin Spacey ve filmu dokazuje, že je na vrcholu svého hereckého umění a skvěle mu při jeho výkonu sekunduje Jeff Bridges. V podstatě si troufám říci, že tato dvě herecká esa si celý film ukradla jenom pro sebe. Hudební podklad Eda Shearmura příjemně podkresluje děj a tvoří tak kompatibilní celek. Pokud jste film ještě neviděli, neváhejte a pusťte si jej, zklamáni pravděpodobně nebude.

plakát

Peníze jako dluh (2006) 

Jakým způsobem funguje dnešní bankovnictví vysvětlí jednoduše tento dokument. Diváci mají možnost poznat a pochopit, kde se berou peníze, jak vznikají, čím jsou kryty apod. Snímek by měl být povinně pouštěn na základních, ale i středních školách, protože si troufám říci, že i zde existuje mnoho studentů, kteří tomuto systému vůbec nerozumí nebo mají jen základní informace. Lidé uvažující o tom, že si půjčí peníze a tedy jim i vznikne dluh, by si měli v první chvíli uvědomit, jaké jejich jednání může mít v budoucnu důsledky - a to především v případě, že nebudou schopni půjčku plně splatit. Dokument mnohdy zábavnou, ale především jasnou a zcela zřejmou formou (většinou animovaně) seznámí diváky o fungování peněz a celého systému. Při sledováním "Peníze jako dluh" jsem si připadala, že nepatřím mezi cílovou skupinu diváků, na mě byl dokument příliš animovaný a vše dosti zjednodušené (i když k pochopení je to potřeba) vysvětloval. Věřím ale, že svou diváckou základnu si jistojistě najde.

plakát

Co žere Gilberta Grapea (1993) 

V poslední době silně postrádám kvalitní současné snímky, u kterých mě buď pohltí jejich příběh nebo zpracování. Bohužel nedostává se mi ani jednoho - buď je to mojí volbou filmů nebo faktem, že jich je jak jehel v kopce sena. Právě se nacházím ve stavu, kdy jsem méně kritická, dokáži film ocenit a nemám problém jej ohodnotit nejvyšším stupněm, pokud mě zaujal. Moje náhodná volba mě tentokrát zavedla k tomuto snímku a musím dodat, že při výběru jsem měla opravdu šťastnou ruku. Vidět Leonarda DiCapria na začátku jeho kariéry, kde mimochodem předvedl vynikající výkon, byl pro mě zážitek. Co žere Gilberta Grapea se, dle mého názoru, řadí k tomu nejlepšímu, co Lasse Hallström režíroval. Zaujal mě jak děj, tak celé režisérské pojetí. Opravdu velmi zajímavý film, se kterým se dá strávil příjemný večer u lahve vína.

plakát

Před úsvitem (1995) 

Myšlenka natočit film na základě jednoho dlouhého (velmi dlouhého) rozhovoru je sice zajímavá, ovšem úkol je to velmi náročný. Zaujmout diváka, aby po několika desítkách minut byl ještě schopen vnímat slova, která dvojice říká, a nesledoval jen místa, kudy prochází, je tak trochu oříšek. Dle vysokého hodnocení zde na ČSFD soudím, že spousta lidí dokázala film vnímat až do konce a i se jim líbil. Úkol byl tedy splněn a za ním musel nepochybně stát kvalitní scénář. Před úsvitem a následně i Před soumrakem (což je jeho volné pokračování) dokazují, že romantické filmy se dají natočit i jiným způsobem - bez mnoha klišé, které jsou tak typické pro zmíněný žánr. Já osobně příliš nepatřím mezi fanoušky srdceryvných filmů, ale v tomto případě mě Ethan Hawke a Julie Delphy přesvědčili, že je dobré někdy udělat výjimku. Já rozhodně zklamána nebyla, spíše příjemně překvapena.

plakát

Lidice (2011) 

K zhlédnutí Lidic jsem ráda přistoupila i z důvodu toho, že mi jejich historie byla známá pouze ve zkratce - znala jsem jen holá fakta bez bližších, jasnějších souvislostí, které tragédii předcházely. U snímku oceňuji především herecké obsazení jednotlivých postav a ztvárnění doby a místa, ve které se děj odehrával. Příběh byl velice zajímavý, ovšem po celou dobu jeho sledování jsem se nemohla zbavit pocitu, že se jeho tvůrci snažili co nejvíce se přiblížit klasickým hollywoodským trhákům. Já osobně bych ocenila, kdyby byl film více komornější, klidně bych se vzdala jeho velkolepé výpravy, která mi v několika případech přišla velmi rušivá. Na druhou stranu oceňuji, že se česká strana pustila do zfilmování takto náročného a finančně dosti nákladného projektu. Na české poměry řadím film k těm lepším, které v posledních letech vznikly.

plakát

Svatba Jiřího Káry (2000) (amatérský film) 

Zařazení tohoto snímku (zdráhám se odhadnout, o jaký žánr se jedná) je velice diskutabilní - nemluvě o jeho vysokém (pro mě velmi překvapivě) hodnocení. Svatbu dvou bezdomovců doprovází podobně vyhlížející skupina svědků a dalších účastníků seance. Troufám si odhadnout, že nikdo z diváků neměl možnost na vlastní oči zhlédnout takovouto komedii či tragédii (každý tomu říkáme jinak). Film zachycuje skutečné události, které jsou mnohdy až k neuvěření. Pokud bych měla hodnotit kvalitu dokumentu, dala bych jednoznačně odpad, na druhou stranu beru v úvahu, že jsem měla možnost vidět něco, co už asi dlouho (možná nikdy) neuvidím, z tohoto důvodu trochu v nadsázce hodnotím 3*.

plakát

Plasty kolem nás (2008) (TV film) 

Problém zamořování planety Země je pravděpodobně známý všem bez výjimky. Plasty se rovněž řadí mezi hlavní znečišťovatele a jejich objem neustále nerůstá. Je to logické, roste-li jejich poptávka, roste rovněž i jejich produkce - bez ohledu na to, jaké následky s sebou přináší. Dokument se nezaměřuje čistě jen na problém plastů jako takových, ale zabývá se i různými možnostmi jejich recyklace a jejich ekologickými náhražkami. Osobně bych dokument hodnotila jako slabší 4*.

plakát

Beetlejuice (1988) 

Tim Burton má za sebou nepochybně lepší filmové kousky, ale ani Beetlejuice si rovněž nezaslouží být opomíjen. Film pocházející z časů Burtonovy rané kariéry srší nepřeberným množstvím nápadů a fantazie. Snímek je plný bizarních postav (v čele s Michaelem Keatonem), rozmanitých staveb a důmyslného hudebního doprovodu. Herecké skvadra se velmi dobře doplňuje a pro mě byl i potěšující výkon Winony Ryder, která nepatří mezi mé oblíbené herečky. Jediné, co bych snímku vytkla, je fakt, že mi přišlo, že občas vítězí forma na obsahem.