Carrie_3

Pavol Barabáš se společně s dalšími členy výpravy pustil do míst civilizovaným člověk ještě neprobádaných. Divák má možnost nahlédnout do krajiny, která ještě nikým nebyla prozkoumána. Téměř tisícikilometrový pochod k řece Mamberamo s sebou nesl spoustu nástrah, nebezpečných událostí a také nemocí (malárie nevyjímaje). Poznávání různých kultur, zvyků, tradic jistě patří k tomu zajímavému, co diváka nepochybně okouzlí. Na druhou stranu je otázka, zda je správně, že tvůrci dokumentu vstoupili na území, které je oficiálně uzavřeno a přístup do něj přísně zakázán - důvodů k tomu může být několik, jako oficiální je ovšem uveden fakt, že vláda nechce, aby lidé narušovali tenkou kontinuitu původních kmenů (jichž je zde více než 250), které po celá staletí žily a dosud převážně žijí bez kontaktu s civilizací. Dokument nepochybně zpracovává zajímavé téma, mě osobně nejvíce vadil způsob "servírování" snímku divákovi, autoři často vyprávějí o zajímavých věcech, které je při cestě zastihly, ovšem obrazově zde zcela chybí. Cesta, která k Mamberamu vedla, trvala několik měsíců, během nichž bylo získáno nepochybně mnoho filmového a obrazového materiálu, pak mě v tom případě trochu zaráží, proč snímek trvá pouhých 67 minut. Takto jistě nebezpečná a velice zajímavá expedice by zasloužila více prostoru. Až na některé výhrady bych dokument hodnotila lepších 3,5 *.

Čas probuzení mi zůstával až do dnešního dne v podstatě skryt, přiznávám, nikdy jsem o něm neslyšela, a kdybych na něj náhodou nenarazila, asi by pro mě zůstával neznámým i nadále. Říká se, že film prověří až doba. Doba, během které se lidem mění názory, kdy z prvního okouzlení a superlativů se v průběhu dalších let přechází k rozčarování či naprostému nepochopení původní chvály. Dle mého názoru tento snímek daným sítem prošel a troufám si říci, že uspěl, o čemž také svědčí jeho relativně vysoké hodnocení. I přesto, že se Robin Williams řadí spíše ke komediálním hercům, dokázal, že je schopen zahrát i vážnější roli, kterou jsme mu schopni uvěřit. Je těžké pracovat a trávit většinu času mezi lidmi, kteří s vámi nejsou schopni prohodit jediného slovo, reagovat na vás či vás vůbec vnímat (i když snímek ukazuje, že pacienti jsou schopni nás vnímat, pouze nám to zůstává skryté). Není se čemu divit, že se Williams ve své roli doktora Sayera těmto lidem snažil pomoci, snažil se je dostat z jejich vegetativního stavu a ukázat, že i oni jsou plnohodnotní lidé, kteří jsou pouze lapeni ve svých tělech. Pro některé, možná překvapivě, je dokázal probudit a přivést k životu, jenže nic není nekonečné a očekávaný zvrat očekávaně nastal. Robert De Niro v roli pacienta v průběhu filmu vystřídal mnoho hereckých poloh, na kterých dokázal (především v závěru, kdy se jeho tělo vracelo do své dřívější fáze), že on patří mezi herecké špičky a nominaci na Oscara si právem zasloužil. Pro mě osobně byl film opravdu velkým překvapením, zvláště, přihlédnu-li ke skutečnosti, že byl natočen na základě skutečných událostí. Můžu jej jedině doporučit, já rozhodně zklamána nebyla.

"Nechutnost" - toto podstatné jméno asi nejlépe charakterizuje to, co dokument popisuje. Vůbec by mě nepřekvapilo, kdyby se lidé po zhlédnutí tohoto snímku staly vegetariány či vegany, protože to, co je divákům předkládáno, si vyžaduje velmi silné žaludky. Nedivila bych se, kdyby někteří dokument vypnuli po prvních minutách, občas jsem od toho také neměla daleko. Každý záběr, který je divákovi servírován, je naprosto otřesný, odstrašující a nepochopitelný. Dokument na mě působil jako encyklopedie toho, co nejhoršího se dá v rámci chování na zvířatech nejen skrytou kamerou natočit. Protože některé činy se nedějí skrytě, jsou všeobecně známy a pouze tiše akceptovány. Osobně si kladu otázku, zda mám zapotřebí sledovat 95 minut takto nechutné záběry a dospěla jsem k názoru, že ano. Dokument byl za tímto účelem natočen, jeho cílem je ukázat, jak se lidé dokáží nelidsky chovat, ale chovají se tak mimo jiné proto, že spotřeba a především poptávka po mase či kožešinách neustále vzrůstá. Dokument je nepochybně jednostranný, zachycuje pouze to nejhorší, co se za poslední dobu lidem podařilo natočit. Jedno je ale jisté, zmíněné chování není výjimka, v některých případech se opravdu jedná o zajeté postupy, což je ještě více zarážející. Earthling si bere na mušku velice silné téma, po druhé bych asi nebyla schopna jej opět zhlédnout, jednou opravdu stačilo. Jediným pozitivem snímku pro mě představoval komentář Joaquina Phoenixe, jehož hlas byl velice příjemný.

Vzhledem k tomu, že studuji ekonomii, by mi mělo být téma finanční krize blízké, což jsem si také myslela, než jsem zhlédla tento dokument. Volba, proč jsem sáhla k tomuto snímku, byla zcela prozaická, téma světové krize bylo součástí několika státnicových otázek a já jej zvolila čistě jako učební materiál. Po přečtení skript zabývajících se těmito událostmi jsem nabyla vědomí, že můj rozhled je dostačující, což jsem se ovšem mýlila. Až dokument Finanční krize mě z tohoto vědomí vyvedl. Film je schopen systematicky, zcela jasně vysvětlit příčiny i následky, ke kterým došlo vlivem nezodpovědného, mnohdy chamtivého honu za mocí, slávou a penězi. Deregulace finančních trhů, která byla až do současnosti veřejností a pochopitelně finančními institucemi vřele vítána, způsobila tak ohromné ztráty, které se dle mnohých dají srovnat pouze s Velkou depresí mezi světovými válkami. Nevím, zda je nutné, se k dokumentu více rozepisovat, své diváky si nepochybně nalezne mezi lidmi, kteří se o toto téma zajímají a dle mého názoru jistě nebudou zklamáni a dozví se zaručeně mnoho nových skutečností, které jim doposud zůstávaly skryty. Vzhledem k dnešní propojenosti světa není krize otázkou jednoho státu, kde vznikla, ale posouvá se a rozšiřuje globálně. Jak je známo, někteří ekonomové dělí světovou krizi na dvě části - světovou finanční a světovou ekonomickou krizi, osobně bych ocenila, kdyby se autoři pustili i do druhé části a stejným, zajímavým a snadno pochopitelným způsobem ji zpracovali.

Afrika nejsou pouze rozlehlé písčité pláně s teplotami přesahujícími několik desítek stupňů Celsia, tento kontinent je rozmanitý, plný kontrastů, nabízející pohled na relativně moderní města, vyasfaltované silnice, ale i na vyprahlé pouště, stále zelené lesy či žebrající děti (jejich první slova od narození musela znít: "Give money.", protože jinak si to neumím vysvětlit). Projet Afriku za pomoci dvou trabantů je jistě smělý nápad, který většina z nás odsoudí k neúspěchu, ale najdou se i tací, kteří svým snům věří a dokážou si za nimi jít stůj co stůj, a pak mohou vznikat dokumenty jako je právě tento. Snímek nabízí možnost prohlédnout si jedenáct zemí černého kontinentu a zjistit, že každá je úplně jiná, každá má svá specifika, klady i zápory. Jednotlivé záběry jsou doplněny trefnými a mnohdy i velmi vtipnými komentáři, které děj příjemně doplňují. Osobně jediné, co bych dokumentu lehce vytkla, je, že se mohl více zaměřit na jednotlivé pamětihodnosti či přírodní krásy jednotlivých zemí, které měli cestovatelé čest během své cesty poznat. Na druhou stranu musím vzít v úvahu, že snímek má omezený čas a nelze do něj vtěsnat vše.

Zpočátku jsem nemohla uvěřit tomu, že se na konverzaci dvou osob až na výjimky v jednom bytě dá postavit film. Ale pravda je, že dá, a že to může být i zábavné a inspirující zároveň. Snímek stojí a padá s hereckými výkony dvou hlavních představitelů - Sienny Miller a Stevea Buscemiho, kteří tentokrát nezklamali a dokázali uhrát vyrovnané partie. Hra na kočku a na myš, kde si herci postupně mění své pozice, kdo je v dané chvíli tzv. na koni, nemá chybu. Uznávám, že někoho tento styl může nudit a snímek nemusí být zrovna jeho šálkem kávy, ale rozhodně jsou zde i tací, pro které je film příjemným zpestřením večera. A já rozhodně patřila mezi ně.

Jsou roztomilé, vtipné, bezprostřední a je radost je sledovat. Jejich život je napínavý, plný nástrah, nebezpečí, ale přesto má své kouzlo. Na dokumentu bych vyzdvihla především střih a kameru, které spolu skvěle splývaly a dokázaly vygradovat napětí na maximum. Chvílemi jsem nedokázala pochopit, jak je toto možné natočit, kolik úsilí muselo být vynaloženo... Osobně mě velmi zaujaly scény s kobrou v podzimních skrýších surikat či nálety orla, které byly velmi vkusně a s rostoucím napětím "zrežírované". Surikaty nejsou v našich oblastech příliš známé a pravděpodobně by mnozí z nás v zoo o ně pouze zavadili pohledem. Tento snímek nabízí možnost nahlédnout do jejich životů, prostředí, ve kterém žijí a dozvědět se i něco nového, zajímavého, co nám není blízké.

Kruhy v obilí jsou zajímavé a fascinují, ať už pomineme, zda je tvoří lidé či někdo z jiných dimenzí. Geometrické obrazce jsou samy o sobě překrásné, mají svůj nápad a každý si s sebou nese svůj příběh. Dokument přináší mnoho informací a poznatků, které, dle mého názoru, nejsou příliš známé, a proto oplývají svou mystikou, protože je nelze podložit ověřenými fakty. V podstatě celý film je postaven na spekulacích, ale nelze mu odepřít, že se zaobírá velmi zajímavým tématem, který doplňuje velkým množstvím nejrůznějších vyobrazení kruhů v obilí. Pravdou zůstává, že se ve snímku mohlo objevit více lidí s opačnými názory, který by jej více vyrovnali, ale i tak nepostrádá svoje kouzlo.

Toto, že je nejlepší erotický film podle hodnocení uživatelů ČSFD?? Pro mě trochu nepochopitelné. Ráda projíždím žebříčky kvalitních filmů, ale tento snímek bych nazvala jako svůj velký přehmat. Pětatřicet let starý film má určitě něco do sebe, to uznávám. Opravdu jsem se nad některými dialogy bavila nebo lépe řečeno, žasla, že toto může někdo vymyslet. Němci mají asi opravdu zvláštní vkus... A co se týče děje, to snad ani netřeba komentovat, scénáristé se skutečně museli vyřádit, jinak to nevidím. Aby hlavní hrdinka stačila mít poměr mimo jiné s vlastním bratrem a otčímem, to chce opravdu velkou představivost. Film je dobrý tak akorát na pobavení, ale toť asi vše.

"My body ... officially hates me." ... Ano, aby ne, když tělo musí čelit měsíčnímu ataku neustálého přísunu pokrmů z McDonalds. Morgan Spurlock dostal zajímavý nápad vyzkoušet na sobě účinky této stravy společně s vyčleněním téměř veškerého pohybu ze svého repertoáru, jak je pro některé Američany typické. Nejen kouření vás může postupně zabíjet, tento dokument ukazuje, že existuje i další z mnoha způsobů, o kterém si to mnozí ani neuvědomujeme. Snímek se mi líbil z toho důvodu, že má spád, přináší spoustu zajímavých informací, nesnaží se příliš poučovat a nechává lidi si udělat vlastní názor.