Recenze (874)
Jumper (2008)
Sledovat tolik strašlivých hereckých výkonů, klišoidních dějů a pokoušet se naladit na frekvenci příběhu velké nijakosti se ukázalo jako docela dobrá zábava v plenkách. Alespoň, že se bylo na co koukat po efektové a akční stránce, která měla skutečně stylový říz. Ale pár set skoků navíc k dokonalosti by nebylo na škodu...
Trhák pana Bowfingera (1999)
Zbožňuji snímky o natáčení filmů, ale že by se mohl podařit zrovna takový trhák, to by mě ani ve snu nenapadlo... Třes se Ede Woode!:)
Ed Wood (1994)
Pro někoho, kdo je nesmrtelnými Béčky Edwarda D. Wooda juniora odkojen, jde o filmový svátek a nádhernou a promyšlenou pietu v jednom ultrabalení. Ostatní se možná budou zdráhat... tak docela uvěřit. Výjimečný snímek o výjimečném vyděděnci.
Futurama: Benderovo parádní terno (2007) (video kompilace)
Futurama se na film nehodí ještě více než Simpsonovi.
Chaplin (1992)
Už jen kvůli Barryho hudbě a famóznímu výkonu Roberta Downey Jr. Takhle byl měly vypadat všechny biografické filmy!
Hvězdná brána: Archa pravdy (2008)
Dekadence posledních několika řad koncentrovaná do jednoho mile naivního snímku, kterému kraluje především božská hudba Joela Goldsmithe. Nostalgie po prvních třech sezónách - těch zlatých časech - mě na jednu stranu lehce obměkčila a přimhouřím (i vzhledem k televiznímu potenciálu projektu) obě oči.
Proposition (2005)
Měl bych pro tvůrce jiný návrh: Méně kamerových lahůdek, méně prapodivných hudebních vstupů s odérem klipovosti, méně samoúčelné brutálnosti a více psychologie postav. A rázem by bylo vystaráno na prvoligovou záležitost. Jinak ovšem musím pochválit výběr tváří. Takový John Hurt je přímo neodolatelný maník.
Dveře v podlaze (2004)
Kvalitní snímek, ale... Pravidla moštárny jsou Pravidla moštárny.
Můj nepřítel (1985)
Možná bych potřeboval trochu obnovit dojmy z dětství, ale vzhledem k tomu, že jsem Mého nepřítele viděl nejméně dvacetkrát a pokaždé se stejným nadšením, něco na něm asi bude.:)
Krajina střelců (2003)
Kvalitních a uvědomělých westernů, které do krajiny žánru přinášejí kromě střelby i závan svěžesti a poučenosti, není nikdy dost. Komplikovaná, nadšená hra s žánrovými pravidly, úchvatná kamera, atmosféra, hudba, skvěle naservírovaná finální přestřelka a dobře vybraní herci, to všechno mi zalichotilo měrou vskutku neskonalou. K mému úplnému štěstí by možná neškodilo drobné prostříhání a zkrácení, ale to je opravdu jen drobnůstka, která nemá na nezpochybnitelné kvality filmu pražádný vliv. Navíc je pravděpodobné, že dalšími projekcemi odpadne v zapomnění. Spolu s Tancem s vlky tvoří Krajina střelců maximálně protikladný diptych a mapu westernového žánru napříč historií americké kinematografie. Díky za to, Kevine!