Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Animovaný
  • Western
  • Krimi

Recenze (810)

plakát

Prokristapána (1966) 

George Axelrod - všeuměl. Napsal, kromě jiného, divadelní hru Slaměný vdovec (1952), scénáře k filmům Bus Stop (1956), Snídaně u Tiffanyho (1961), Mandžuský kandidát (1962), Paris - When It Sizzles (1964) a How to Murder Your Wife (1965). Komedii Lord Love a Duck napsal a sám režíroval. To jen, abychom věděli, o koho jde. Pokud předchozí film How to Murder Your Wife (1965) můžeme považovat za satiru, ve které vražedné choutky jsou prezentovány v rovině snažení, v tomto filmu se scenárista Axelrod takřka "utrhl z řetězu". Satira přechází až do absurdnosti a nezůstává jenom u toho snažení. Černý humor, bizarnost, pitoreskní postavy, no i satira na školní systém (úžasná hodina náboženství), mezilidské vztahy a konzumní způsob života. Maturant Roddy McDowall (v době natáčení, 38 let!), je tak trochu skrytý člen Monty Pythona, nevlastní bratr knížete Myškina z Dostojevského Idiota, nepřiznaný syn Dona Quijota. Ochotný každému pomoci a nic za to nechtít, se stává tím příslovečným Idiotem (jediným normálním) ve světe normálných (bláznů)... Několikrát jsem se podíval na zemi původu, zda to opravdu natočili v Americe. Pro mě příjemné překvapení... Upozornění: ačkoliv je film označen jako komedie, není vhodný pro příznivce Adama Sandlera, Kevina Jamesa a jim podobným... V rámci žánru za 4.

plakát

Pronásledovaná (1977) 

Příběh mi moc smyslu nedával, zato to má atmosféru a je to dobře natočené. Takže to ani nevadí. Dobrá režie. Colin Towns - velmi pěkná hudba. V rámci žánru za 3,5.

plakát

Roztržka (1970) 

Hodně vykonstruovaný a nevěrohodný příběh. Už jen ten penzion, ve kterém se to odehrává, by nezboural žádný památkový úřad ve Francii. Většina postav si hraje na něco, co nejsou a nelze jim věřit. Na druhou stranu, dovedu si představit, co by z námětem udělal takový Balzac. Těžký průměr. V rámci žánru za 2,5.

plakát

Slečna Škvrně (1959) 

Tohle pustila americká cenzura do kin? Nevěřím. V rámci žánru (teenie) za 3.

plakát

Manžel kadeřnice (1990) 

Moc pěkně udělanej film o jedné obsesi. Smutek v očích, no radost na duši. A k tomu, hudba od Michaela Nymama. Jako vždy nádherná. V rámci žánru za 4.

plakát

Lovec hlav (1976) 

Moje první setkání s režisérem a scenáristou Philippem Labroem a dojem je dost rozpačitý. Průměrná režie a scénář. Scénáři nepomohl ani Oscar Wilde. Příběh nelogický a víc než úsměvní. Prý, veřejný nepřítel číslo 1. A nepřítel číslo 2 byl kdo, parta kluků chodící sousedovi na jabka? Nechápu, jak mohl Bebel na tohle kývnout, když měl tolik jiných nabídek... Co jsem se dozvěděl... zjistil jsem, čím se zabýval komisař Maigret, když byl mlád. Jsem konsternován... V rámci žánru za 3.

plakát

Ulice zpívá (1939) 

Jsem milej a hravej. Nechtěla byste mě živit?.. Když natočíte x filmů, některý z nich prostě musí být ten nejslabší. No, není to tak zlé, jak se to tady prezentuje. Burian i Marvan jsou příliš profesní na to, aby z filmu udělali škvár. Hlavně Marvan zde exceluje. Problém se skrývá spíše v pozadí filmu. Scénář spíchnutí horkou jehlou, končící nepřesvědčivým koncem (nějak to ukončit museli), pofiderní produkci a samozřejmě slabou režii. Zato, slovní přestřelky mezi Marvanem, Burianem a Šléglem jsou plné ironického humoru a krásné mluvy (naplácám ti na mluvidla). I přes všechny nedostatky, jeho sledováním čas nepromarníte. V rámci žánru za 3.

plakát

Ringo, il volto della vendetta (1967) 

Italský název: Ringo, il volto della vendetta. Jen průměrný western. Ne, že by scénář byl nějak pitomý, no filmu nepomáhá dost slabá režie. Navíc, choreografie soubojů, či pěstních, nebo střeleckých je zoufale slabá. Potěší tak jen Eduardo Fajardo (tentokrát v nezvyklé kladné postavě) a samozřejmě, charizmatický Frank Wolff (škoda tě, chlape). No i tak, nudit by jste se neměli. To, že hlavní hrdina nechal přítelova koně u hrobu, navíc přivázaného, je obyčejné hulvátství a týraní zvířat. Fakt mě to dožralo. V rámci žánru za 2,5.

plakát

Sestřička (1969) 

Celý film jsem přemýšlel, jestli se to odehrává v původních letech, nebo to posunuly do přítomnosti. Nepřišel jsem na to. Teď jsem se to dozvěděl z komentářů. No aspoň něco. Protože je to snad, to jediné, co jsem se dozvěděl. Zajisté jste viděli už film, kde se vám postavy pletli a vy ne a ne je rozlišit. Tady to byli ženské, které snad vybrali naschvál, aby vypadali stejně. Teda kromě té blondýnky, která stále hledala svého bratra. A to se ještě všechno odehrává ve šoubyznysu. Takže, přiznávám, hanba - nehanba, vrah zůstal pro mě neznámý, nevím, kdo byla ta tanečnice na konci filmu, proč zemřela a proč na ni střílel ten doktor. Tvůrci udělali ze mě pořádného idiota a dobře mi tak. Možná by se našel nějaký dobrák, co by v komentářech převyprávěl příběh polopatě, pro nás nechápavé. Jo a ještě něco. Mladší James Garner vůbec nevypadá jako James Garner. V rámci žánru za 3.

plakát

L’ira di Dio (1968) 

Měli jste 10 000 dolarů, v padesáti dolarových bankovkách a ukradli vám je? Poznáte jenom jejích boty a víte, že jich bylo sedm? Chcete se pomstít? Není nic jednodušší. Stačí nasednout na koně, procházet krajinou a dívat se, kde platí padesátkou. Pak jen stačí je vyhledat, jeden po druhém a vybrat si zpátky peníze. Hrdina na začátku nasadí ten svůj tajemný pohled, který mu vystačí až do konce filmu. Pozor! Své nepřátelé zabíjí bez toho, aby musel namířit. Scénář je dost pitomý, logika odjela na dovolenou. Hlavní padouch je jasný minimálně od zabití třetího padoucha. Ale i tak se dá na to dívat. Fanoušci Fernanda Sancha si užijí další, z jeho úchylných výstupů... Co jsem se dozvěděl... výměna podkovy trvá asi půl hodiny, pokud je kůň klidný. V rámci žánru za 2,5.