Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (376)

plakát

Ve službách Jejího Veličenstva (1969) 

Dlouhá, předlouhá, zbytečně natahovaná a přitom v některých chvílích zase epilepticky zrychlená akce. Těžko říct, jak by to uhrál Connery. Lazenby mi nějak nevadil, vlastně mi přijde, že je chováním a vystupováním blíže skutečným agentům tajných služeb. Problémem je spíš scénář plný naprosto nelogických prvků. Celková zmatenost je navíc ještě umocněná tím, že původně zamýšlený úvodní díl, naroubovaný už do rozjeté série působí skoro jako parodie a tak jakékoliv vážnější motivy vycházejí naprázdno. Akční scény jsou fajn, ale nějak nepřekonávají standart předchozích dílů, takže má člověk pocit, že už to jednou někde viděl. No nic, i mistr tesař se občas utne...jedeme dál...

plakát

Kuře na švestkách (2011) 

Až opět někde zaslechnu něco o přeslazenosti americké filmové produkce, Kuře na švestkách bude můj triumfální protiargument. Persepolis byla příjemná sebereflexivní střízlivá odysea dospívajícího děvčete. Nerozumím tedy, proč příběh Nassera musí být vlastně tak nesnesitelně! poetizující, sentimentální, šestákovou romancí zahuštěná omáčka. Při sledování jsem se nemohl zbavit pocitu, že scénář psal Paul Coelho, který si zapomněl vzít antidepresiva.

plakát

Žiješ jenom dvakrát (1967) 

Překvapuje mne v rámci bondovské série poměrně nízké hodnocení. Přitom se jedná, co do atmosféry a spádu, o zatím nenapínavější díl. Jistě, vesmírné scény jsou opravdu usměvné, ale čínský kovový létací klobouk byl odpuštěn, tak proč né toto? Nicméně zdá se, že jsem se u minulého dílu spletl a závěrečný nervák se opět točí kolem jaderných zbraní, ale asi se s tím budu muset smířit. Avšak je to vlastně očekávatelné, ovládnout svět v té době ani jinak nešlo. Pro mě velký konkurent Srdečných pozdravů z Ruska...možná ho i o pár japonských sněhobílých nožek předbíhá...

plakát

Thunderball (1965) 

Loučení s Terencem Youngem. Bohužel. Ten rozdíl oproti Hamiltonovi je neuvěřitelný. Je zábavné, jak si sám Young dělá z "Gáje" legraci v některých scénách. (Klobouk, "svádění zlobivé dámy"). Srdečné pozdravy jsou mi přeci jen stále bližší, ale Thunderball je v těsném závěsu. Divím se, že se podmořská bitva nestala kultovní a že jí v nějaké pozměněné podobě nepoužil nějaký moderní akční režisér. Také jsem zvědavý, jak se bude tématicky série měnit, Thunderball po předchozích náznacích ukázal prstem na jaderné zbraně přímo a tak předpokládám nějakou změnu...

plakát

Nerada ruším (2012) 

Sara Hjort Ditlevsen je nádherná! Tak to je asi jediný platný argument, proč se na film podívat. Komedie ani omylem, drama spíš omylem. Genz je dobrý režisér, ale moje konspirační teorie zní, že tak dlouho psal svůj debutový scénař, až nakonec frustrován k vyčerpání sepsal tohle. Jako terapie do šuplíku asi dobrý, ale pouštět to bez upozornění jiným lidem = scénaristická sebevražda. Možná, že ten poslední výstřel ve filmu patřil opravdu jemu....kéž by...

plakát

Goldfinger (1964) 

Po svižných Pozdravech z Ruska se Goldfinger podivně vleče. Hamilton udělal ze schopného agenta obyčejného sukničkáře, který většinu času spíš vypadá, že mu jde o to si vrznout, než plnit služby Jejího veličenstva. Tím, že jsou mu ženy předhazovány na každém kroku i v těch nejnepravděpodobnějších okamžicích se děj rozpadá do jednotlivých monotóních epizodek a vzhledem k tomu, že i rozuzlení je vyřešeno ženským "deus ex machina", tak se bohužel třetí bondovka zatím nejvíce blíží k parodickému podtitulu "špion, který mne vojel". Bohužel jak tak na to koukám, Hamilton je zodpovědný za pár dalších bondovek v 70. letech, uf...no tak uvidíme...

plakát

Miluj souseda svého (2014) 

Melfi si napsal a zrežíroval stokrát okopírovaný příběh o ďáblovi se svatozáří. Naštěstí pro něj se mu podařilo získat Billa, což je buď díky tomu, že je dítě štěstěny a měl by sám začít sázet na dostizích a nebo naopak je dítě štěstěny, které vyhrává na dostižích a může si dovolit učinit finanční nabídku, která se neodmítá. Každopádně si dříve či později během sledování uvědomíte, že je vám vlastně samotný film jedno a užíváte si prostě Vincenta. A na těch cca 100 to přesně stačí, abyste si to užili a nenudili. Co bude točit Melfi příště mne moc nezajímá, co bude točit Bill Murray mne naopak zajímá hodně.

plakát

Hacker (2015) 

Musím přiznat, že jsem od Manna čekal trochu víc. Od Heat uplynulo už dvacet let, ale Mann je pořád tam. A je v podstatě jedno, jestli se zabezpečovací zařízení překonávají s pomocí pneumatického kladiva a nebo s nejnovějšíma hračkama od Applu. Navíc zatímco kdysi Caanův zloděj vzbuzoval sympatie tím, že působil jako člověk z masa a kostí, Hemsworth působí spíš jak omládlá verze Terminátora. Kdysi Mannovi herci procházeli několikadenní instruktáží zacházení se zbraněmi, nyní už zde máme opět nekonečné zásobníky a ostrostřelce s pistolkami. Myslím, že by si Mann měl na závěr střihnout nějaké pěkné fantasy, podle mne by ho to mohlo vrátit mezi hvězdy. Takhle bída s nouzí, zlaté pozlátko s kódem poskládaným ze samých nul.

plakát

Srdečné pozdravy z Ruska (1963) 

Terence Young přidal trochu na vážnosti a i žánrově se posunul blíže k špionážnímu thrilleru. Obě změny naštěstí pro 007 znamenají plus a i díky nim jsou některé WTF momenty zkousnutelnější než v Dr. No. Ostatně na druhou stranu třeba scénou s rvačkou v kupé se nechávají inspirovat mnozí režiséři doteď. Bianchi je opravdu krásná a tak srdečné pozdravy z Ruska jsou mnou srdečně opláceny.

plakát

Hledání Vivian Maier (2013) 

Vasari by měl z Maloofa radost. Aspoň trochu. Problém je, že Vivian spíše žila ušlechtilou prostotou a tichou velikostí. Nicméně i jinak záměrům Maloofa moc nerozumím. Proč hledat a zveřejňovat soukromý život někoho, kdo o to vyloženě nestál? Pokud opravdu upřímně chce najít Vivian a zajistit jí místo v historii, je jediné místo, kde jí lze naleznout, v její tvorbě, kterou ona žila a která pro ní byla realitou. Něco by možná mohla napovědět i její korespondence, kterou předpokládám si schovávala jako vše ostatní. Hodnotit uměleckou osobnost prostřednictvím výpovědí jiných, je na úrovni bulváru. Chápu, že její fotografie Maloofa uhranuly - zřejmě opravdu má talent na nacházení cenných věcí. Smůla je, že i přes všechen ten čas Maloof zůstává tím malým klukem, který s tátou běhal po aukcích. Vetešníkem, který vidí jen tu vnější cenu. Vivian zřejmě zůstane ještě nějaký čas neobjevena, ale to nevadí. Umění je jako život...vždycky si najde cestu...