Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Akční
  • Animovaný
  • Krimi

Recenze (3 871)

plakát

Malý kousek nebe (2011) 

Neoriginální historka o /téměř pozdě/ napravené hříšnici, která cynicky nevěřila v lásku nehynoucí. Vtipu se v nudném dílku moc najít nedá, spíš potoky vynucených slz. Druhou hvězdu přidávám za Bernala, protože je hezký. SHRNUTÍ: Splněná tři přání ti fakt štěstí nezajistí.

plakát

Baazaar (2018) 

Wall Street na curry. Hodně dobré herecké výkony, Saif Ali Khan umí vystihnout bezskrupulózního obchodníka, že je chvilkami i trochu sympatickým. Chitrangda Singh, která hraje jeho manželku, je obr kočka. Mladý naiva naštěstí také hrál dobře a neudělal ze své postavy úplného jelimana. Konec – na rozdíl od amerického originálu – přináší asi reálnější a cyničtější finále. SHRNUTÍ: Štěstí je krásná věc, ale prachy si za něj nekoupíš.

plakát

Kdo si vezme Barryho? (2014) 

Nechutný hulvát si najde nechutnou hulvátku a přes lehké zaklopýtnutí je asi jasné, k čemu tohle povede. Ještě se tam vyskytne pár normálnějších kamarádů a pseudokrize přátelství, která je však překonána, protože nic ve svém životě nepotřebujete více, než přítele, který vás zamkne v zaprděném autě nebo vám zapálí chatu. Humor se odvíjí od dětinské prdící, zvracící taškařice. SHRNUTÍ: Vrána k vráně sedá…. V tomhle případě si společně sedly přímo do hnoje.

plakát

Nawabzaade (2018) 

Jen obtížně se ve filmu hledají sympatické postavy. Konec je hrůza, vlastně se dělá komedie z únosu a pokusu o vraždu (o tom dalším ani nemluvím). Natočeno sice zručně a zajímavá práce se zvukem, který tvoří zvukové gagy, ale příběh je hnusný a zlý. Policie tradičně v roli násilníků, hlavní vyšetřovatel měl asi působit jako humorná postava, ale vyšel z něj jen další křivák v uniformě, který neumí vypátrat ani cestu na vlastní záchod. SHRNUTÍ: Když ptáčka lapají, pěkně mu zpívají… A pak mu pořádně přistřihnou křidélka.

plakát

Koizora (2007) 

Nesmělá holka potká rozjíveného kluka s cool nablond obarvenými vlasy. Jak to asi může skončit? Příšerně. Takovou nálož drasťáků jsem od romantického filmu nečekala. Běžná kinematografie by si vystačila s jediným na celý film a tady je jich hnedle několik. Hlavní hrdinka se z ran osudu vzpamatovává až překvapivě snadno, na to jak je mladá a nezkušená, ale dejme tomu, že i mladičké středoškolačky můžou být z ocele. Dost mě překvapilo, že nikoho nenapadne zavolat policii, přitom tady jde o závažné zločiny. Tragédie poněkud nahlodají pevné pouto milenců, aby se pak rozbilo úplně… Nebo snad ne…? _____ Jo, a konec už s emocemi totálně ustřelil. To bylo, jako by mi autoři filmu mířili na hlavu emočním kulometem. Takové završení romantických příběhů jsem viděla xkrát. Tentokrát natažené přes únosnou mez, jak délkou, tak podpásovým dojímáním. Za mě to získalo leda mínusové známky za faleš. _______ Upřímně, nějak jsem nevěřila lásce mezi Hirem a Mikou, spíš mi to připadalo jako běžná plytká středoškolská romance než osudový vztah. Možná to podali slabě herecky, možná mě rozptylovaly Hirovy blonďaté vlasy, které vypadaly příšerně, možná jsem byla jen naštvaná, že se zase dívám na hrdinku, která ušlechtile trpí, což je vydáváno za správné chování pro dokonalou ženu. SHRNUTÍ: Tohohle kluka jsi, Miro, fakt potkat neměla. Jo, a v knihovně se takový věci nedělají, aspoň ne v čase výuky.

plakát

Kimi ni shika kikoenai (2007) 

Nesmělá a nesmělejší si spolu povídají po emocionálním mobilu, skrze mysteriózní spojení , které by přivedlo ke krachu většinu mobilních operátorů. Schéma romantického filmu, kdy se ti dva neznají, jenom spolu nějakým způsobem komunikují, dostalo zase trochu jiný náboj. Je to fajn nápad. Klade poměrně velké nároky na herce, protože ti celý film nestojí tváří v tvář svému partnerovi, jen telefonují a to ještě pouze pomyslně. Oba to dali velmi dobře. Snímek tedy nevyčnívá akcí nebo triky, je velmi komorní. ______Bohužel, se závěrem přišel zvrat, jak z nějaké laciné sci-fi. Bez hlavy a paty, prostě mazec, kde jsem si říkala jenom: „Cože?“ Pohřbili to naprosto nesmyslným završením, kdy snad i dítě by přišlo na lepší řešení, jak z problémů ven. SHRNUTÍ: Když se ti začnou ozývat v hlavě hlasy, je dost dobře možné, že ti přeskočilo. Možná sis ale jen zapomněl vypnout mobil.

plakát

Danši kókósei no ničidžó (2012) (seriál) 

Seriál, který se téměř nevyvíjí. Sledujeme anekdotické příběhy několika středoškoláků, kdy pointa scény se ne vždy podaří. Děj se přesouvá mezi dvěma skupinkami kluků, některé příběhy mají pokračování, animace ničím neoslní. Celkově je to mdlé, kluci se dost často nudí – jak asi normálně v životě – ale od anime čekám větší ulítlost. Tady ji zastupovaly jen občasné zcizující efekty, kdy se kluci baví o tom, že jsou v anime a mikropříběhy skupinky holek v závěru téměř každé epizody. SHRNUTÍ: Určitě je to dobře odpozorované, autoři ještě mají v živé paměti vlastní dospívání, ale chybí tomu motor, který by diváka strhnul.

plakát

Joru no Shanghai (2007) 

Proflákaná noc v Šanghaji. Znuděný vizážista a taxikářka v citových zmatcích jezdí, jedí, chodí na policii, schovávají se před deštěm a pomalují chodníky takovým množstvím rtěnek, že by do konce života stačily i Ivaně Trumpové. V závěru se taxikářka stane vizážistovou obětí. Muž se z ní pokusí udělat lvici salónů za pomoci rozpárané spodničky a starého ubrusu po babičce. SHRNUTÍ: Nikdy nenechte cizího chlapa, aby vám uprostřed noci šahal na vlasy.

plakát

About Love (2005) 

Tak prý romantické příběhy o lásce…____ První historka: kterak každodenně stalkovat dívku na jednom místě a ve stejnou dobu, ale pak se málem přetrhnout při honičce po městě ve snaze oslovit ji a ještě přitom ztratit kolo. ______Druhá: jak si uprostřed noci v činžáku nekvalitně stlouct poličky za pomoci mladíka omámeného falešným sexuálním příslibem. _____ Třetí: Jak si /ne/nabrnkout zahraničního studenta při házení míčem do zdi._____ SHRNUTÍ: Příběhy spojuje motiv jazykové bariéry a na tu jsem narazila i já. Nerozumím, jakou řečí mluví autoři filmu, ale pozemština to nebude. Vzhledem k dlouhým, prázdným a opakovaným záběrům bych si tipla, že to bude řeč z planety Nuda.

plakát

Tada, kimi o aišiteru (2006) 

Jsem ráda, že je Japonsko natolik vyspělou zemí, že si může dovolit otevřít univerzitu pro psychicky postižené. Sice se nic nenaučí a přednášky prospí, ale tím se nikdo netrápí. Hlavní je, aby se opoždění cítili dobře a nějak zabili čas._____ Hlavní hrdinka se zpomaleným růstem ještě podporuje svůj vzhled oblečením jak do mateřské školky a chováním stejné úrovně. Aspoň ale herečka, která ji hraje, ji přece jen dokázala dodat jistou věrohodnost. Hlavní herec je o poznání slabší, toho asi vytáhli rovnou z nějakého focení. Takže jen čumí a jdou mu jen smutné polohy, kdy nemusí nic hrát a jen čumět. Když se ale o herectví pokouší – hrát vyjeveného, překvapeného, rozpačitého – je to něco neuvěřitelně trapného a toporného._____ Vysokoškolská romance si plyne očekávanými dějovými zákrutami, aby se nakonec snažila divákovi zákeřně podrazit nohy natahovaným melodramatickým smutněním. Tragiky bylo tolik a dlouze se táhla, aby fakt zasáhla každého diváka. U mě teda smůla, protože vykalkulované dojáky mi přijdou nečestné a nesportovní, takže ze mě nevyždímali nic. SHRNUTÍ: Polibek pod stromem se povedl. Zbytek je klišé završené na výstavě nejhorších fotek na světě.