Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Horor
  • Sci-Fi

Recenze (3 920)

plakát

Frankenstein Must Be Destroyed (1969) 

Pátý díl Frankensteina je asi nejslabší. Vrací se ke druhému dílu - Frankenstien chce transplantovat mozek svého bývalého kolegy a vydíráním si vynutí asistenci mladého lékaře, přičemž tenhle jednoduchý příběh natáhne skoro na hodinu a tři čtvrtě. Celé se to táhne a dalo by se říct že až závěr s pár vraždami a ohnivým finálem za něco stojí. A navíc Frankenstein je zde za pořádného hajzla, neváhá vraždit, znásilňovat a vůbec se mi tahle proměna nelíbila. Slabota - 50%. V nulové konkurenci horor roku 1969.

plakát

Noc oživlých mrtvol (1968) 

Možná poslední černobílý horor a paradoxně zároveň asi první moderní horor, který se v klidu může měřit s dnešními díly. Kromě toho že Romero v podstatě vynalezl dodnes oblíbený zombie subžánr se všemi pravidly (mrtví se pohybují pomalu, jedí lidské maso a zabije je kulka do hlavy) přišel i s dalšími prvenstvími - skupina lidí obklíčená v domě hrozbou, spousta gore, násilí a krve a beznadějně špatný konec. Závěrečný útok zombies na barák je neskutečnej masakr a protože mám v hlavě spíše výborný Saviniho remake, překvapilo mě hodně chování i osud většiny postav. Co dodat více - prostě horor roku 1968.

plakát

Rosemary má děťátko (1968) 

Na 100% jsem si po shlédnutí Hnusu a Plesu upírů byl jistý, že se mi Rosemary nebude líbit. 136 minut dlouhý psychologický horor musí být nuda. Chyba! Ono je to totiž prvotřídní áčkové drama, na které člověk nekouká s tím, kdy se konečně něco začne dít, ale prostě sleduje děj a nechává se vtáhnout příběhem. A on se z toho klasický horor ani vlastně nestane, je to jen čím dál větší a větší psycho. Hrdinka zkrátka začíná věřit, že všichni kolem ní jsou čarodějníci a chtějí její nenarozené dítě pro nějaký bezbožný rituál, přičemž celý film čekáme zda má pravdu, nebo je blázen. Líbí se mi, že než se tohle začne vůbec dít, sledujeme rodinnou idylku manželského páru, zařizování bytu, přípravu na dítě a přitom to nenudí jako v mnoha filmech. Líbí se mi jak Polanski pracuje s detaily, které nahrávají obou verzím. Závěr mě na rozdíl od zdejších komentujících udělal radost, protože nemám rád filmy s polovičatým vysvětlením a závěr Rosemary nenechá nikoho na pochybách jak to vlastně bylo. Co dodat? Mia Farrow byla za mlada krásná a podala fantastický výkon, John Cassavetes byl taky fajn, Ruth Gordonová mi připomínala klasickou pavlačovou drbnu a mimořádně slizký zde byl Ralph Bellamy (např. Záměna).

plakát

The Devil Rides Out (1968) 

Možná je důvodem přesun do 30. let, ale i když Devil Rides Out má pomalý rozjezd a pár směšných scén (orgie v lese), nechybí mu celkem působivé triky, akce a dokonce se dá mluvit i o napětí. Scéna kdy jsou hrdinové uprostřed ochranného kruhu a čelí stupňujícím se útokům sil temnot včetně obřího pavouka nebo samotné smrti je vynikající. Lee v kladné roli je stejně působivý jako v rolích monster a Charles Gray v roli satanisty Mocaty je zdatným soupeřem. Překvapivě svěže a moderně působící hammerovský satanistický horor.

plakát

Dracula Has Risen from the Grave (1968) 

O fous slabší než předchozí díl. Dracula je při pokusu vymýtit zlo z jeho hradu oživen, když do jeho vodního hrobu padne pár kapek krve z rozbité hlavy kněze. Aby se pomstil knězi, co dal na vrata jeho hradu kříž, rozhodne se udělat upírku z jeho neteře a proto se ubytuje v pekárně ve městě. Nápad je to celkem uhozený a celý film se docela vleče. Neustálé omílání křesťanství mě taky moc nebralo. Na druhou stranu jsou tu sympatické postavy a pár pěkných scén - zejména honička s Drákulou na střechách má pěknou atmosféru. SPOILER - a finální nabodnutí Drákuly na kříž je celkem pěkné gore.

plakát

Ples upírů (1967) 

Ples upírů jsem kdysi viděl a zdál se mi jako nebetyčná sračka. S odstupem let to tak jednoduché není. Pokud má člověk nasledovány gotické a hammerovské horory, je jasné kam Polanski se svoji parodií mířil a proč film vypadá jak vypadá. Mezi klady patří stoprocentně zasněžená pohádková výprava (stejně jako Djkomu mě napadl Mrazík), krásná hororová atmosféra zatuchlého hradu, skvělá hudba a finální úprk z hradu korunovaný dobrou pointou. Mezi zápory pak všechno ostatní. Hlavní hrdinové jsou neuvěřitelnou dvojicí pitomců, která není vůbec vtipná. MacGowran v necelých padesáti hraje dědka tak 2x staršího s mizernou maskou, Polanski je jako herec příšerný a jeho postava nekňuby je na zabití. Sharon Tate je zde jen aby byla krásná a koupala se. Korunu všemu dávají teplý upír a banda vesničanů, která vzbuzuje svými zjevy strach více než všichni upíři dohromady - hodili by se do nějakého vidláckého hororu. No a zatímco jako horor to místy jakžtakž funguje, jako komedie je to děsný, většina vtipů je na úrovni animáků (někde zakopne, někde se zasekne atd.), pobavilo jen sáňkování v rakvi.

plakát

Frankenstein Created Woman (1967) 

Opět jiné a opět výborné pokračování. Zatímco třetí díl by mohl být dalším pokračováním Universalovské série, čtverka sází na něco jiného. Je to něco mezi sci-fi (spousta skvělých vynálezů včetně hibernační komory) s přenášením duše a temnou mordýřskou love story. Frankenstein zde stojí spíše na pozadí a v popředí je příběh úplně jiných lidí, ale vůbec to nevadí, protože příběh je to výborný. O to více zamrzí finální vyvražďovačka, kde z vražd bohužel stále nic nevidíme. I tak vynikají díl hammerovské série a horor roku 1967.

plakát

Dracula: Prince of Darkness (1966) 

Pokud pominu poněkud táhnoucí se první půlku a to že se setmí během pár sekund, tak tohle pokračování nedělá prvnímu dílu vůbec ostudu. Čtveřice hrdinů přijždí na Drákulův hrad víceméně nedobrovolně, přičemž jejich počet je rychle zredukován, Drákulovo znovuzrození dává smysl a navazuje přímo na konec prvního filmu. Nechybí sympatické vedlejší postavy (otec Šandor) a Christopher Lee je děsivý ikdyž nepromluví ani slovo. Líbilo se mi i nastolení pár nových pravidel do upírského žánru (upíra je nutno pozvat dovnitř, může ho zabít tekoucí voda) a celkem akční finále. Horor roku 1966.

plakát

The Plague of the Zombies (1966) 

Další kostýmní hammer v podstatě identický s Gillingovým Reptilem. Někdo přijíždí do komunity, pátrá po místním tajemství, odhaluje zlo a ničí ho. Spád to má ale o ždibíček lepší, postavy sympatičtější, zombíci zde mají slušné masky a hřbitovní scéna je super. Zombíci jsou ale ve finále stále jen nemyslící otroci a nikoliv krvežníví mozkožrouti a to na co je hlavní záporák potřebuje je vysloveně k smíchu. Se zavřenýma očima 4*.

plakát

The Reptile (1966) 

Průměrná hammerovka, kde je od začátku kdo je monstrem, co se děje i jak to skončí. Ale přesto mě to bavilo, monstrum bylo celkem originální, hrdinové sympatičtí a finále povedené. Jediné co mě hlava nepobrala, že všichni po kousnutí hadí ženou zemřeli okamžitě, ale hlavní hrdina bez jakéhokoliv protijedu nebo ošetření přežil. Ale jinak dobrý.