BDMarty007

Po obrovské publicitě a rozpitvání knižní podoby Černých baronů na počátku 90. let už se nedalo čekat nic hlubokého. A skutečně je to prostě komedie, která si na nic jiného ani nehraje. Když jsem to viděl poprvé, trochu jsem bojoval s vlastními představami postav vytvořenými opakovaným čtením cyklostylovaného samizdatu a momentálním přesycením Miroslavem Donutilem, který v té době hrál úplně ve všem. Ale na druhé zhlédnutí s odstupem času už mi to sedlo daleko lépe. Slušná komedie řekl bych.

Ze všech Viewegových knížek se mi tahle libí asi nejméně a film to v mých očích lepším neudělal. Některé části předlohy jsou pro mě obtížně uvěřitelné jako realita a na druhou stranu nedostatečně atraktivní jako hyperbola. A v podání herců vesměs známých z inscenací a seriálů tomu prostě nějak nevěřím. Každý tam hraje přesně to co bych čekal, přesně tak, jak bych to čekal ... Vetchý je v první řadě Ondřej Vetchý a pak až postava kterou hraje, u Libuše Šafránkové platí totéž; ani jeden z nich se nedokázal zbavit svých stereotypů. Ono je to na druhou stranu těžké, když si je režisér asi vybral právě proto, že jsou pro tyto role typičtí. V důsledku mi pak ale vyobrazení hrůzných aspektů reálného socialismu přijde málo děsivé, autentické a syrové a vyobrazení těch absurdně komických aspektů téhož režimu málo originální. Prostě je to taková další česká filmová komedie...

Přiznávám se, že jsem film očekával s obavami, že to bude hodně nastavovaná kaše, jak bude vůbec Harisson Ford vypadat, jak bez postavy otce … A byl jsem příjemně překvapen! Přirozené posunutí do 50. let, nacisty nahrazují komunisti, výborná postava v podání Shia LaBeouf … film má vtip a spád. Nic nového, stejná aranžmá, stejné honičky, stejný recept maličko jinak servírovaný, ale právě to asi každý očekával. Už mě to nezvedalo ze židle, jako když jsem poprvé viděl Dobyvatelé ztracené archy, ale už mi taky není 13 a svět se posunul někam jinam. Byl to ale starý dobrý Indy se vším, co k tomu patří. Bohužel, ale směrem ke konci filmu, začínali tvůrci čím dále více opouštět pravidla hry, chvíli jsem nevěřil svým očím a u závěrečných titulků už jsem si nebyl jistý, zda to byl Indiana Jones po 19 letech či E.T. Mimozemšťan po 26 letech. Spousta věcí navíc dramaturgicky úplně zbytečných a asi jen s cílem demonstrace „co všechno umíme v oblasti digitálních triků“. Ač to bylo po většinu času dobré, závěr mi bohužel narušil „indiovskou“ poetiku a mystiku a celkové vyznění je spíše rozpačité. Vidim to tak na 3+.

Vlastně jsou to hlavně dva dlouhé a prolínající se rozhovory (profesor - student a politik – novinář) s krátkými prostřihy na vojenské akce a přesto jsem, ač v pozdní hodinu, vydržel se zaujetím koukat a vůbec se nenudil. Dobře napsaný scénář, dobré herecké výkony (zejména Tom Cruise a Meryl Streep), úsporná ale efektivní režie a střih. Slabší jsou snad jen nepočetné exteriérové scény. Je to tak trochu aktivistický film Roberta Redforda jehož vesměs kritické názory na americkou politiku jsou poměrně známé. Film nepřináší žádný úplně převratný ani překvapivý pohled. Forma je ale velmi chytrá, dialogy velmi dobré, film má vysokou schopnost vtáhnout diváka, několikrát jsem měl pocit, jak kdybych tam seděl s nimi. Určitě nebylo od věci si znovu utřídit myšlenky a naformulovat některé postoje. Celkově ale filmu k dokonalosti něco chybí. Asi i díky osobě Roberta Redforda film porovnávám se Spy Game (režie Tony Scott) a vedle něj jsou Hrdinové a zbabělci přece jen trošku „plošší“.

Jakoliv je Miloš Forman můj oblíbený režisér a film má jistě svoje kvality, obávám se, že Miloš Forman poněkud upozadil až ztratil hlavní myšlenku románu, který se stal předlohou filmu. A to je určitě velká škoda. Film je tak sice výpravný, brilantně natočený, plný dobrých scén a dialogů, ale ve svém celku přece jenom trochu prázdný. Určitě preferuji zpracování stejné předlohy Stephenem Fearsem (Nebezpečné známosti) a snad dokonce i soudobé pojetí předlohy Rogerem Kumblem (Velmi nebezpečné známosti), navzdory jeho hloupě patetickému závěru.

Neočekávané zjevení, určitě jeden z nejlepších filmů co jsem za poslední léta viděl. Film je o dvou bratrech, kteří jsou každý jiný, ale díky svérázné (ne)výchově své hippízácké matky oba s problémem v oblasti sexuality a vztahů, každý s úplně jiným, až opačným. Film prolamuje zažitá tabu mainstreamové kinematografie a neuvěřitelně otevřeným způsobem vás zatáhne do životních osudů obou bratrů. Vysoká míra verbální i vizuální explicitnosti sexuálních scén, brutální naturalismus vyvolává silné emoce včetně studu, trapnosti ale i radosti. Nepamatuji si, že by ve mě nějaký film dokázal probudit tak silné emoce a prožitky, které se ale průběžně střídaly, jak jízda na horské dráze nahoru a dolů. Tak jako se střídá i váš náhled na oba bratry. Chvíli se vám zdá beznadějně ztracený a slabý Michael abyste ho jen pár minut později vnímali, jako vlastně šťastného a úspěšného…Jestli chcete vědět, co to znamená maniodepresivní, tak to je právě tento film. Ano, chvílemi se budete smát, abyste se vzápětí ocitli na dně. Moritz Bleibtreu v roli Bruna opět exceluje, tíhu údělu jeho postavy úplně fyzicky cítíte na svých bedrech, určitě je jedním z nejlepších evropských herců současnosti. Navíc myslím, že německé zpracování činí film pro českého diváka účinnějším, než kdyby stejnou předlohu (stejnojmenný román kontroverzního autora francouzského původu Michela Houllebecqa) uchopil například skandinávský nebo americký režisér. Dávám za 5 – film, který byste měli rozhodně vidět!

Opravdu skvělý film který dokazuje, že dobrý horor/drama se dá natočit bez velkých rozpočtů a animací. Takovej Miroslav Macháček, u něhož tušíte, že něco nehraje a možná je z jiného světa ... nahání větší hrůzu než 5ti metrová tarantule. Úžasná atmosféra, vytažená i vynikající Kocábovou hudbou a zajímavé morální dilema. Kamarád mi vyprávěl, že kdysi viděl projekci tohoto filmu v dnešním klubu Roxy, na beton vybourané staré kino, na ploše jen staré dřevěné židle, venku sníh a mráz, v sále kolem nuly s lehkým přitápěním z plynových teplometů ... Musím říci, že mu ten zážitek do dneška závidím!

Jeden z nejzajímavějších filmů, které jsem kdy viděl. Film, který vás asi domutí jako žádný jiný přemýšlet o víře, o rodině, o životních hodnotách; skoro Evangelium podle Miloše Zábranského. Herecký výkon Jiřího Schmitzera je magický. Cítíte sílu slova, ale i splalující sílu mlčení. Je tam scéna, kdy se mladší z bratrů Dan (neméně vynikající Ondřej Vetchý) rozběhne s velkým kamenem v ruce, aby staršího, ale fyzicky slabšího bratra Bóžu (Jiří Schmitzer) udeřil zezadu do hlavy. Ten jej zastavý krátkým pronikavým pohledem, kdy Dan pouští kámen a bezradně klesá. Je to souboj síly ducha a síly těla. Myslím, že jsem pochopil co mohlo být pro současníky setkání s Ježíšem Nazaretským. Opravdu si myslím, že je to i kvalitou hereckých výkonů jeden z nejlepších filmů, který kdy v Čechách vznikl. Kdybych tady nedal 5, tak už asi nikdy.

Film do určité míry inspirovaný počátkem kariéry později slavného bílého rappera Marshalla Matherse aka Eminema. Ve filmu ani tak nejde o příběh, jako spíše o zprostředkování prostředí a kultury Detroitu 90. let - upadajícího kdysi průmyslového gigantu (ne náhodpou pracuje hlavní hrdina v automobilce), dnes spíše líhně talentů streetové kultury. Režie věnuje realitám prostředí hodně prostoru a to je dobře. Většina dnešní mainstreamové produkce tomuto není ochotna věnovat prostor a i proto je tento film jiný a zajímavý. Vždy jsem obdivoval Lovce jelenů i proto, kolik Michael Cimino poskytl prostoru vykreslení prostředí amerických průmyslových aglomerací a života nižší střední třídy v nich. Myslím že v případě 8. Mile se to slušně podařilo. Ještě zajímavější ale je zachycení podstaty hip hopové kultury a raperů, básníků ulice, kteří v polooficiálních "battlech" soutěží o lepší improvizaci. Myslím, že mnoha lidem může tento film otevřít oči a pomoci pochopit tuto významnou subkulturu současnosti. Dalším plusem filmu jsou vynikající herecké výkony. Eminem je překvapivě dobrý herec, v roli daleko snesitelnější než ve skutečnosti, pro Kim Basinger je to myslím životní role a Brittany Murphy je prostě kouzelná. Scénář také není špatný; příběh je sice předvídatelný, ale zaplněn řadou peripetií, které dávají dohromady zajímavý film. A Curtis Hanson to vše spojil vynikající režijí. Celkově překvapivě skvělý film, u mě za 4+.

Hodně expresivní a sugestivní obraz manželské a tvůrčí krize. Prostředí tropů vytváří skutečně intenzivní pocit "pekla". To dusno úplně cítíte. Claude Brasseur je v roli spisovatele - alkoholika v tvůrčí krizi vynikající, naprosto přesvědčivý. Sophiea Morceau je božská a šílená zároveň. Přesně ten typ co dokáže chlapa úplně zničit. Příběh sám o sobě není až zas nijak zvlášť objevný. Největší předností filmu je určitě atmosféra a emoce. V něčem mi připomíná film Hořký měsíc. Rozhodně stojí za vidění. 80%.