Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Komedie
  • Akční
  • Krimi
  • Animovaný

Recenze (620)

plakát

Dárce (2014) 

Velmi těžko si dovedu představit, že by to nebylo inspirováno slavnou a zásadní knihou Aldouse Huxleyho Brave New World (Konec civilizace; 1932), velmi vizionářského díla vzhledem k tomu, kdy bylo napsáno. Tento film je bohužel jenom velmi slabým a nedomrlým odvarem. Možná je to maličko zajímavé po výtvarné stránce, ale jinak to skoro nestojí za vidění.

plakát

Equalizer (2014) 

Další variace pohádky o tajemném rytíři, který se může objevit kdykoliv a kdekoliv a zajistit vítězství dobra. Tyhle pohádky měli lidé rádi od počátku věků. A může mít třeba kamufláž chlápka z Hornbachu. Denzel Washington jako agent, který zachraňuje svět (a nebo alespoň jeho část) má obrovské charizma. A pokud to člověk přijme jako pohádku, je to docela dobrá podívaná, která má spád, občas dílčí překvapemí, občas vtipnou repliku. 70%

plakát

Tristesse Club (2014) 

Dva podivní bratři a záhadná sestra pátrají po osudu neoblíbeného otce. Poměrně komorní pojetí v duchu evropského filmu, tak trochu komedie, ale spíše hořká a spíše ve verbální rovině. Ve skutečnosti situace funguje hlavně jako platforma pro otevření a revizi starých křivd a třináctých komnat. Plyne to tak nějak poklidně a upřímně řečeno mě asi nejvíce vzrušovalo to, jak by se příběh a jednotlivé situace mohly vyvinout. Všichni hlavní protagonisté jsou zajímavé postavy, zajímaví herci. Ve vzduchu je celou dobu latentně zaděláno na různé překvapivé, vzrušující ba dokonce zapovězené epizody, explicitním jazykem se také nešetří, ale většinou, to dopadne jinak. Někomu by to nakonec mohlo připadat až nudné, ale vzhledem ke stopáži to šlo. Je to takové příjemně jiné než holywoodská produkce, ale myslím, že z toho šlo dostat daleko více.

plakát

Velká šestka (2014) 

Hezký, moderní rodinný animák, který se odehrává v imaginárním městě, které vypadá z 90% jako San Francisco, ale taky maličko jako Tokyo. Nakonec i hlavní hrdinové jsou velmi multikulturní, bratry japonských jmen vychovává teta, která zase japonsky vůbec nevypadá... Film je pro děti tak trochu oslavou technického vzdělání a inovací, Mekkou je pak něco jako Sanford University. Je to celkově příjemné, vtipné, s morálním poselstvím, včetně takového toho že někdy věci a lidé nejsou tím, čím se zdají být. Akorát ke konci už to na mě bylo možná až maličko moc akční a překombinované.

plakát

Čas sluhů (1989) 

Je zajímavé to vidět s odstupem doby. Ač dobové kulisy a okolnosti, dnes po 25 letech kapitalismu je mi jasné, že s režimem to nemá vůbec co dělat, neboť by se to zrovna tak mohlo odehrávat dnes. Je to o manipulaci a o neomylném instinktu těchto lidí najít si ten typ člověka, s nímž to půjde, a málokdo je vůči tomu zcela imunní, možná se to liší tím, jak moc si nechá kdo ublížit, jak daleko to nechá zajít. Viděl jsem to asi dvakrát v době vzniku. Tehdy to byl v době pokročilé perestrojsky a počátku definitivního rozkladu socialistického režimu tak trochu protirežimní film... Nicméně už tehdy mě zaujala především ta partnerská manipulace. Od té doby jsem viděl párkrát z blízka, jak tento typ člověka dokáže s partnerem manipulovat, často s někým, kdo jinak vypadá velmi schopně, pevně a mocně. Nedávno jsme nakonec podobný případ viděli i v nejvyšších patrech naší politiky.

plakát

Anděl svádí ďábla (1988) 

První film byl populární, tak se šlo do dvojky. Spousta atraktivních kostýmů a v době vzniku nejpopulárnějších hereček a herců, hodně zpěvu a tanců a na tu dobu asi jiskřivé erotično. Spíše kostýmní záležitost která velmi dlouho postrádá víceméně jakýkoliv děj a je spíše muzikálem s Jiřím Kornem v hlavní roli. Bohužel to ale ani vůbec nemá atmosféru první republiky a swingové éry, ale spíše tak Televarieté. Až v poslední čtvrtině filmu se najednou snaží dodat nějakou zápletku, ale je to najednou překotné, nepropracované a zmatené. Smutné kino.

plakát

Paddington (2014) 

Prostě vynikající. Britský humor a nadhled, skvělé produkční zpracování a příběh s velmi silným morálním poselstvím o pomoci bližnímu, kdy medvěd je symbolikou imigrace a kulturní diversity. Britské přihlášení se k jejich tradicím na tomto poli, což činí z Londýna jedno z nejkosmopolitnějších, nejpestřejších a nejinovativnějších měst na světě. Jak se ve filmu praví: v Londýně je místo pro všechny, i pro medvědy. Skvělé, zábavné pro děti i dospělé.

plakát

Královna Alžběta: Zlatý věk (2007) 

Historický opus, který je zajímavý jako zachycení dilemat vládkyně, která má na jednu stranu téměř neomezené možnosti, a na druhé straně je má omezené více, než poslední služka. Ta historie byla ale ve skutečnosti tak komplikovaná, že by na to nestačil ani desetihodinový film, nemluvě o tom, že spousta momentů zůstává a asi už zůstane pouhými domněnkami a spekulacemi. Stejně mi to ale přišlo zjednodušené až příliš a zajímavé možná spíše jako impuls k dalšímu bádání. Na své si rozhodně přijde ten, kdo má rád kostýmní kreace a celou tu "výpravnost". Proměny Cate Blanchette jsou neuvěřitelné. Jako celek je to ale takové trochu nemastné, neslané.

plakát

Manéž Bolka Polívky (1987) (pořad) 

Vždycky když přijde závěrečná písnička, uvědomím si, že Bolek to prostě umí, že mě zase dobře pobavil, úplně odlišným a osobitým způsobem, na úrovni.

plakát

10 pravidel jak sbalit holku (2014) 

Je to mnohokrát zopakovaný koncept, kdy nesmělý, roztržitý smolař usiluje o nedostižnou krásku a soupeří s nějakým protřelým playboyem. Casting je v tomto smyslu přesný, Matouš Ruml je jako Ben Stiller, bohužel mě dokázal v mnoha momentech i stejně iritovat. Kristína Svarinská je taky dobrá volba, atraktivní, ale lidská, příjemná, taky trochu střelená, jak se říká anglicky "likeable". Škoda, že takové v reálném životě téměř neexistují. Je to celkově blbina, ale je tam řada opravdu vtipných momentů (například perla Labuanu mě fakt pobavila...) a oproti jiným žánrovkám, zejména hollywoodské produkce, jsem se více bavil a trapných momentů bylo méně.