Brinkley

Thriller par excellence. Promyšlená režie, hudba, dokonale hutná atmosféra se drží od prvních titulků až k těm závěrečným. Triu Pitt-Freeman-Spacey nelze nic vytknout (od Sedmičky jsem taky vzala na vědomí Pitta jako charakterního herce -dokázal, že 12 opic nebyla jen náhoda).

Klasika. Nejvíc mě bavilo zasazení Forresta do reálných historických událostí.

Ano, nejsem fanoušek Stephena Kinga. Té lidskosti v nelidském prostředí, zázraky, slzy... bylo toho na mě příliš. Shawshank je nedostižně výš. Anebo možná má chyba - neměla jsem touhu vidět Zelenou míli znovu a prohloupila. Za mě lepší tři nebo horší čtyři hvězdy. Nedávno jsem psala hodnocení na Mrtvý muž přichází a nemohu se vyhnout srovnání. Není takové umění dojmout diváka popravou dobrotivého obra jako dojmout ho popravou hajzla.

Na thrillery mě moc neužije a zase tak často si je nepouštím, pročež mě vytýkaná klišé nerušila. Jasně, děj byl dost předvídatelný, nicméně vynahradil mi to jinak... 1) neotřelou postavou násilnického manžela s mírnou obsedantně kompulzivní poruchou, 2) osvobozující atmosférou jízdy autobusem kamkoli hrdinku napadne (podobnými snovými představami sama unikám občas z reálného života, byť pokojného), 3) úpravou domku (Lauřina radost z nově nabyté svobody a navrácená chuť do života, to vše se podařilo úžasně vyjádřit jen úklidem a lakováním nábytku - ano, rozhazování konzerv bylo možná už moc dramatické...) 4) Berliozem Komentář Jacindy dokonale vystihl mé pocity po prvním shlédnutí.

Je těžké přenést atmosféru Kafkových knih na filmové plátno (z mého pohledu je to skutečně jakýsi "překladatelský oříšek"), Davidu H. Jonesovi se to bohužel nepovedlo. Ano, drží se věrně knižní předlohy, ale samotná kafkárna se kamsi vytratila. Knihu jsem přelouskala jedna dvě, tento Proces jsem si naopak musela do dvou dnů rozdělit a nudu zpestřovat odhalováním českých tváří a samozřejmě pohledem na Kyle MacLachlana, k jehož hereckému výkonu nemám námitek.

Nejsem fanynkou Abby, tudíž mi neměla Mamma Mia! ani co nabídnout. Meryl Streep zachraňuje, co může... leč body navíc, které filmu pracně vydře, Pierce Brosnan rázem zase srazí na nulu. Jeho herecký projev a zvláště pak zpěv mě permanentně přiváděl k neovladatelným záchvatům smíchu. Děj je i s ohledem na muzikálové limity hloupý a díky režii z mého pohledu i nudný.

Tak tohle jsem viděla v TV během nemocenský s asi 40°C. Pořád si nejsem jistá, zda-li se mi těch 105 min nezdálo. Divná sešlost by mohla být výbornou parodií, kdyby z každého záběru nečišela smrtelná vážnost. Scénář je absolutní blábol, herci neúnosně afektovaní. Domácí násilí, podstrčení dcery nevlastnímu otci do postele vlastní matkou, to vše je zde předkládáno jako housky na krámě. Tyto problémy jsou během minuty zapomenuty - řešením je svatba a hrnec krupicové kaše.

Celá série patří mezi průměrné animáky, trojka je možná přeci jen nejpovedenější. Ještěže tučňáci získali vlastní seriál...

Death at a Funeral je jasným potvrzením toho, že absurdnosti, nechutnosti i banalitu dokáží Britové podat s humorem suchým jak martini. Navíc vše je vypointováno tak, že nic z toho neurazí. Upřímně, brečela jsem smíchy (i když vlastně proti své vůli, jelikož něco tak nízkého přeci nemůže být vtipné, že?...). Herecký ansámbl je víc než sympatický. P.S. Ovšem na americkou verzi z roku 2010 se určitě dívat nebudu - je mi jasné, na co se autoři patrně zaměřili.

Ve své době geniální a dnes stále nadčasové. Hlavní devizou je samozřejmě scénář, ovšem tandem Brzobohatý-Bohdalová funguje naprosto dokonale.