Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Drama
  • Horor
  • Komedie
  • Akční
  • Thriller

Poslední recenze (1 145)

plakát

Šťastní až navěky (2021) 

Běžný komerční romantický film. Pro našince může být zajímavý tím, že ukazuje množství jihoafrických žen tmavších i světlejších odstínů pleti; navzdory apartheidu, který v JAR dříve měli, to tam asi bude pěkně geneticky namixované. Všechny jsou vesměs statných postav a vypadají, že jsou dobře živené, což boří evropský mýtus o ubohých hladovějících Afričanech.

plakát

Svatební vyjednavač (2024) 

Profese dohazovače je v mnoha zemích světa, např. v Indii, i dnes běžným povoláním. Paradoxně se nově začala rovíjet i v USA, kde jsou pokusy o seznámení s ženou riskantní, protože ta může o kontakt usilujícího muže obvinit ze sexuálního obtěžování. Kromě toho je mnoho lidí natolik pracovně vytížených, že nemají čas hledat si partnerku/partnera a internetové seznamky se jen hemží podvodníky. Proto v USA vznikají seznamovací agentury, které se snaží vybrat nevěstu či ženicha tak řečeno „na míru“. Euroamerická civilizace se nejen v tomto ohledu začala ubírat cestou regresního vývoje směřujícího k životnímu standardu zemí třetího světa. V JAR se tradiční dohazovačství udrželo dodnes, i když v jiné formě; smlouvá se o cenu, kterou platí ženich rodičům nevěsty za její vychování, jak ukazuje tento film. Komedie je to ani ne průměrná a navíc s dost předvídatelným dějem, ale obsahuje pár dobrých hlášek.

plakát

Žralok lidožravý: Moře krve (2024) 

Hrozně ukecaný dokumentární film. Navrhuji žraloky vymlátit, aby od nich byl klid. Žraloci chutnají lidem stejně jako lidé žralokům, tak schválně jestli žraloci sežerou dřív lidstvo nebo lidstvo žraloky. Já bych je nešetřil. Štvou mě už tím, že nemohou dostat artrózu, protože mají místo kostí chrupavky, čili jsou oproti lidem nespravedlivě zvýhodněni. O důvod víc je vyhladit. Však my už vám ukážeme, vy zubaté paryby, kdo je na této planetě predátorem! Malý kontrolovaný chov žraloků v zajetí by však mohl zůstat kvůli genetickým výzkumům, neboť žraločí genom je velmi zajímavý. Blíže o tom viz třeba zde: https://www.denik.cz/veda-a-technika/vedci-precetli-genom-velkeho-bileho-zraloka-muze-skryvat-lek-na-rakovinu-20190224.html

Poslední hodnocení (2 698)

Mizerové: Na život a na smrt (2024)

23.07.2024

The Captive (2014)

22.07.2024

Šťastní až navěky (2021)

22.07.2024

Svatební vyjednavač (2024)

22.07.2024

Žralok lidožravý: Moře krve (2024)

22.07.2024

Twin Peaks: ohni se mnou pojď (1992)

odpad! 22.07.2024

Strašidelné příběhy na dobrou noc (2021)

odpad! 21.07.2024

Můj kámoš špión (2020)

odpad! 21.07.2024

The Seeding (2023)

20.07.2024

Reklama

Poslední deníček (16)

Z mého snového deníku VI

Sen o posmrtných setkáních

 

(v noci z 13. na 14. června 2024)

 

     Letím tunelem plným světla a hned od začátku si uvědomuji, že se mi to jen zdá a že mi mé nevědomí servíruje moodyovskou vizi postmortality. Pak se ocitnu v až kýčovitě krásné krajině, kde se koná nějaký piknik. Vidím stoly s občerstvením i soudek, z nějž někdo čepuje pivo. V popředí čeká uvítací výbor. Vpravo moji rodiče, vlevo pár mých kamarádů, uprostřed houf mých milenek. Nejdřív se pozdravím s rodiči a při té příležitosti jim poděkuji za to, jak se o mě dobře starali. Pak zamávám na kamarády, načež spěchám k holkám. Vidím Jitku, jak se baví s Janou H. Obě ženy se nikdy v životě nepotkaly, ale zřejmě se už stihly seznámit a zdají se být v dobrém rozmaru.

     Nejdřív oslovím Janu a zeptám se: „Kde je ten tvůj Ježíš Kristus, co jsi v něj věřila?“ Jana se zasměje: „Nemontuj se do Ježíše, panteisto, nebo přijde a nakope ti zadek.“ Žasnu, odkud Jana zná slovo panteista a jaký si v záhrobí osvojila jadrný způsob vyjadřování. Prozatím však v debatě nepokračuji, jistě bude dost času všechno probrat později, a dám se do řeči s Jitkou. Zajímá mě, jestli to v záhrobí takhle vypadá pořád. Že by to byl jakýsi nekonečný mejdan? Jitka odvětí, že po oslavě mě čeká rozhovor s Bohem a poté plánování mé další inkarnace. Já na to, že na setkání a Bohem se moc těším, protože u něj hodlám uplatnit četné reklamace, ale zatím to asi nebude možné, neboť ještě žiji a tohle je jenom sen.

     „Mýlíš se,“ dí, Jitka, „ve skutečnosti jsi zemřel v roce 2021 na kousnutí slunéčkem sedmitečným. Je o tom zmínka i ve slovníku českých spisovatelů, takže to musí být pravda. Jenže jako okultista ses dokázal vyhnout tzv. druhé smrti a tvá duše je stále spojená s tvým astrálním tělem. Odtud pramení tvoje iluze života.“ „Ale kdepak,“ oponuji. „Normálně žiji, pobírám důchod, v současnosti naháním maďarské nakladatelství, které pirátsky vydalo jednu moji knihu v maďarském překladu, a kromě toho píši recenze filmů na stránky ČSFD.“ „No to píšeš,“ souhlasí Jitka, „ale podobným způsobem jako dřív někteří duchové psali prostřednictvím spiritistické tabulky.“ Říkám, že se uvidí, jak to všechno vlastně je. Buď se z toho snu probudím nebo ne, a pokud ne, tak o žádnou další inkarnaci nestojím a rád bych strávil věčnost tady. Když jsou po ruce ženské a pivo, dá se v pohodě vydržet i věčnost.