Reklama

Reklama

Nejsledovanější žánry / typy / původy

  • Komedie
  • Drama
  • Dokumentární
  • Akční
  • Krimi

Recenze (479)

plakát

Na houby (2011) (pořad) 

Odborným obsahem skvělé, ale co to šaškování?!

plakát

Náš venkov (2000) (pořad) 

Hodnotím díl o panu Váňovi (záchranná stanice pro zraněná (auta, elektrický proud) a opuštěná zvířata (opuštění štěňat, koček, atd. konec prázdnin, děti nemají čas; umístění do útulku totiž stojí peníze; vysloužilí koně - táhli dříví v lese, vydělávali jako klusáci, když byli za výkonovým zenitem, tak se stali nepotřebnými = např. Polsko jatka; pávi, jeleni, atd.)...a musím říct, že tak otevřenou, upřímnou výpověď, která podle mě přesně vystihla situaci na přelomu tisíciletí (a do jisté míry i dnes). Někdy vzhled opravdu klame a dobrosrdečnost nezná mezí.

plakát

The Divide (2011) 

Přežít apokalyptickou katastrofu není žádná výhra. Dalo by se to připodobnit k nevyléčitelné nemoci (z krytu a z vlastního těla uniknout nelze*, jste v pasti). Ať děláte, co děláte, nemáte šanci to přežít. "Slyšíte tikat hodiny", ačkoliv žijete v bublině bez plynutí času - stálost umělého světla - zářivky - později svíčky (vědomí smrti), stres narůstá (u každého jinak - někdo ho zvládat neumí, někdo přilévá olej do ohně, někdo oheň hasí - střílení, řezání prstu, sex, opíjení, malování, chlácholení, mlčenlivost, naslouchání,...), až nakonec přijde beznaděj a smíření, pakliže si nelžete do kapsy a nedoufáte v zázrak a spásné zachránění, které přichází jen ve smyšlenkách - v pohádkách, náboženství, nebo ve scénáři (jako zde pro jednu vyvolenou). Je to na každém z nás, jak se s tím vyrovná. A záleží na nás, jestli důstojně, či ne (bohužel, zde je to těžší, protože vše komplikuje skupina labilních vylízanců, kteří situaci "řeší" aktivním zapomínáním a pseudovýchodisky skrze násilí, alkohol a pohlavní uspokojení, avšak i oni, přes zbytečné vyhrocování situace směřují ke stejnému konci). Je to jedna z nejtěžších, ne-li nejtěžší, věcí, která každého, kdo nezemře předčasně a rychle - např. po nějaké nehodě, čeká. Naštěstí, či naneštěstí film takto nekončí, alespoň ne pro Evu, jejíž osudem nebylo skončit v krytu, ale jako bludička ve světě falloutu. (kdyby někdo chtěl natočit dvojku, tak vykreslení apokalyptické vize by bylo lahůdkou pro nejednoho konzumenta scifi žánru) ___ Velice silný film. Nebál bych se ho nazvat podobenstvím o konci běžného života. ___ A ačkoliv to občas zavání jistou nedomyšleností (stále nemastné vlasy, bílé zuby a průzračná pleť Lauren German i po x dnech či týdnech; vojáci - to takto oigelitovali každou budovu?; zdroje energie a vzduchu - zplodiny...), tak mě film položil na lopatky. Nesmírně depresivní, ale zároveň motivující film, kdy máte tendenci povznést se nad banality a chránit a cítit život. Jít domu, užít si klid, mír, bujaré veselí a poslouchat tlukot života.

plakát

Šílený Max: Zběsilá cesta (2015) 

Výjimečný filmový počin - nejen dystopickým námětem, ale i vycizelovanou akční podívanou - aneb, když se společnost zhroutí a veganství se stane absurdním. Fungující mraveniště - kde roli královny převzal Immortan Joe - bylo zobrazeno více než živočišně - alegorické dělnice, vojáci a zotročené mšice. Společnost, kde denním chlebem je hlad, žízeň se hasí nadějí a vzdělání se dociluje brainwashingem - frenetickým kultem. Film zobrazený ve stylu silného konzervatismu deformovaného fetišizací archetypů s pomocí postmoderních atributů - muži se zbraní v ruce nemalé ráže či kadence, se slabostí pro výkonné stroje a vysokooktanový benzín s nitrem, adrenalin, testosteron, rychlost, ženy ochranitelky domova, přírody, života (předsmrtného, na rozdíl od mužů, kteří jdou vstříc fatalismu).

plakát

Lost Highway (1997) 

Nevím o nikom jiném, snad krom Hitchcocka, kdo by tak dokonale zvládal balancovat mezi realitou, snem, halucinací, psychózou nad strachem a touhami, přičemž konfrontuje vlastní mnohovrstevné já (v tomto případě i s nemocnou složkou) s tíhou reality na zdánlivě bezčasé úrovni. Vyrovnání své identity se zločinem vraždy a s trestem smrti zamává s každým nervovým systémem. Člověk, snad v obranné reakci, uniká z reality do alter ega, tak se nedivte, že film vypadá, tak jak vypadá. Lynch je velký humanista, ale také romantik se specifickým smyslem pro humor. Zde znovu potvrdil svoji genialitu. Smekám. ____ pozn. kdo neumí pracovat na symbolické úrovni, tak bude mít problém s čitelností, sdělitelností. Proto se uvolněte jako při omámení alkoholem, ale nechte mozek pracovat na plné obrátky, nenechte se zmást - "seřaďte si puzzle"____zkuste si film pustit také pouze na pozadí, vnímejte pouze audio složku!___ je škoda, že mnoho lidí vyzdvihuje film navzdory jeho nepochopení...uznávám, forma a atmosféra je skvělá, ale Lynch karty odhaluje....Tak jako některé knihy, tak i Lynch, nenajdou pochopení na první dobrou, je to škoda, ale možná také ne. Umění by pak byla jedna velká nuda...

plakát

Velký bazar (1973) 

viděl jsem asi 25 minut, na víc jsem neměl sílu,,,pak jsem viděl komentář uživatele Oskara,,,(dopiš)

plakát

Grandhotel Budapešť (2014) 

Bláznivé a roztomilé jako Amélie z Montmarteru. Skvělá práce s detailem, barvami, střihem dokreslená chytlavou hudbou a svižnou dynamikou děje, kde navíc vše pokapává hořko sladká poleva života. Skvělá práce.

plakát

Prohnilí (1984) 

Ve filmu je spousta pravdy, ale najdou se i místa, která bohužel působí i dost naivně. První polovina je naprosto brilantní.

plakát

Kukačka (2002) 

Vsadím se, že podobný film jste nikdy neviděli. Rusové mají v sobě takovou zvláštní poetiku a Alexandr Rogožkin není žádnou výjimkou. Ačkoliv Kukuška žije osamocena (díky válce) někde v tajze na severu Evropy, životní moudrostí je z celé trojice zúčastněných "babylonsky odcizených jazyků" obdařena nejvíce. Válka se ji dotkla v momentě, kdy ji odvedli muže, avšak stranou konfliktu si zachovala zdravý rozum a "po indiánsku" - v souladu s přírodou, byla schopna sama na severu přežít. Ve filmu se dozvíte, jak se v Laponsku žije (jak se bydlí, loví, jí)...a kde není televize, tam se rodí dětí...

plakát

Bestián: Kupředu, zpátky jen krok! (1999) 

Humorem se lze sytit neustále, pakliže jste na jeho specifickou chuť citliví. Na rozdíl např. od sci-fi, kde stejné myšlenky jsou při opakování na výsost nudné a žánrově hledáte potravu novou, popř. připravenou více rafinovaně. ____ Avšak mně tento způsob humoru moc nesedí, přijde mi příliš průhledný, prvoplánový, až naivní. Kontrastující dvojice, spolu s frenetickou společností, každou větou směřuje k trapnosti. Díval jsem se na dabovanou verzi, možná, že tím se to vysvětluje, ale patrně ne-e.