Les Ripoux
Prehnití
My New Partner
Režie:
Claude ZidiScénář:
Claude ZidiKamera:
Jean-Jacques TarbèsHudba:
Francis LaiHrají:
Philippe Noiret, Thierry Lhermitte, Régine, Grace De Capitani, Claude Brosset, Julien Guiomar, Henri Attal, Pierre Baton, Jean-Claude Bouillaud (více)Obsahy(1)
K nejúspěšnějším komediím francouzského režiséra Clauda Zidiho patří jeho film z roku 1984 Prohnilí. Byl odměněn nejen bouřlivým diváckým ohlasem, ale ocenila jej i kritika, a navíc se může pochlubit hned 3 Césary - za nejlepší film, režii a střih. Filmu dominuje jak osobnost Philippa Noireta, tak uličky a atmosféra pařížského Montmartru přeplněného všemi barvami pleti, drobnými přestupky proti zákonu i skutečnými zločiny. Ve svém rajónu si policista René vybudoval za dlouhá léta služby dokonalý systém, jak „vycházet“ se svými ovečkami i se svým platem. Jednoho dne však dostane mladého partnera, který se ohání zákonem a policejní etikou na každém kroku. René nechce ponechat nic náhodě a snaží se mladého policistu přivést na „správnou“ cestu všemi možnými prostředky. (Česká televize)
(více)Recenze (197)
Tragikomický návod pre policajta ako "napraviť" nebezpečne čestného mladého kolegu, šéfovi vypestovať závislosť na drogách a popritom prísť k miliónu dolárov... Noiret je skvelý a Thierry Lhermite tu vyzerá aj pôsobí ako Tim Roth za mlada (stačí si spomenúť na úlohy vo filmoch Pulp Fiction a Gauneri). Francúzi majú jednoducho na dobre kriminálky talent. ()
Malá a milá francouzská černá krimi-komedie. S důrazem na ono "černá komedie", neb prim zde hrají především povedené dialogy mezi mladým, naivním zelenáčem z akademie a starým, světem protřelým "takypolicistou" co si v prvé řadě užívá svého společenského statusu tak, aby se přiživoval na všem co se mu naskytne... ale pořád při tom zůstvá pohodovým dobrákem. 8/10 ()
Králem francouzské komedie pro mě není nikdo jiný než Claude Zidi, režisér, který dokázal dokonce i z Pierra Richarda vykouzlit něco více než jen totální nemehlo. Claude Zidi nám tentokráte servíruje příjemnou komedii o dvojici notně zkorumpovaných policistů, kteří se prostě umí ve svém oboru otáčet. Především poklidné a nenucené herectví Philippeho Noireta je jako balzám na duši. ()
Tenhle film je jako Beaujolais – nelze jej jen pasivně nasávat, je třeba ho aktivně vychutnat. A pak si člověk uvědomí, do jakých hlubin trapnosti a nevkusu jsou někteří dnešní tvůrci „komedií“ schopni klesnout, aby vyrobili vtip, k jakým klišé jsou ochotni zajít, aby vyrobili myšlenku, a že úsloví „staré zlaté časy“ a nostalgie po nich má ve filmovém světě své opodstatnění. ()
Během promítání jsem cítila skutečně přenádhernou radost tam uvnitř, u srdce. Právě jsem se vrátila z romantického dostaveníčka s Filipem zpátky do reality. Jeho šarm, harmonika, francouzské uličky, lidé venku, v obchůdcích a hlavně komediální nádech celého příběhu mě skutečně zahřály. (přesto přiložím polínko do krbu čistě jen pro udržení dojmu.) Líbil se mi jeho, léty vychytaný, styl policejní práce, dostat se postupně přes malé rybky k těm velkým parybám. Rozesmíval mě jeho zpočátku marný boj naučit Mirka Dušína, jak se dostat k informacím. Sem tam přivřít očko, sem tam se nedívat vůbec, ale hlavně! ty jeho geniální nápady jak ze všeho vyváznout se zdravou kůží. Skoro. Ale ten konec! ... no, i slza se drala ven, přátelé. ()
Galerie (28)
Zajímavosti (3)
- Slovo „ripou“ („prohnilý“) pochází z argotu, tzv. verlan, což je jazyk předměstské mládeže, který spočívá ve zkracování slov a přehazování slabik. Ripou je správně pourris, a toto slovo se stalo trvalou součástí francouzštiny. (Locksley)
- Natáčanie snímky prebiehalo na viacerých miestach vo francúzskom hlavnom meste Paríži. (dyfur)
Reklama