Pyšná princezná
The Proud Princess
Režie:
Bořivoj ZemanKamera:
Jan RothHudba:
Dalibor C. VačkářHrají:
Alena Vránová, Vladimír Ráž, Stanislav Neumann, Mária Sýkorová, Jaroslav Seník, Miloš Kopecký, Oldřich Dědek, Karel Effa, Gustav Heverle, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Pohádka všech českých pohádek o pyšné princezně Krasomile, která odmítla vzít si za muže krále Miroslava. Ten si to však nenechal líbit a v přestrojení za zahradníka se dostal do služby na její zámek. Pomocí práce a lásky napravil princezninu pýchu, nejdřív však pro ni vypěstoval zpívající květinu. A to nebylo v Půlnočním království jen tak – díky proradným rádcům král zakázal v celé své zemi zpívat. Než se vše v dobré obrátilo, museli Král Miroslav s princeznou Krasomilou uprchnout ze zámku, cestou se skrývat u prostých lidí, a tím se princezně otevřely ještě více věci, o kterých neměla dosud ani tušení… Tato půvabná filmová pohádka režiséra Bořivoje Zemana lámala rekordy v návštěvnosti a doposud se bez jejího uvedení neobešly snad žádné Vánoce. Jeho uvedení však potěší v kteroukoli roční dobu. Princeznu Krasomilu si zahrála mladá Alena Vránová, v době natáčení a prvního uvedení filmu se však skutečně jmenovala ještě Kohoutová. (TV Prima)
(více)Recenze (462)
Tuhle pohadku moc rad nemam. Nejdriv tu je vicemene zbytecna prvni pulhodina, pak se 45 minut odehrava zdlouhavej dej, kdy se tvurci neustale snazi poucovat a pak tu mame naprosto zbytecnejch poslednich 15 minut. Jediny, co se tu da pochvalit, je Stanislav Neumann, ten je tu perfektni, ale jinak tahle pohadka nema vicemene co nabidnout. ()
I přes absenci nadpřirozených motivů (nepočítám li zpívající kytičku) se jedná o skutečnou pohádku, jakéhosi průkopníka na českých pohádkových polích. Z děje dost vyčnívá ono zaměření na pracující lid pro 50. léta tak typické, rozhodně ale není nijak urážlivé ani přehnané - král pracuje pro své podddané, oni pro něj a všichni se mají rádi. Děti to rozhodně nepoškodí. Pro dnešní dobu je důkazem, že lze natočit film pro děti bez nákladných triků a akcí. Možná právě ona absence nějakého dramarického prvku však za těch 50 let Pyšné princezně na koukatelnosti trošku ubrala. Je to spíš pohádka pro pamětníky, přesto však mohem lepší naž většina současných pohádek. ()
Blížia sa Vianoce, čas repríz. Záujmom je reprízovať úspešné diela a Pyšná princezná úspešnou je. Len doteraz neviem prečo. Napchať obludnú ideológiu všemocnej strany ešte aj do klasickej rozprávky a vykresľovať kráľa, ktorý vládnutie berie ako bokovku popri oberaní čerešní a princeznú, ktorej prevýchova spočíva v pracovnej terapii je zvrátené. Preto považujem Pyšnú princeznú za protipól filmu Byl jednou jeden král, napriek tomu, že ich nakrútil rovnaký režisér v rozmedzí dvoch rokov. A nelíšia sa iba farbou. Aký priepastný rozdiel je medzi Werichovým a Neumannovým kráľom, Vránovej a Dvorskej princeznou, medzi trojicami Kopecký, Effa, Dedek a Kopecký, Horníček, Lipský a najmä medzi vtipom s múdrosťou v jednom filme a šaškárňou s propagandou v druhom. ()
Ačkoliv příiš nepochybuji o tom, že Pyšná princezna je ideologicky poplatná svojí době, její jednoznačná ideologická čitelnost se s postupem času smazává a již 20 let po svém vzniku by člověk, jemuž by se zachtělo, relativně přesvědčivě překroutil její význam jako kritický k socialistickému režimu a oslavující svobodný trh. +++++ Především nic nenasvědčuje tomu, že by Miroslavovo království bylo plánovanou společností, v níž vládnoucí moc (král) rozhoduje o struktuře výroby. Jednotliví řemeslníci se setkávají na trhu, na němž svobodně, zpěvem nabízejí svoje zboží. Král tuto svobodu schvaluje a jediné, co požaduje, aby byla práce dělána poctivě, to jest, aby spotřebitel nebyl klamán. Pohled na trhovce nenasvědčuje, že by v této zemi existovala sociální rovnost, pouze v ní chybí chudoba. Královo kralování se prakticky neobjevuje, většinu času věnuje svým koníčkům, které finančně zajišťuje vlastní produktivní činností, stejně jako ostatní "poddaní". Právě toto "nevládnutí" s minimem regulace je jádrem učení rakouské ekonomické školy. Film sice oslavuje dělbu práce, ovšem ekonomie nás učí, že právě trh zajišťuje tuto dělbu nejúčinněji. +++++ Pokud jde o scénu pálení obrazů, je nejspíše nejjednoznačněji spojitelná s ideologií tehdy vládnoucí strany. Na druhou stranu, král Miroslav si objednal vypracování věrného obrazu a nelze se divit, že platí pouze umělci, jenž vyhověl přání svého zákazníka. +++++ Oproti Miroslavově zemí ovládá Půlnoční království striktní regulace a důraz na hmotně produktivní činnosti, z čehož pramení zákaz zpěvu, jenž produkuje pouze nehmotné statky. Jsou to spíše levicoví ekonomové, kteří odmítali zahrnovat služby do národního produktu, tedy mezi produktivní činnosti. Poddané zatěžují těžké daně, přičemž se obsluha daňové soustavy jeví jako velmi nákladná (výběrčí, hlídači, byrokracie), takže státu (králi) zbývá pro výkon jeho činností jen málo prostředků. Stát se jeví neefektivně (starý dědula) v porovnání se státem jemuž vládnou tržní principy (Miroslav). Nadto je přeregulovaný nesmyslnými nařízeními. Pokud se nějaký statek ukáže jako nezbytný, neváhá udělit monopolní privilegium (král dovolí zpívat pouze zahradníkovi, a to za účelem naučit zpívat květiny - zahradník privilegium zneužívá k vlastním cílům). Boj krále Miroslava se vede důsledně proti státní moci, jež narušuje svobodné podnikání. Ne náhodou hned po "revoluci" následuje snížení daní a odstranění řady nařízení. +++++ Tak co, překrucuji? Možná. Ale současný divák již nemá důvod číst Pyšnou princeznu jako komunistický škvár, stejně jako nemůže (a nemá důvod) vnímat Čaroděje ze země Oz jako podobenství o boji mezi zlatým standardem a bimetalismem, ač ten toto téma nepochyně obsahuje. Nejde o to, že by byl současný divák slepý. Má prostě jen jiné brýle a otevírají se mu s nimi docela jiné pohledy. Kolik mu jich otevře Pyšná princezna? Dětskému snad dost, pořád se v ní těčí úctě poctivost, laskavost, dobrota, pravdomluvnost a svoboda. Že ukazuje mocné a bohaté v horším světle než chudé a bezmocné? Ssoučasné psychologické výzkumu naznačují, že peníze a moc charakter skutečně kazí, bohužel. +++++ Zbývá nám film, jehož děj je velmi jednoduchý, jehož hrdina až příliš snadno dosáhne svých cílů, v němž vývoj prodělá jediná postava. Film s herci, jež zastiňuje Kopecký a trochu snad i ta Vránová. A je tu velká Miroslavova kláda. Silné ***. () (méně) (více)
Další z mých oblíbených pohádek z dětství, kterou jsem viděl už tolikrát, že to snad ani nedokážu spočítat. Snad i proto že Vladimír Ráž byl bratrancem mojí babky. To ale nic nemění na tom, že se mi to líbilo i tak. Alena Vránová coby princezna co by si zpočátku zasloužila dostat pořádně přes svůj milý obličej, se z rolí popasovala dobře a Ráž zcela dominoval. Ani zde samozřejmě nechybí spousta humorných situací (nakládačka v mlýně), jízda na kládě sice nutně přehnaná, ale to prostě do pohádek patří. V mých očích jasná klasika, kterou si prostě nenechám ujít ani dnes, když už mi táhne na 40…. ()
Galerie (10)
Zajímavosti (60)
- Při souboji krále Miroslava (Vladimír Ráž) ve mlýně s vojáky si lze všimnout, že při druhém souboji voják sám od sebe skočí do pytle, aniž by jej do něj jako v ostatních případech Miroslav nastrčil. (ricky4)
- Natáčelo se mimo jiné v Dolském mlýně mezi Jetřichovicemi a Růžovou a na Děčínské vrchovině, na zámku Telč a Hluboká, kde se filmoval zámek Půlnočního království. Vesnice byla postavena v malém skalnatém údolí u Všemil. Mlýn se nachází v Českém Švýcarsku a jmenuje se Dolský mlýn. Úvodní scéna na trhu byla natočena na Piaristickém náměstí v Českých Budějovicích. Další lokace byly také na hradu Bouzov na Olomoucku či u zámku Žinkovy na jihu Plzeňska. (M.B)
- V cca 45. minutě filmu zazní melodie, která o tři roky později byla použita i ve filmu Anděl na horách (1955) coby písnička "Kytička bílá". (velkyvezir)
Související novinky
Filmový workshop Telč 11. - 13. 6. 2015
Chcete se zúčastnit natáčení filmu? Poznat osobnosti z oblasti filmového průmyslu ? Chcete strávit tři dny ve „filmovém městě"? Filmový workshop v Telči je tu právě pro vás. Už za pár dní! Máme zde… (více)
Reklama