Pyšná princezná
The Proud Princess
Režie:
Bořivoj ZemanKamera:
Jan RothHudba:
Dalibor C. VačkářHrají:
Alena Vránová, Vladimír Ráž, Stanislav Neumann, Mária Sýkorová, Jaroslav Seník, Miloš Kopecký, Oldřich Dědek, Karel Effa, Gustav Heverle, Josef Hlinomaz (více)Obsahy(1)
Pohádka všech českých pohádek o pyšné princezně Krasomile, která odmítla vzít si za muže krále Miroslava. Ten si to však nenechal líbit a v přestrojení za zahradníka se dostal do služby na její zámek. Pomocí práce a lásky napravil princezninu pýchu, nejdřív však pro ni vypěstoval zpívající květinu. A to nebylo v Půlnočním království jen tak – díky proradným rádcům král zakázal v celé své zemi zpívat. Než se vše v dobré obrátilo, museli Král Miroslav s princeznou Krasomilou uprchnout ze zámku, cestou se skrývat u prostých lidí, a tím se princezně otevřely ještě více věci, o kterých neměla dosud ani tušení… Tato půvabná filmová pohádka režiséra Bořivoje Zemana lámala rekordy v návštěvnosti a doposud se bez jejího uvedení neobešly snad žádné Vánoce. Jeho uvedení však potěší v kteroukoli roční dobu. Princeznu Krasomilu si zahrála mladá Alena Vránová, v době natáčení a prvního uvedení filmu se však skutečně jmenovala ještě Kohoutová. (TV Prima)
(více)Recenze (462)
Nevysílat tak často... Bořivoj Zeman pohádky uměl, Alena Vránová a Vladimír Ráž vstoupily těmito rolemi do dějin, ale mě už to věčné omílání klasickou pohádku pořádně znechutilo. Vytvořil se zde rychlý efekt nástupu televize. Díky nové formě vysílání některé filmy ožily a teprve po letech získaly punc kultovnosti (v USA Čaroděj ze země Oz nebo Občan Kane). Nebarevná verze navíc ztrácí atraktivitu až kýčovitě přebarevných pohádek stejné doby, které doslova září. Notorická citace a příjemné písničky, přidejte hvězdu, nějak zásadní děj a budovatelská mrkání, odečtěte hvězdu. ()
Klasické a navíc špičkové provedení jedné epochy poetik českého pohádkového filmu. Je samozřejmé, že lze rozeznat prvky budovatelské éry, ty jsou však právě tak patrny i u jiných klasických českých filmů té doby (CÍSAŘŮV PEKAŘ A PEKAŘŮV CÍSAŘ, DOVOLENÁ S ANDĚLEM), aniž by to patrněji ovlivnilo jejich kvalitu uměleckou i řemeslnou. Poetiky v pohádce není nikdy dost; tady se čerpala ne po vědrech, ale přímo dolévala ze sudů. V tomto rámci nevadí ani mravoličnost (tak se kdysi říkalo tendenčnosti) a mravopoučení; naopak, v mnohém jsou vlastní i literární předloze Němcové. Ústřední melodie se stala skutečným evergreenem (mj. nazpívaly Iveta Bartošová nebo legendární, předčasně zesnulá Laďka Kozderková). Postavy jakoby samy vedly své predestinované představitele (Ráž, Alena Vránová). To "samo" je pochopitelně režisér Bořivoj Zeman. A "samo" se to také po pětapadesáti letech poslouchá. Jakbyne, když je to ta PYŠNÁ ... ()
"Odvolávám, co jsem odvolal, a slibuji, co jsem slíbil." Nikdy jsem nepotkal nafrněnou slečinku, se kterou by mne bavilo hledat pod tlustou slupkou její povrchnosti tu její zlatou a upřímnou povahu. Asi jsem měl vždycky málo času, protože král Miroslav se dokázal na pár chvil vzdálit ze svého skleníku, věnovat pár výchovných lekcí protivné feudálce a hle ... ono to vyšlo. Já jim to přeju, zejména kvůli skvěle zákeřným rádcům, nádherně senilnímu králi a nadšené budovatelské oslavě práce. Takže i já slibuju, co jsem slíbil, odvolávám, co jsem odvolal a pokud někomu není jasné mé rozhodnutí, tak trubte na poplach. ()
Ačkoliv příiš nepochybuji o tom, že Pyšná princezna je ideologicky poplatná svojí době, její jednoznačná ideologická čitelnost se s postupem času smazává a již 20 let po svém vzniku by člověk, jemuž by se zachtělo, relativně přesvědčivě překroutil její význam jako kritický k socialistickému režimu a oslavující svobodný trh. +++++ Především nic nenasvědčuje tomu, že by Miroslavovo království bylo plánovanou společností, v níž vládnoucí moc (král) rozhoduje o struktuře výroby. Jednotliví řemeslníci se setkávají na trhu, na němž svobodně, zpěvem nabízejí svoje zboží. Král tuto svobodu schvaluje a jediné, co požaduje, aby byla práce dělána poctivě, to jest, aby spotřebitel nebyl klamán. Pohled na trhovce nenasvědčuje, že by v této zemi existovala sociální rovnost, pouze v ní chybí chudoba. Královo kralování se prakticky neobjevuje, většinu času věnuje svým koníčkům, které finančně zajišťuje vlastní produktivní činností, stejně jako ostatní "poddaní". Právě toto "nevládnutí" s minimem regulace je jádrem učení rakouské ekonomické školy. Film sice oslavuje dělbu práce, ovšem ekonomie nás učí, že právě trh zajišťuje tuto dělbu nejúčinněji. +++++ Pokud jde o scénu pálení obrazů, je nejspíše nejjednoznačněji spojitelná s ideologií tehdy vládnoucí strany. Na druhou stranu, král Miroslav si objednal vypracování věrného obrazu a nelze se divit, že platí pouze umělci, jenž vyhověl přání svého zákazníka. +++++ Oproti Miroslavově zemí ovládá Půlnoční království striktní regulace a důraz na hmotně produktivní činnosti, z čehož pramení zákaz zpěvu, jenž produkuje pouze nehmotné statky. Jsou to spíše levicoví ekonomové, kteří odmítali zahrnovat služby do národního produktu, tedy mezi produktivní činnosti. Poddané zatěžují těžké daně, přičemž se obsluha daňové soustavy jeví jako velmi nákladná (výběrčí, hlídači, byrokracie), takže státu (králi) zbývá pro výkon jeho činností jen málo prostředků. Stát se jeví neefektivně (starý dědula) v porovnání se státem jemuž vládnou tržní principy (Miroslav). Nadto je přeregulovaný nesmyslnými nařízeními. Pokud se nějaký statek ukáže jako nezbytný, neváhá udělit monopolní privilegium (král dovolí zpívat pouze zahradníkovi, a to za účelem naučit zpívat květiny - zahradník privilegium zneužívá k vlastním cílům). Boj krále Miroslava se vede důsledně proti státní moci, jež narušuje svobodné podnikání. Ne náhodou hned po "revoluci" následuje snížení daní a odstranění řady nařízení. +++++ Tak co, překrucuji? Možná. Ale současný divák již nemá důvod číst Pyšnou princeznu jako komunistický škvár, stejně jako nemůže (a nemá důvod) vnímat Čaroděje ze země Oz jako podobenství o boji mezi zlatým standardem a bimetalismem, ač ten toto téma nepochyně obsahuje. Nejde o to, že by byl současný divák slepý. Má prostě jen jiné brýle a otevírají se mu s nimi docela jiné pohledy. Kolik mu jich otevře Pyšná princezna? Dětskému snad dost, pořád se v ní těčí úctě poctivost, laskavost, dobrota, pravdomluvnost a svoboda. Že ukazuje mocné a bohaté v horším světle než chudé a bezmocné? Ssoučasné psychologické výzkumu naznačují, že peníze a moc charakter skutečně kazí, bohužel. +++++ Zbývá nám film, jehož děj je velmi jednoduchý, jehož hrdina až příliš snadno dosáhne svých cílů, v němž vývoj prodělá jediná postava. Film s herci, jež zastiňuje Kopecký a trochu snad i ta Vránová. A je tu velká Miroslavova kláda. Silné ***. () (méně) (více)
Pyšná princezna byla za mého dětství moje oblíbená pohádka. Obsahuje vše, co by klasická česká pohádka měla obsahovat. Dodnes je tato pohádka pro mě nejlepší českou pohádkou. O toto prvenství s ní může bojovat snad jen pohádka S čerty nejsou žerty. Tuto čertovskou pohádku však já řadím již mezi ty novodobější, a proto z těch starých si nejvíce cením Pyšné princezny a to pro svou krásu, jasně vyhraněný rozdíl mezi dobrem a zlem, ale také tím, že hlavními zápornými postavami nejsou černokněžníci, hastrmani, čerti nebo podobné nadpřirozené postavy, ale lidské bytosti, jež jsou tak dobře napsané a zahrané, že působí na plátně mnohem zákeřněji a ďábelštěji než jakákoliv jiná pohádková zrůda. K politickým souvislostem zajímavý blog zde: http://kostlan.blog.respekt.cz/c/20272/Pysna-princezna-ve-sluzbach-komunisticke-ideologie.html ()
Galerie (10)
Zajímavosti (59)
- K mlynu, v ktorom sa Pyšná princezná natáčala, sa viaže povesť z tridsaťročnej vojny. V týchto dobách tu mleli starí manželia, ktorí mali syna už mnoho rokov vo vojne. Keď sa tento syn vrátil domov, zmenený na nepoznanie vojnovými útrapami sa zastavil najskôr v krčme. Tu povedal, kto je, s tým, že chce svojich rodičov prekvapiť. Potom šiel do mlyna, kde sa hral na neznámeho bohatého cudzinca. Tým si však podpísal rozsudok smrti. V noci starý mlynár s manželkou "cudzinca" zavraždili. Keď sa ráno dozvedeli totožnosť neznámeho, zošaleli a spáchali samovraždu. Od tých čias vraj v mlyne strašilo. Tento mlyn je dnes už iba ruina. (Arsenal83)
- Když jede král Miroslav (Vladimír Ráž) s princeznou Krasomilou (Alena Vránová) na kládě stromu, lze si všimnout, že projedou jedním místem dvakrát. (ricky4)
- Při souboji krále Miroslava (Vladimír Ráž) ve mlýně s vojáky si lze všimnout, že při druhém souboji voják sám od sebe skočí do pytle, aniž by jej do něj jako v ostatních případech Miroslav nastrčil. (ricky4)
Související novinky
Filmový workshop Telč 11. - 13. 6. 2015
Chcete se zúčastnit natáčení filmu? Poznat osobnosti z oblasti filmového průmyslu ? Chcete strávit tři dny ve „filmovém městě"? Filmový workshop v Telči je tu právě pro vás. Už za pár dní! Máme zde… (více)
Reklama