Bláznova kronika

Ani se nedivím, že toto geniální podobenství o české národní disciplíně - převlékání kabatů a úzkostného sledování korouhviček - post-socialistická veřejnoprávní TV nechce dávat. Ten zámek totiž připomíná Československo, kde se kabáty a přesvědčení mění tak rychle jako vítr. A je jedno, zda jsou šedesátá léta či listopad 89 (učitelé nám na začátku listopadu vštěpovali socialismus a od konce listopadu nás začali učit demokracii). Je vidět, že film byl dělaný "na koleně", protože finance šly do velkolepých ideologických škvárů (ty dnes TV opakují do nekonečna), jenže to je nepodstatný detail. Je lahůdkou sledovat české herce, jak perfektně naplňují režisérův záměr - Kostka je se svou láskou k poli přesvědčivější než Crowe v Gladiátorovi (procházky zlatými lány), Menšík je přesně na hraně mezi komikou a tragikou (jak ho ta pozice socialistického baviče zničila), Effa není trapný, ale vtipný a Holub se v závěrečné scéně dotkl hvězd. (21.12.2010)

Filmy Karla Zemana každopádně uchvátí vizuálně a ani tento není výjimka. Napadlo mě, zda se u příběhu nenechal Zeman inspirovat filmem Fanfán Tulipán. Bohužel vizuální stránka je na tomto snímku to nejlepší, ale zároveň i jediné zajímavé. Ano, Petr Kostka řádí jako výše zmínění francouz, ale to jen první půlku a v té druhé občasně. Jinak ovšem příběh dostává trhliny, když se v zámku nic podstatného neděje a film sklouzává do nezáživné nudy. (18.01.2021)

Sice se zde nekonají pověstné Zemanovy vizuální orgie, ale snímek tím nabývá dobové jednotnosti, která však slouží spíše jako přidaná hodnota atmosféry. Příběh není nikterak složitý, ale zato krásně paradoxní a s velmi vděčnými až gagovými scénami. Trojice v hlavní roli je velmi sympatická, hlavně požitkářský Holub a navíc ji přihrává Effa v typicky záporné roli či skvělá minirolička Menšíka. Ty zaručují příjemnou podívanou, i když oproti ostatním mistrovým dílům neslibující trvalý zážitek. (07.09.2009)

Vojnová satira zasadená kdesi do stredoveku s príbehom na motívy Kocúra v čižmách. Absurdnosť príbehu je niekedy až prehnaná, chvíľami to nudí. Vizuálna a triková stránka stále niečím prekvapuje, vytváranie masových scén, monumentálnych stavieb a ohromných interiérov iba pomocou ceruzky a papiera je presne to, v čom Zeman vynikol. Niektoré scény sú ako z bláznivej komédie: finta, ktorá urobí šermiara neporaziteľným, dvere do prázdna alebo servírovanie polievky. Najkrajší šašo v histórii filmu a všetkých rozprávok tak zachraňuje oráča, ktorý nie je Přemysl. –––– Padl celý pluk do posledního muže a dějiny jsou opět o něco bohatší. –––– Vojenské cvičení – naše potěšení. (29.05.2014)

Fanfán Tulipán po česku. Petr Kostka se vážně podobá Gérardu Philipovi, Milka Vášáryová je důstojnou, byť subtilnější verzí Giny Lollobrigidy. A dialog Škrtí tě tvůj pán často? - Ne, jen ve všední den - mě vážně dostal. Nemám větší výhrady proti opakování dějových schémat - vždyť časté střídání vítězství i proher nakonec udolalo i horlivce, jakým byla i postava Karla Effy. Jen hudba mi tu a tam rvala uši. (04.03.2012)