Ukradená vzducholoď

Ve druhé půli dějově utahané, ale mně to je šumafuk. Já prostě obdivuju Zemanovu invenci, miluju jeho zcela originální triky a hravou poetiku. Karel Zeman je filmový bůh, ve světovém kontextu ojedinělý filmař, na kterého naše země musí být pyšná a který má ve světě spoustu obdivovatelů. Proto všechny jeho filmy jsou za pět a kdo s tím nesouhlasí, ať si trhne :o) (11.05.2003)

Karel Zeman je bezesporu mistr výtvarného úmění a jeho  obrázky je vždycky radost sledovat.  Měl jsem ale dříve občas pocit, že jeho filmech se jim ale většinou hodně věcí podřizuje a zatímco vizuální stránka je vždy fascinující, obsah občas nudí. U Ukradené vzducholodi mi to ale (třeba na rozdíl od Vynálezu zkázy) moc nepřišlo, naopak jsem místy obdivoval i Zemana jako scénáristu. Co všechno dokázal spojít dohromady? Minimálně dětské dobrodružství, satiru na média a crazy pasáže ve a la Limonádový Joe. Jo, dohromady to místy působilo přece jenom roztříštěně, někdy dokonce i krapet nudně. Ale povětšinu to byl zábavný, hravý a hlavně velmi chutný koktejl s nevídanou chutí. Ty čtyři hvězdy pro něj jsou přesto možná trochu těsné, ale docela usměvavé. (05.05.2020)

Tenhle film jsem miloval (jako pilný čtenář Julese Verna) již ve věku chlapeckém a miluji jej dodnes. S konkrétním dějem nějaké Verneovky je zde spojitost jen volná, ale jako barvitá, nostalgická a laskavě ironická evokace ducha Verneovek je to záležitost dokonalá. Ztracený svět chlapeckých dobrodružství, které jsem si v té době přál prožít. Nádherný hlavní hudební motiv a šik sportovní úbor vzduchoplavkyně... (07.03.2010)

Geniality Barona Prášila a Vynálezu zkázy už to nedosahuje, scenáristické pojetí (ve kterém přibylo didaktiky a ubylo poetiky), výtvarná stylizace, triky, herectví, humor a muzika o sebe místo dokonalého zaklapnutí tu a tam zadrhnou, ale při pohledu z klukovské perspektivy je to pořád strhující dobrodružství – ověřeno dnes pokusem na jedenáctiletém exempláři, který na to koukal se stejnýma očima navrch hlavy jako kdysi v pravěku jeho předkové. (18.05.2014)

UKRADENÁ VZDUCHOLOĎ je ideální do dvojprogramu s CESTOU DO PRAVĚKU. Hlavní rozdíl mezi oběma filmy, které se (jako většina celovečerních zemanovek) odpichují od inspirace verneovkami - jeden k dinosaurům a druhý k úsměvně a romanticky nahlíženým počátkům letectví - je v prostoru, který je věnován jejich dětským hrdinům. Zatímco CESTA se plně soustředí na klučičí partičku a zcela rezignuje na jakékoli vedlejší postavy a vypravěčské linie, ve VZDUCHOLODI krade klukovskému dobrodružství značný prostor řada dospěláckých postav (podvodný a hrabivý majitel vzducholodi a jeho sličná asistentka, jí se dvořící mladý novinář, tajný agent s úsměvnými špionážními hračkami, rodiče kluků...) a jejich linek. A já osobně dávám přednost modelu CESTY. Film je pastvou pro oči a tasí spoustu roztomilých gagů a nápadů (moc se mi líbil úvodní soud s kluky s předešlým shrnutím klukovin, kterými lidstvo trpí od počátku světa), ale značně vázne, co se týče hloubky postav, děje a tempa vyprávění. Což je důvod, proč mě zemanovky vždy mírně nudí. (28.01.2017)