Ukradená vzducholoď

Výtvarně, technicky, hudebně...opět geniální. Ale bohužel trochu selhává scénář, který příběh zbytečně dělí na dva celkem rozdílné světy, přičemž pořádně nevynikne ani jeden - chlapecké dobrodružství na tajuplném ostrově je prokládáno technicistním světem dospělých, kteří se honí za patentem nehořlavého plynu. Ani jedna větev pak nemá potřebnou dramatickou kontinuitu. Ke chlapcům nepřilneme tak, jako v Cestě do pravěku, a příběh dospělých je spíš dozvukem velkých témat Vynálezu zkázy a Barona prášila. Film však selhává ve srovnání se svými předchůdci, ale sám o sobě je opět naprosto neuvěřitelnou podívanou. která nemá ve světové kinematografii obdoby. (20.02.2014)

,,40 let se tluču po světě, abych tady našel krajana." Ukradenou vzducholoď jsem si poprvé pustil jako kulisu k pozdní večeři, sám večer doma. O kvalitě a nestárnoucí atraktivitě filmu bude asi hodně svědčit i to, že jsem od toho stole vstal a šel uklidit talíř od večeře až teprve po skončení filmu! Ponořil jsem do příběhu už při úvodních animacích, představujících pražskou výstavu konce 19. století, začal být absolutně fascinován napívaným dobrodružstvím pěti kluků i jedinečný filmovým vizuálem a vydechl až z posledním záběrem. Stejně úžasné, jako první dva asi nejslavnější hrané filmy Karla Zemana, nicméně Ukradenou vzducholoď přeci trochu vnímám o něco atraktivněji díky žánrovým kombinacím téměř všeho druhu, co se (nejen) v naší kinematografie rodilo... Dobou vzniku ojedinělé spestření období nové vlny 60. let, zasazením děje historický příběh s c.k. reáliemi, obsahem dobrodružný film pro děti a mládež, míchající ale taky prvky vizuální grotesky, crazy komedie, sci-fi (se spoustou originálních rekvizit) i špionážním nebo soudním dramatem. Všechno někdy vážně, jindy parodizující s nadhledem, včetně drobné kritiky prokuratury i novinářského řemesla. Ani poněkud naivní pasáž s vylovením truhly pokladů z trupu živé velryby nemůže pocit dýchající geniality z filmu narušit. Jedinečné svou filmařinou, báječně sehranou partou kluků, krásnou Jitkou Zelenohorskou, charismatickým Josefem Větrovcem i zbytkem hereckého obsazení. Jedinečné samo o sobě. Vstupte a vitejte! 100% (29.05.2017)

Karlovi Zemanovi patří za jeho tvorbu obrovská poklona, o tom asi není třeba polemizovat. Mně ale jeho vizuální podoba moc nesedí. Oceňuji velkou invenci a hromadu vtipných nápadů, ale (podruhé) příběh mě kupodivu i na tak krátké stopáži dokázal nudit. Když se zpětně dívám na svá hodnocení a komentáře k minulým filmům Karla Zemana, vychází mi z toho nejlépe Cesta do pravěku. Ke skvělým trikům, má totiž ještě napínavý celý příběh a není tam pro mě ten rušivý vizuál. Tady mi napětí scházelo a možná i ta motivace Vernem je větší, než by se mi líbilo. Budou to opět tři hvězdy. (27.08.2019)

Je to krásně natočeno, to se musí nechat. Jenže příběh, ve kterém parta kluků vezme vzducholoď, obletí s ní půlku světa a ztroskotá s ní na ostrově, by sotva vystačil na středněmetrážní film. A tak tu vidíme spoustu nepotřebných postav (námořníci, zločinci, rodiče chlapců apod.), které navíc dostávají spoustu prostoru, díky čemuž tento film nabobtnal na téměř hodinu a půl. Škoda, ta výtvarná stránka je opravdu nádherná. 60% (19.05.2015)

Já tomu Zemanovi nemôžem prísť na chuť a nielen to, už mi ten jeho fetiš na pásiky začína riadne liezť na nervy. A nejde iba o tie príšerné papierové kulisy, ale aj všetci herci majú na sebe pásiky. Na starých ČB televízoroch to možno vyzeralo fajn, ale na HD telkách to je príšernosť. Rovnako je pre mňa utrpenie sledovať tie animované dokrútky toho, čo nedokázal natočiť pán režisér s hercami. Tie scény z mora aj zo vzduchu sú dobré jedine na pobavenie a dali by sa akceptovať možno tak v časoch pána Meliesa. A to nehovorím o tradične veľmi chabom deji, dokonca tu nie sú ani herci, ktorí by to zachránili a potiahli. (05.07.2015)