Já, spravedlnost

Veľmi zaujímavý film. Alternatívna realita je podporená aj snímaním a strohými dekoráciami, ktoré dávajú akoby poznať, že sa nenachádzame priamo v našich dejinách, ale v niečom hypotetickom. Je ale diskutabilné, či je takáto hra s dejinami až natoľko príťažlivá, aby dokázala ponúknuť viac, ako množstvo filmov, zaoberajúcich sa druhou svetovou vojnou a prinášajúcich nepreberné množstvo humanitárnych (a iných) myšlienok. Já, spravedlnost sa o to snaží, zráža ho však trochu prekombinovaná zápletka a myslím že aj trochu nezvládnutá dramaturgia (možno aj prílišná vážnosť) a tak subjektívny pocit je o pár desiatok minút dlhší, ako relatívne krátky film. To by Tarantino pozeral, čo všetko sa dá ešte s Hitlerom porobiť. Tipujem, že tento film vo svojej legendárnej videopožičovni nevidel. 70%. (18.06.2014)

I velká doba má slabší chvíle. Protikladné reakce, které tento film vyvolává u spolukomentátorů, naznačují jeho zřejmou rozporuplnost. Snahu demonstrovat obecně platný mravní princip - dostatečné potrestání zločinů, které se vzpírají rozsahem i dosahem obvyklému vnímáni a vymezování zločinu - zpochybňuje způsob provedení i pozadí, které ho charakterizuje. Nestačí na to ani hrůznost Hitlerových choromyslných etnocid. To je poselství nadčasového Brynychova a Hanušova příběhu. Směšování morálky, práva a etiky vždy vede k třaskavinovým důsledkům. Zejména k naprostým zhroucením hodnotových orientací, vytvoření doslova etického vakua. Hitler je souzen a odsuzován opět nacisty, stejně blouznivými, srovnatelně bláznivými i brutálními, snad o něco velmi málo více soudnými. V této rovině je český původní thriller nadčasový a jeho myšlenkový přesah zůstává stále aktuálním. (23.09.2007)

Podobenství o vině a trestu. A o právu trestat. Dokonalý Karel Höger je zkrátka dokonalý Karel Höger. Znám jen málo takových konců příběhu, jako je u tohoto filmu. Já také - jak píše Enšpígl - soucit s Hitlerem skutečně necítil (a necítím), ale trestat? Nene, to není vůbec jednoduché... - Povinný film pro všechny, kteří rádi soudí stylem "černá" nebo "bílá". / 5 * za ten konec. (14.09.2015)

"Pro Hitlera je jedna smrt málo! Musí umírat stokrát." Tak zní imperativ organizace, která pod vedením vůdcova bývalého spolupracovníka po válce Hitlera ukrývá a ve jménu "spravedlnosti" smývá vlastní spoluvinu na válečných zločinech sadistickou mystifikací. Führer, udržovaný v domnění, že válka pokračuje, má poznat nejtemnější zákoutí strachu. Ocitá se pod gilotinou, aby byl v posledních vteřinách dočasně "zachráněn" a zas a znovu prožíval totéž. K takové kratochvíli je potřeba mít Hitlera živého, což dostává na starost dvojník jeho lékaře MUDr. Heřman (Karel Höger). Důvod, proč ten film není tak slavný, jak by být měl, je asi v odlišném přístupu scénáristy a režiséra k předloze. Román Miroslava Hanuše jsem sice nečetl, ale je zřejmé, že Miloš Macourek napsal scénář jako dobrodružný sci-fi thriller, kdežto Zbyněk Brynych ho natočil svým osvědčeným "neučesaným" způsobem, jako dejme tomu Transport z ráje. Já, spravelnost je mimořádný film, ale myslím, že by stál za remake. Takový, který by nesmírně atraktivnímu příběhu dal odpovídající formu. 80% (10.03.2008)

Je anebo není jedno, kdo vykoná spravedlnost? A co je vlastně spravedlnost? Takové a podobné otázky film před diváka staví a ihned polopaticky zodpovídá. Škoda přeškoda, že snímek nepřesáhne rozměry dobově podmíněné propagandistické televizní inscenace. Téma by stálo za kvalitnější zpracování. (01.03.2011)