Equilibrium

Nápad skvělej, zpracování o kousek horší, ale Christina Bale nehoráznej masakrář. jeho komba neměly chybu. Nicméně film neni jenom o tom a i linie příběh neni vůbec k zahození, ale co si budem povídat, ty souboje prostě vládnou, ty dělaj Equilibrium tim filmem kterým je. Sci fi to je fakt výborný, řadí se to hned za matrix, ten byl první a jedinečnej (06.05.2007)

O Matrixu se říkalo, že je nejlepší a že jeho "hlubší" významy jsou úžasné.... u jedničky pravda u pokračování... diskuze na dlouhé večerní noci u počítače... a tak se z jedničky se stalo nepřekonatelné dílo pro jeho pokračování. Tenhle film je jinou variantou Matrixu, která nepotřebuje hromadu peněz a efektů. Jde o geniální film bez pokračování a fakt, že většina lidí tento film přehlíží a podceňuje jej, je pouze smutnou pravdou... Není se čemu divït, třeba za pár let se z tento film docení. Režie je jednoduchá a kamera je krásná. Bojové scény mě naprosto dostaly a je mi jedno, že nějací zastánci Matrixu budou mít mnoho argumentů proti. Hlavní role je skvělá,bezchybně chladně zahraná. Klasická hudba je perfektní a hodí se k celkovému vyznění filmu. Demagogie ala Hitler aspol. je skvěle ukázána v osobě otce. Myšlenka, že city jsou důvod všeho špatného, je podle mě dost zajímavá a originální. Prozium, sérum proti citům, které má ochránit svět před možností cítit a všechny následky této přirozené schopnosti využívají vůdci k ovládnutí masy lidí. Tento film je hlubší než se zdá. (03.06.2004)

U antiutopických filmů, které si berou příklad z knih My, Konec Civilizace, 451°F, 1984 a spol., by jeden čekal, že fungování totalitní společnosti bude jednou z hlavních náplní. V tomto směru sice Equilibrium tak docela nezklamalo, o to víc se mu dostalo příležitostí k chybování a nepřesvědčivosti. Jelikož jsem to od počátku tak trochu tušil, vnímal jsem Equilibrium jako pohádku o zlém černokněžníkovi, který vzal lidem city, a princi, který proti němu bojuje. A to mi, myslím, umožnilo, abych na film nahlédl o mnoho smířlivěji, než kdybych jej bral jako seriózní pokus o zobrazení světa bez emocí. Takový svět totiž dozajista nepotřebuje exaltované řečníky s jejich proslovy, symboliku (nápadně se podobající třetí říši), politická hesla nebo třeba účesy a líčení (navíc u vězňů!). Nepotřebuje vypadat chladně cool, vystačí si s ošuntělostí (jakou ukazuje např. film 1984). Ona politická hesla navíc mnohdy v historickém kontextu působí velmi podivně. Např. "Prozium je opium lidstva" je zaručenou parafrází na komunistické "Náboženství je opium lidstva." Tu nevím, zda-li varuje Equilibrium před komunismem či náboženstvím, protože Tetragrammaton chápe opium jako pozitivní a komunismus náboženství jako negativní. Je však zcela lhostejné zda-li brojí proti nacismu, komunismu či teokraciím. Všechny tyto systémy (zvláště v jejich nejtotalitnějších formách) totiž mají společné, že nejsou postaveny na ztrátě emocí, ale naopak na zdůraznění některých z nich, obvykle nenávisti k nepříteli, kterým mohou být židé, imperialisté či nevěřící psi. Když se to dá vše dohromady, ústřední teze filmu nepůsobí dvakrát propracovaně. SPOILER - S ohledem na použitou symboliku se nabízí dvě omluvy. 1) Film chce varovat před konkrétními představiteli "zdrojů totality" a to nejsnáze udělá pomocí symbolů 2) Symboly a projevy jsou dílem cítícího nejvyššího klerika. Pokud ovšem platí bod 2, je divné, že klerici nižší, prozium poctivě beroucí, již dávno s těmito cituplnými móresy neskoncovali. Byl by to možná o dost lepší, byť smutnější film. KONEC SPOILERU. Ale jak jsem říkal, moje pohádkové brýle dobromyslně smyly velkou část těchto hříchů, stejně jako nepřesvědčivou emocionalitu hlavního hrdiny. Těžko věřit v autenticitu klerika, který pro záchranu roztomilého štěňátka bez hnutí brvou postřílí kohortu lidí, jejichž jediným zločinem bylo, že si ráno poctivě píchli svou dávku prozia. On vůbec John Preston projevuje city jenom tam, kde se to hodí, kde je to krásné a pozitivní. Takové opomenutí ovšem jeho postavu neskutečně zplacaťuje. A výslednou placatost přenáší na celý film. (16.02.2009)

Chce to být cool jako Matrix, chytré jako 1984, drsné jako Mechanický pomeranč, barbarské jako 451 stupňů Fahrenheita a znepokojivé jako Brave New World - zkrátím to, prostě to honí tolik zajíců, že to každému tak maximálně uškublo chlup ze zadku a uhnalo si to leda ostudu (a konec metafor s honěním, nebo mě někteří místní zlikvidují coby konkurenci). Equilibrium to poněkud přehnalo s vlastním dávkováním a způsobilo, že jsme se svého času dohadovali s kamarádem a já zastávala stanovisko, že Bale musí být vynikající herec, když dokáže tak podat bezemocionální typy, zatímco kamarád tvrdil, že filmaři tak akorát využívají faktu, že Bale nepozná emoci, ani kdyby před ním tancovala v růžovém baletním trikotu. Čas oponou trhnul a rozhodněte sami, komu z nás dal za pravdu, já osobně musím dát za pravdu těm, které tenhle snímek, kde se ničivost emocí hájí plamenným řečněním, bouřlivým potleskem, culením se od ucha k uchu, přáním si dobrého jitra a vyptáváním se, jak jste si s kým blízcí, nechal citově poněkud u ledu. Čestné tři výjimky potvrzující pravidlo: modrá kukadla Emily Watson, zelené zraky Seana Beana a nevyhnutelné štěňátko. (05.02.2013)

Víte, že takhle to nakonec dopadne? Film má perfektní námět, "hrozící" vysokou reálností všeho kolem. Nic nebylo dobrovolné, to je snad jasné (pátrání po odbojářích, totalitní společnost -ta variace na svastiku byla evidentní-, práskačkaství a spousta paradoxů.) V chování postav, výsledcích jejích činů i v odstavcích komentářů... (24.10.2005)