Equilibrium

Chce to být cool jako Matrix, chytré jako 1984, drsné jako Mechanický pomeranč, barbarské jako 451 stupňů Fahrenheita a znepokojivé jako Brave New World - zkrátím to, prostě to honí tolik zajíců, že to každému tak maximálně uškublo chlup ze zadku a uhnalo si to leda ostudu (a konec metafor s honěním, nebo mě někteří místní zlikvidují coby konkurenci). Equilibrium to poněkud přehnalo s vlastním dávkováním a způsobilo, že jsme se svého času dohadovali s kamarádem a já zastávala stanovisko, že Bale musí být vynikající herec, když dokáže tak podat bezemocionální typy, zatímco kamarád tvrdil, že filmaři tak akorát využívají faktu, že Bale nepozná emoci, ani kdyby před ním tancovala v růžovém baletním trikotu. Čas oponou trhnul a rozhodněte sami, komu z nás dal za pravdu, já osobně musím dát za pravdu těm, které tenhle snímek, kde se ničivost emocí hájí plamenným řečněním, bouřlivým potleskem, culením se od ucha k uchu, přáním si dobrého jitra a vyptáváním se, jak jste si s kým blízcí, nechal citově poněkud u ledu. Čestné tři výjimky potvrzující pravidlo: modrá kukadla Emily Watson, zelené zraky Seana Beana a nevyhnutelné štěňátko. (05.02.2013)

Postkatastrofický blábol ... Takhle si představuji pseudofilozofický snímek. Navíc je tu řečeno všechno tak polopaticky, scénáři i filmu by prospělo trošku rafinovanosti (když se tu pálí obraz, musí to být právě Mona Lisa, symbolika Otcova státu se musí podobat právě Třetí říši, citové probouzení je deklamováno ve scéně s hyperroztomilým štěnětem, které olizuje klerikovi tvář... kam se na tohle hrabe Lars von Trier!). A vůbec nejhorší - ta zjevná stylizace do progresivnosti Matrixu spolu s béčkovou omšelostí mi nějak nepasovala dohromady... (04.05.2007)

U antiutopických filmů, které si berou příklad z knih My, Konec Civilizace, 451°F, 1984 a spol., by jeden čekal, že fungování totalitní společnosti bude jednou z hlavních náplní. V tomto směru sice Equilibrium tak docela nezklamalo, o to víc se mu dostalo příležitostí k chybování a nepřesvědčivosti. Jelikož jsem to od počátku tak trochu tušil, vnímal jsem Equilibrium jako pohádku o zlém černokněžníkovi, který vzal lidem city, a princi, který proti němu bojuje. A to mi, myslím, umožnilo, abych na film nahlédl o mnoho smířlivěji, než kdybych jej bral jako seriózní pokus o zobrazení světa bez emocí. Takový svět totiž dozajista nepotřebuje exaltované řečníky s jejich proslovy, symboliku (nápadně se podobající třetí říši), politická hesla nebo třeba účesy a líčení (navíc u vězňů!). Nepotřebuje vypadat chladně cool, vystačí si s ošuntělostí (jakou ukazuje např. film 1984). Ona politická hesla navíc mnohdy v historickém kontextu působí velmi podivně. Např. "Prozium je opium lidstva" je zaručenou parafrází na komunistické "Náboženství je opium lidstva." Tu nevím, zda-li varuje Equilibrium před komunismem či náboženstvím, protože Tetragrammaton chápe opium jako pozitivní a komunismus náboženství jako negativní. Je však zcela lhostejné zda-li brojí proti nacismu, komunismu či teokraciím. Všechny tyto systémy (zvláště v jejich nejtotalitnějších formách) totiž mají společné, že nejsou postaveny na ztrátě emocí, ale naopak na zdůraznění některých z nich, obvykle nenávisti k nepříteli, kterým mohou být židé, imperialisté či nevěřící psi. Když se to dá vše dohromady, ústřední teze filmu nepůsobí dvakrát propracovaně. SPOILER - S ohledem na použitou symboliku se nabízí dvě omluvy. 1) Film chce varovat před konkrétními představiteli "zdrojů totality" a to nejsnáze udělá pomocí symbolů 2) Symboly a projevy jsou dílem cítícího nejvyššího klerika. Pokud ovšem platí bod 2, je divné, že klerici nižší, prozium poctivě beroucí, již dávno s těmito cituplnými móresy neskoncovali. Byl by to možná o dost lepší, byť smutnější film. KONEC SPOILERU. Ale jak jsem říkal, moje pohádkové brýle dobromyslně smyly velkou část těchto hříchů, stejně jako nepřesvědčivou emocionalitu hlavního hrdiny. Těžko věřit v autenticitu klerika, který pro záchranu roztomilého štěňátka bez hnutí brvou postřílí kohortu lidí, jejichž jediným zločinem bylo, že si ráno poctivě píchli svou dávku prozia. On vůbec John Preston projevuje city jenom tam, kde se to hodí, kde je to krásné a pozitivní. Takové opomenutí ovšem jeho postavu neskutečně zplacaťuje. A výslednou placatost přenáší na celý film. (16.02.2009)

Když vynásobím třetí odmocninu čísla 27,2 cotg. alfa, vyjde mi úhel beta, do kterého musím stočit zápěstí pravé ruky, abych zasáhnul toho týpky nalevo 2,5 cm pod pravé koleno... tak takovéhle šílenosti si uvědomují znalci matematického úhlozpytu s názvem Gun-Kata během setin vteřiny... poměrně originální prvek, který si svou atraktivitou zcela jistě přitáhne vaší pozornost. Film má svá pravidla, ponurou atmosféru, dobré herce a tak nějak si jde svojí cestou. A to se počítá. Finančně však naprosto propadnul. 20 miliónů dolarů(rozpočet)/5,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (14.04.2006)

Equilibrium není špatný film.Technickou stránku má výbornou, stejně tak se může chlubit výborně zpracovanými akčními scénami. Mavíc má výborného hlavního hrdinu v podání Balea, který jednak umí skvěle zahrát člověka bez emocí a druhak je natolik sympaťák, že divák mu maximálně fandí a trne, kdy ho systém odhalí a odrovná. Bohužel příběh samotný za moc nestojí. Originalita šla stranou (inspirace filmy jako Matrix, Minority Report atd.; btw ten zmutovaný hákový kříž byl spíš k smíchu), hrdina dělá hloupé chyby jako na běžícím pásu a ostatní je víceméně ignorují, směrem ke konci film připomíná spíše klišoidní počítačovou vyvražďovačku. Problémem Equilibria je také fakt, že jednoduše nemůže být brán jen jako vypni-mozek-bav-se akčňák, protože se naneštěstí snaží o cosi jako filosofickou hloubku, poselství. Slabší 4* zachraňuje krátká romantická linka mezi Christianem a Emily a její následné vyústění (v případě jiného ukončení bych už šel jen na průměr). (02.07.2012)