Equilibrium

Vždy mám dobrý pocit po filme, pri ktorom vidím od začiatku dobrý nápad a ten nápad je skvele spracovaný. Dobrý scenár, ktorý bol plný zvratov, fantastická futuristická akcia ako aj kulisy. A samozrejme prekvapivo známo a hlavne kvalitní herci, ktorí ukázali, že aj pri akčnom filme sa dá hrať. Akurát ma prekvapila iba krátka rolička Seana Beana na začiatku. 90%. (09.11.2006)

Přísahám, že si šlehnu do krku svou denní dávku a k hodnocení přistoupím zcela cituprostě. Heil Father..! EQ celou dobu hledá tvář, aby ji choreografickou extází v posledních deseti minutách našlo. Celkem pozdě, ale aspoň to vysvětlilo, proč vykazovala předchozí snaha o filozofické sci-fi plochost thajské prostitutky. Navíc je zjevné, že s horším obsazením by se prosazovala Wimmerova autorská loupež za bílého dne ještě obtížněji, ale jména jako Fichtner, Watson, Bean a především Bale dokážou spolehlivě zabránit potlačení diváckých emocí.. Equilibrium lze vlastně považovat za takový Matrix pro chudé - napsal bych i duchem, ale mám v sobě to Prozium.. (02.05.2012)

Typický případ filmu, kde se prudce rozešlo mínění filmové kritiky a fanoušků, bezprostředně po jeho uvedení měl, tuším, 80% hodnocení. Na plátně se mi opravdu líbil. Po odchodu z kina bych mu dal 75 % celkového dojmu, ale jsem přesvědčený, že při druhém sledování bych šel tak o 15 % dolů. S touhle sortou filmů je to jako když se seznámíte s půvabnou dívkou a na druhé rande přijde nenalíčená...Slušné herecké výkony i triky ,vizuálně je to nablýskané, ale ten scénář a úroveň dialogů - žádná sláva. (04.05.2007)

Dokonalá směsice nadupané akce, procítěného příběhu, bravurních hereckých výkonů a mnoha pamětihodných scén, spálením Mona Lisy počínaje a "schopností cítit" konče. Zbytek budiž vyjádřen citováním Morien, která mé pocity vystihla nejlépe: "Equilibrium je prostě můj oblíbený film, a pokud mi na něj někdo sáhne, tak mu urazím ruku." (23.02.2008)

U antiutopických filmů, které si berou příklad z knih My, Konec Civilizace, 451°F, 1984 a spol., by jeden čekal, že fungování totalitní společnosti bude jednou z hlavních náplní. V tomto směru sice Equilibrium tak docela nezklamalo, o to víc se mu dostalo příležitostí k chybování a nepřesvědčivosti. Jelikož jsem to od počátku tak trochu tušil, vnímal jsem Equilibrium jako pohádku o zlém černokněžníkovi, který vzal lidem city, a princi, který proti němu bojuje. A to mi, myslím, umožnilo, abych na film nahlédl o mnoho smířlivěji, než kdybych jej bral jako seriózní pokus o zobrazení světa bez emocí. Takový svět totiž dozajista nepotřebuje exaltované řečníky s jejich proslovy, symboliku (nápadně se podobající třetí říši), politická hesla nebo třeba účesy a líčení (navíc u vězňů!). Nepotřebuje vypadat chladně cool, vystačí si s ošuntělostí (jakou ukazuje např. film 1984). Ona politická hesla navíc mnohdy v historickém kontextu působí velmi podivně. Např. "Prozium je opium lidstva" je zaručenou parafrází na komunistické "Náboženství je opium lidstva." Tu nevím, zda-li varuje Equilibrium před komunismem či náboženstvím, protože Tetragrammaton chápe opium jako pozitivní a komunismus náboženství jako negativní. Je však zcela lhostejné zda-li brojí proti nacismu, komunismu či teokraciím. Všechny tyto systémy (zvláště v jejich nejtotalitnějších formách) totiž mají společné, že nejsou postaveny na ztrátě emocí, ale naopak na zdůraznění některých z nich, obvykle nenávisti k nepříteli, kterým mohou být židé, imperialisté či nevěřící psi. Když se to dá vše dohromady, ústřední teze filmu nepůsobí dvakrát propracovaně. SPOILER - S ohledem na použitou symboliku se nabízí dvě omluvy. 1) Film chce varovat před konkrétními představiteli "zdrojů totality" a to nejsnáze udělá pomocí symbolů 2) Symboly a projevy jsou dílem cítícího nejvyššího klerika. Pokud ovšem platí bod 2, je divné, že klerici nižší, prozium poctivě beroucí, již dávno s těmito cituplnými móresy neskoncovali. Byl by to možná o dost lepší, byť smutnější film. KONEC SPOILERU. Ale jak jsem říkal, moje pohádkové brýle dobromyslně smyly velkou část těchto hříchů, stejně jako nepřesvědčivou emocionalitu hlavního hrdiny. Těžko věřit v autenticitu klerika, který pro záchranu roztomilého štěňátka bez hnutí brvou postřílí kohortu lidí, jejichž jediným zločinem bylo, že si ráno poctivě píchli svou dávku prozia. On vůbec John Preston projevuje city jenom tam, kde se to hodí, kde je to krásné a pozitivní. Takové opomenutí ovšem jeho postavu neskutečně zplacaťuje. A výslednou placatost přenáší na celý film. (16.02.2009)