Epizoda 2 (E02)

Při těch tuzemských seriálových hrůzách se nepřestávám divit tomu, že jsou u nás stále ještě tvůrci, kteří dokáží dát dohromady uvěřitelný scénář a natočit počin, který na mě působí podobným dojmem, jakým se to povedlo v raných osmdesátých seriálu Návštěvníci. Ten tehdy taky vedle všech těch Okresů na severu, Žen za pultem a Plechových kavalerií vyčníval jako letos Devadesátky a teď i Podezření. Divím se, že tato záležitost dostala zelenou, když v ní popsané praktiky novinářských hyen jsou dnes už normou a sedmá velmoc běžně nejen odhaluje, ale i vyšetřuje a nakonec také soudí dle vlastní zlovůle. / Poučení: Ještě jsi nikoho z ničeho veřejně neobvinil? Vůbec nejsi in. (17.06.2022)

Zmítám se mezi naprostým nadšením ze skvělého počinu ČT a nadstandardních hereckých výkonů na straně jedné. A hrůzou z toho, co se odehrává na obrazovce, na straně druhé. Z toho, jak strašně snadné je zničit člověka. Jak snadno se můžete dostat až na dno.  Už minule to se mnou cloumalo, ale teď se to vystupňovalo a upřímně řečeno jsem ráda, že těch dílů není víc - to napětí bych asi nedala... Za mě plný počet. (20.03.2022)

„S doktorem Vaculíkem jste čistě kolegové z práce nebo i něco víc?“ – „Něčím víc myslíte, jestli mě pan doktor prcal? Neprcal! Myslím, že jsme s primářem na oddělení jediní!“ Je patrné, že se znovu pracuje s varováním, že stačí pouhé podezření, které dokonale překope lidské životy. Objevují se starší pochybné případy, novináři rozjíždějí vlastní verze, a i v nemocnici je cítit napětí. Máma se nicméně Tereze vrací domů, ta však jede ve starých kolejích: něco jako normální rodinný život hledá v domácnosti svého přítele. Rodinné úspory se navíc tenčí. A záhy si (snad vůbec poprvé v životě) musí dcerka připustit nějaké starosti a povinnosti. Pochopitelně s útoky veřejnosti, která má jasno, kdo je viníkem a kdo zabíjel. Je zajímavé, že zatímco v druhé epizodě je advokát Miroslav Hanuš vykreslený jako nemotorný a pozdě chodící právník, ve třetí je soustředěný a velmi precizní v pátrání po pravdě. Scenárista Štěpán Hulík zatím na cokoliv sáhnul, to proměnil ve zlato: napsal totiž Hořící keř a hlavně skvostnou sérii Pustina. Se vztahy pracuje solidně i tady, právě skvěle trefil vztah Hany a Terezy Kučerových. (04.07.2023)

Tak jako ano, herecké výkony skvělé, Trojan super jako vždy ale pořád mám pocit, že by se to dalo sestříhat do hodiny a něco než to mít na tři neděle. Hodně mi to připomíná slovenské pondělky kdysi dávno. Ne, že by TV z Prahy (o Brně natož Ostravě nemluvě) tenkrát točily něco extra ale televizní inscenace z Blavy byly hrůza. Na druhou stranu si po víkendu alespoň člověk zdříml. Teď ne moc nosný příběh vyplňujeme pohledy do kamery, neustálé pročítání komu dlužíme, kdo nás najednou nemá rád...aby se to nějak natáhlo do tří dílů. (21.03.2022)

Vadí mi stále více celkové pojetí příběhu: Divákovi je od začátku servírováno, že hlavní sestra je nevinná. Maně me napadá HBO série Mělas to vědět, kde je divák udržován v napětí až do konce. V některých detailech scénář pokulhává: např. zdravotní sestra s dcerou žije v rodinném domě se zahradou, pouští se do jeho rekonstrukce, v průběhu stíhání jí vyschnou zdroje, takže nemá už ani na zaplacení elektřiny... To jako že vedla domácnost a financovala rekonstrukci domu od platu k platu? Málo věrohodné. Na můj vkus taky přehnaná stylizace prostředí do retro osmdesátých devadesátých let: bytové interiéry, nemocnice, policejní vyšetřovna... Asi to má podpořit pocit hnusu a odcizení... (25.03.2022)