Ať přiletí čáp, královno!

Rok se s rokem sešel a David je úplně stejné hovádko, jako byl celý první díl, když nepočítáme těch posledních pár minut. Kostýmy jsou pro mě pořád nepochopitelné, ale film příjemně utíká a písničky jsou poslouchatelné. PIGY rádio z nich podle mě úspěšně čerpá dodnes. A jsem ráda, že už nechali zpívat Andrlovou. (27.12.2022)

Pokračování pohádky, které se tehdy ještě povedlo. Zmatený král, který se ztrácí ve svých vlastních briliantních výrocích a královna, která u projevů svého manžela usíná nudou. Princ je stále stejný trouba jako byl před svatbou a Běla, jeho manželka, ho ani jako milujícího otce jejich holčičky neumlátí tupým těžkým předmětem, což je poměrně s podivem. (03.10.2010)

Jedna z nejhorších a nejnudnějších českých pohádek. Příběh je v podstatě o ničem, uvařený z vody. Jeho lepší části jsou jen napodobováním zápletek lepších nebo všeobecně známých pohádek, zbytek nedává příliš smysl. Celý děj je zmatený, diváky nečeká žádné dobrodružství ani zajímavý příběh. Možná až příliš dlouhou stopáž vyplňují dlouhé, nesmyslné a trapné, rádoby zábavné dialogy o ničem, které jsou hlavně pro děti příliš složité a po chvíli začnou nudit nejen je. Velká část pohádky je také vyplněna písničkami, úroveň mnohých z nich značně zvyšuje politický podtext. Některé písničky filmu přidávají, jiné naopak ubírají. Po čase ale opět začíná většina z nich nudit svou délkou a také tím, že během písniček se kamera zaměřuje téměř výhradně na zpívajícího herce ve stále stejných úhlech. Princ a ztracená dcera jsou navíc značně nesympatičtí. Film příliš nezachraňují ani slavná herecká jména, a zapamatovatelných výkonů je spíše pomálu. Všechny pokusy o zábavné a vtipné scény vyzní většinou trapně a do ztracena. Při zdlouhavých nedějových dialogových scénách si divák nutně začne všímat nelogičností. A že jich je. Například rozhodnutí prince zbavit se dcery, místo aby si ji prostě nechal a za rok si pořídil další dítě, jeho následná změna názoru následovaná pokusy ztracenou dceru objevit, nebo to, že ani Matěj, ani chudá pradlena nevrátili dítě zpátky rodičům, když o něj zase stáli. A ve filmu si jen trochu pozornější divák všimne i spousty chyb, jako když ve filmu pětkrát zopakují, že je středověk, přičemž interiéry i oblečení zapadá bezpochyby již do novověku. Tahle pohádka si nejspíš vytvořila svou vlastní alternativní historii, do níž zjevně zapadá i topení a elektrické osvětlení, jež jsou k vidění hned v několika záběrech zámku. A když oko v této nudné pohádce nemá na čem spočinout, začne si prohlížet přezdobené a podivně zbarvené kostýmy a klobouky. Princezny nosí většinou jasně růžovou, asi jako desetileté holčičky, co si na ně potom hrají, zatímco král sousední země Matyáš jakoby se pokoušel na sebe navléknout všechny barvy duhy, takže připomíná klauna, co si hraje na papouška. Úplně zbytečná a podprůměrná pohádka, která evidentně vznikla prostě proto, aby byla. (11.08.2017)

Druhý díl pohádky je o dost slabší než první. Zde už je naplno patrné, že Petr Nárožný s Jiřinou Bohdalovou pohádku sami neutáhnou. A to by přitom měla být výhoda, že ze studií se filmaři přesunuli i ven. Ovšem jen částečná. Děj je zmatený a i hudba je výrazně horší. Za mě se i postavy chovají nelogicky a délka je uměle prodlužována. Škoda, první díl byl zajímavý, ale na druhý pokus to stejné neplatí. (07.01.2019)

Povedené pokračování ještě povedenější jedničky. Výkon pana Nárožného a paní Bohdalové byl opět super. I když to bylo o maloučko slabší než první díl a pric David na mě působil jako takový ňoumík, tak dávám 4*. Plus chytlavé písničky. Škoda jen, že úroveň "pohádek", co se točí dnes, se těmhle ani zdaleka nevyrovná :-( (16.12.2011)