Hunger Games: Balada o ptácích a hadech

Jde vidět jak Suzane a hlavně Francis dospěli. Nekompromisně zobrazuje zrod a pohnutou mysl Snowa. Tohle si původní trilogie zasloužila. Takto měl vypadat prequel k Harrymu Potterovi (i když on tak trochu s Deppem vypadal). Fakt jsem nečekal, že to bude až tolik depresivní, ale ono muselo být. ... Nakonec nejvíc dokáží ublížit ti, na kterých nám nejvíc záleží. ... CC Olympia DA (25.11.2023)

Ty tři hvězdice to prostě nepřekoná. Člověk si už nemůže dát dohromady, kdo je kdo. Obzvlášť když je to před prvníma hrama. A tak jenom sleduje příběh. A ptá se, kde tvůrci sebrali toho Blytha. Hrozně nesympatickej blb. Ve filmu se moc nebojuje, ale zase se alespoň kamera nemusí pořád otáčet ke zdi, a střihač nemá tolik práce. Je pravda, že ty dvě hodiny utekly poměrně rychle. A to je asi tak všechno. Když se zamyslím, úplná zbytečnost. Jak natočení tohodle, tak i to, že jsem na to koukal. 50%. (03.03.2024)

Hunger Games som sa dlhodobo vyhýbal, nie som totiž cieľovka a nálepka teen/young adult dystopie ma nelákala. S prequelom som to riskol a neľutujem. Rozhodne to nie je žiadna teen zábava, ktorú by nemohli doceniť aj dospelí diváci. Chémia medzi hlavnou dvojicou funguje perfektne (Rachel Zegler mi ihneď padla do oka) a prerod Coriolanusa ma bavil a držal v napätí. Plot je síce pomerne jednoduchý (nie však plochý) a film mohol byť o desiatky minút kratší, ale inak milé prekvapenie. 7/10 (16.11.2023)

Důvěryhodnost příběhů o odporu utlačovaného lidu lze vždycky určit dle toho, jak onen prekariát je vykreslen. V tomto případě je to spontánně na country tančící dav mladých krásných, umouněných lidí (jakože tvrdě pracují rukama), co pijí moonshine ze zavařovaček. Případně si můžeme jít odpočinout do chudého bytu o jedenácti pokojích a čtyřicetimetrovém lobby, ve kterém se tři nájemníci ale musí dělit o jednu sušenku, protože jsou na dně. Jojo, rozhodně za tímhle filmem stojí tým lidí, kteří si s chudobou, útlakem a těžkou prací užili svoje. Mimoto ale tento prequel i tematicky přesluhuje myšlenku o opresi skrze spektákl, která ještě mohla být aktuální před nějakými patnácti lety, kdy byly obscénní reality show tématem dne, ale v době, kdy je pozornost lidí rozfragmentovaná mezi algoritmicky individualizovaný obsah, působí nějaká dystopická vize zlého ošklivého státu, držící lid svorně přikovaný k obrazovkám u nějakých gladiátorských her, jako dědeček automobil. Na všechno ostatní je tady pak ohavný bezpohlavní vzhled celého filmu, stereotypní charakterizace naprosto úmorného množství postav či dialogy, které nikdy nejdou mimo přímý děj, takže nemůžeme mít pocit, že se v tom světě mimo něj něco skutečně odehrává. Výsledkem je regulérně jeden z nejdelších filmů na světě. (14.02.2024)

Balada o ptácích a hadech dokáže skvěle vtáhnout diváka zpět do světa Panemu a umožní mu nahlédnout do jeho odlišné etapy. V některých momentech je bohužel už od úvodu dost zkratkovitá a postavy i jednotlivá témata často nedostávají potřebný prostor. Především ústřední vztah Snowa s Lucy mi nepřišel tak dobře vybudovaný, aby dokázal více emočně zapůsobit. Samotná pasáž v aréně je povedená, ačkoliv dějiště logicky působí obyčejněji než v prvních dvou dílech. Pořád je nicméně svým způsobem atraktivní. V závěrečné třetině se bohužel naplno projeví zmíněná zkratkovitost celého filmu a rozuzlení jednotlivých osudů, myšlenek i slibovaný přerod Snowa zkrátka nejsou příliš uspokojivé. Více než dvouapůlhodinová stopáž je navíc ke konci docela cítit, a snímek tak paradoxně působí dlouze i uspěchaně zároveň. I přesto jsem se vlastně bavil, Tom Blyth je v hlavní roli skvělý a to samé Rachel Zegler, jejíž pěvecký výkon je neskutečný, byť samotné písně působí občas trochu kýčovitě. Asi jsem čekal návrat v poněkud lepší formě, ale pořád jsem spíš spokojený a rozhodně bych se v budoucnu nebránil dalšímu rozšíření z tohohle světa. 6/10 (20.11.2023)