Režie:
Oliver HirschbiegelScénář:
Bernd EichingerKamera:
Rainer KlausmannHudba:
Stephan ZachariasHrají:
Bruno Ganz, Alexandra Maria Lara, Corinna Harfouch, Ulrich Matthes, Juliane Köhler, Heino Ferch, Christian Berkel, Matthias Habich, Thomas Kretschmann (více)Obsahy(1)
20. července 1944 byl spáchán ve Vůdcově hlavním stanu "Vlčím doupěti" (Wolfsschanze), atentát na Hitlera. Z bezprostřední blízkosti zažila tuto událost jeho osobní sekretářka Gertraud "Traudl" Junge. Poprvé se tak otřásla půda pod nohama kdysi všemocného "Vůdce" a všichni z jeho bezprostředního okolí poprvé pocítili šok. O devět měsíců později se Hitler přesunul do svého prostorného systému bunkrů na území Nového říšského kancléřství v Berlíně. Rudá armáda v téže době přistoupila k jeho totálnímu obklíčení. 20 dubna slaví Hitler 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. Eva Braunová už s ním také několik dní žije v bunkru. Himmler, Goering a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco Hitler nechce v žádném případě opustit své hlavní město. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Bormann. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. I jejich mrtvoly byly spáleny. Přestože generál Weidling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál... Film Pád Třetí říše vznikl na základě knihy osobní sekretářky Adolfa Hitlera Traudl Jungové "Bis zur letzten Stunde". Strhující herecký výkon Bruno Ganze v roli Hitlera, jen v samotném Německu přilákal do kin 6 milionů návštěvníků. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (790)
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. Celosvětově divácky úspěšný film. Pro mne nejhorší z řady drásavých scén ve vůdcově berlínském bunkru v dubnu 1945 bylo zabití Goebbelsových dětí jejich "matkou" Magdou za asistence tatínka s pichlavýma očima a neárijským vzhledem dr. Goebbelse. Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=nDT_AfNkeDs ()
V multiplexe som tak tiché obecentvo počas záverečných titulkov ešte nezažil. Der Untergang je skromné majstrovské dielo, silné predovšetkým obsahom, ktorý rekonštruuje. Váhou daných udalostí. Obrazovo ide totiž o divadelne striedmu interiérovú záležistosť, stojacu na čo najviac realistickom poňatí scény a na hereckých výkonoch. A tie sú unikátne. Nielen Bruno Ganz, ale aj ostatní protagonisti hrajú s maximálnym nasadením. Výborne obsadené tváre manželov Goebbelsovcov, ktorí svojou chladnokrvnosťou a nezdravou oddanosťou Vodcovi takmer presahujú hrozný výraz Hitlerovej démonickej osobnosti. Goebbelsov chladný výraz očí ma bude ešte nejaký ten piatok prenasledovať. Film okrem iného podniecuje myšlienku, ako by asi vyzeral svet, keby Hitlerovi vyšiel jeho plán. Scéna, v ktorej sa s vizionárskym preslovom prechádza popri makete centra hlavného mesta Tretej ríše je jednou z najlepších vo filme. ()
Film, kde hrstkou antihrdinů jsou jedny z nejvíc zvrácených existencí, co 20. století poznalo, je nepříjemný už jen tím, že celou dobu vidíme události z jejich pohledu. Jak jsou zkroušení, zoufalí, vyčerpaní a přitom máme tendence s nimi snad soucítit, protože pořád to jsou "hrdinové" filmu. A takhle nějak to klidně mohlo tehdy vypadat, takže je film nasáklý beznadějí a depkou, kterou umocňuje vědomí neodvratného zániku. (Samozřejmě že si to většina zasloužila). Nicméně je to hodně dlouhý a bohužel ne tak skvělý, aby to po celou tu dobu strhlo, nepočítáme-li několik víc než mrazivých scének (netřeba zmiňovat jakou hlavně). Pochvala jde ale hlavně výběru herců - Bruno Ganz, Corinna Harfouch, Ulrich Matthes a Juliane Köhler jako Eva Braun - všichni typově skvěle obsazení a předvádí výborné výkony. Stará známá písnička - být to kratší, výsledek a dojem by byl mnohem silnější. ()
Není to zase až tak o Hitlerových posledních dnech jako spíše o spíše o lidech kolem něj během jeho posledních dní a jeho posledním zvěrstvu; tentokrát na vlastním národu. Vynikající, ne že ne, ovšem nenatočit to právě Němci, tak kolem toho takový humbuk (opravdu je "polidštění" Hitlera, že poděkuje kuchařce za jídlo?) není (což čas potvrdil; zubu času odolal jen ten meme). Přesto je dobře, že si ho natočili zrovna oni. ()
Na jednej strane az televizny look (nech sa mi nikto nesnazi nahovorit, ze to ma navodit autenticku atmosferu) a pekelne pomale tempo, na druhej strane famozny vykon Bruna Ganza a nepopieratenle mocne momenty. Ma to byt film s vypovednou hodnotou? Tej film vela nema. Ma to byt posobiva vojnova drama? Na to je az prilis prosta a komorna. A hlavne to kolisanie medzi mainstreaovym a komornym feelingom mi dost prekazalo. Nemozem vsak popierat, ze som sa slusne bavil (za jednu hviezdicku sa zaluzil Bruno Ganz), avsak mam pocit, ze to bolo len koli nametu (Hitler). (7/10) ()
Galerie (58)
Zajímavosti (51)
- V celosvětových kinech film utržil 92,1 milionu amerických dolarů, z toho (v přepočtu) 39,1 mil. v domácím Německu. (NIRO)
- Bruno Ganz (Adolf Hitler) prohlásil, že se na roli nacistického vůdce připravoval čtyři měsíce. (Duoscop)
- Mnohé Hitlerovy (Bruno Ganz) repliky jsou historicky přesné, převzaté z deníků Alberta Speera (Heino Ferch) a Traudl Junge (Alexandra Maria Lara). (Redswif)
Reklama