Pád Třetí říše

I s odstupem let je Der Untergang skutečně silným zážitkem. Slavný producent Bernd Eichinger chytře sáhnul po stejnojmenné knize Joachima Festa a vzpomínkách nejmladší Hitlerovy sekretářky Traudl Junge, které vyšly pod názvem Do posledního okamžiku. Ostatně zpověď Jungeové rámuje celý příběh posledních dnů Třetí říše. A ačkoli se sama premiéry filmu nedožila, jejím vzpomínkám na roky po boku Vůdce byl věnován samostatný dokument Im toten Winkel - Hitlers Sekretärin. Díky tomuto materiálu je výsledný film mnohem hlubší a plastičtější zprávou o konci jedné tisícileté říše, která trvala pouhých 12 let a přesto nepřestává fascinovat a je důležité ji studovat do nejmenšího detailu. Tolik důležitých otázek a paradoxů sledujeme scénu za scénou a setkáváme se znovu s těmi nechvalně známými postavami historie. Obsazení je hodně zajímavé, například Eva Braunová - v době smrti jí bylo 33, ale zahrála si ji téměř čtyřicetiletá Juliane Köhler (známá z Aimée & Jaguar). A navzdory tomu hendikepu se stala velmi autentickou paní Hitlerovou. Trochu jiný případ je Magda Goebbels - v době smrti jí bylo 44, její představitelka je o 6 let starší Corinna Harfouch (proslavená jako Vera Brühne), za ni více mluvily její činy, nežli herecká akce. Bruno Ganz (jeden z nejlepších Hitlerů) a Alexandra Maria Lara (Traudl Junge) jsou pak prakticky ideálními představiteli. (19.01.2020)

Na jednej strane az televizny look (nech sa mi nikto nesnazi nahovorit, ze to ma navodit autenticku atmosferu) a pekelne pomale tempo, na druhej strane famozny vykon Bruna Ganza a nepopieratenle mocne momenty. Ma to byt film s vypovednou hodnotou? Tej film vela nema. Ma to byt posobiva vojnova drama? Na to je az prilis prosta a komorna. A hlavne to kolisanie medzi mainstreaovym a komornym feelingom mi dost prekazalo. Nemozem vsak popierat, ze som sa slusne bavil (za jednu hviezdicku sa zaluzil Bruno Ganz), avsak mam pocit, ze to bolo len koli nametu (Hitler). (7/10) (17.01.2008)

Dal bych nejraději tři a půl hvězdy. Film je samozřejmě velice působivý, což už je dáno tématem. Jako člověk, který se o dějiny (hlavně 20.století) hodně zajímá, uznávám hodnotu filmu z hlediska poznání historie. Coby historické svědectví o konci jednoho zločince a lidí (národa) kolem něj, které stáhl sebou je to velice zajímavé a hodnotné dílo. Budu-li ovšem toto dílo posuzovat z čistě filmového hlediska pak mé hodnocení není bez výhrad. Má hlavní výtka by se týkala délky. Pro představu jak to v bunkru vypadalo, jaký byl Hitler šílenec, co znamenal konec války pro Němce stačilo pár ukázkových scén. To natahování, spousta rozhovorů různých lidí z Hitlerova okolí mi přišlo dost zdlouhavé - hlavně tedy první polovina. Jinak Hitler byl vykreslen Bruno Ganzem výtečně. Pár scén je skutečně mrazivých (především chladnokrevné zabíjení Goebelsových dětí). Zajímavé byly výlety do dění na povrchu (nejvíce zaujal hlavně příběh mladého chlapce). Navíc já prostě s většinou těch lidí vůbec nesoucítil. Prostě jsem jen chladně sledoval bandu vrahů jak čekají na svůj konec a bylo mi jedno, jestli si prostřelí hlavu nebo je pozabíjí Rusové. Soucit jistě ani nebyl zamýšlen, ale pro mě se pak představení stalo jen nezúčastněným pozorováním dění, nebyl jsem nijak emocionálně zainteresován. (27.04.2005)

Pád třetí říše podporuje známé pravidlo, že podobné věci vždycky nejlépe natočí v zemi, o kterou jde. Tvůrci zvolili dokumentaristický přístup, což mi osobně velmi vyhovuje, i když nutno říct, že pár událostí je samozřejmě autorskou licencí. Kromě pochval ke scénáři, režii a hercům se ovšem musím zmínit o jiné věci. Nikdy jsem nerozuměl řečem o "zlidšťování" Hitlera v tomto filmu, Hitler je tu zkrátka předveden jako člověk, ne nějaké esenciální zlo. Nic takového přece neexistuje. Člověk je člověk, dobrý či zlý. (11.10.2005)

Jsou filmy, o kterých se píše, že mají nezfilmovatelnou předlohu. Tenhle spadá spíše do kategorie nezfilmovatelné téma. Poslední dny Hitlera zfilmované tak, že v nich Vůdce hraje jednu z hlavních rolí, to už chce hodně odvahy. V případě německé realizace i obrovskou dávku upřímné sebereflexe, kterou bychom jí my mohli jen tiše závidět. Ale hodnotí se film, ne záměr. A ten určitě není bez chyby. Opravdu by neškodilo ho trochu prostříhat. Dívat se třetinu filmu na sebevraždy německého důstojnictva přeci jen omrzí a někdo, kdo se trochu orientuje v historii 2. svět války, tam také příliš nového nenajde. Znát je i Evropský rozpočet s exteriéry jedné a té samé ulice. Na druhou stranu jako drama postavené na hereckých výkonech a silném tématu výborné. Četl jsem, že film zlidšťuje Hitlera. Film sám o sobě svými prostředky by dokázal zlidštit i satana, kdyby to šlo. Zvláště ve srovnání s Goebblesem vychází Vůdce jako ubohý vyšinutý stařík. Hodně udělala své i jedna z prvních scén - přijímání sekretářky. Ale jen na první pohled. Kdo bude nad filmem trochu peřmýšlet, najde tam jeho zrůdnosti přesně v té podobě, ve které dokázaly uhranout německý národ. A které dokáží zapustit kořeny i dnes. (12.06.2005)