Pád Třetí říše

Je důležité položit si otázku, jestli film má být hodnocen podle výběru tématu nebo jeho zpracování. Já si stojím za tím, že podle toho druhého. Tudíž nemůžu o Pádu prohlásit nic lepšího než to, že film bych doporučil pro školní představení. Jde totiž o dokument o posledních dnech Vůdce. Nečekejme žádné myšlenky, žádné přesahy. Ale tohle tvůrci ani neměli v úmyslu. V tom případě bych ovšem doporučil výrazně zkrátit stopáž, minimálně o půl hodiny. Nebýt několika mrazivě silných scén, celou druhou polovinu filmu jsem se nudil. K pozitivům filmu patří fantastický výkon Bruno Ganze jako Hitlera, který si nějaké ocenění určitě zasloužil, jak je přesvědčivý. Celkem vzato, zajímavá dějepisná lekce, ale dokument by byl (alespoň pro mě) lepší. (12.04.2005)

Film je velmi dlouhý a docela repetitivní, ale tím právě dokonale vystihuje bezmoc a beznaděj, která se dala ve führerbunkru v posledních deseti dnech evropské války krájet nožem. Hirschbiegelovi se podařilo propojit osudy všech důležitých a i několika anonymních postav tak, aby to stále ještě působilo jako ucelený příběh a ne jen slepenec jednotlivých osudů, ale zároveň má film i značnou dokumentární výpovědní hodnotu. Po druhém zhlédnutí zvyšuji hodnocení. (Poprvé 2004 v Bio Illusion, podruhé 11.7.2013) (12.07.2013)

Poprvé válečný film, pojednávající o válce z té druhé strany, ještě navíc točený "domorodci". Jisté zainteresování pro danou látku je místy dost cítit, ovšem na samotného diváka to nějaký výraznější dopad nemá. Scénář je prostý a herci (ač velice slušní) se nemají prakticky o co opřít. Bruno Ganz sice zaujme, ale především tím, že spatřit na plátně samotného Hitlera je už samo o sobě přinejmenším zvláštní a ojedinělý zážitek. Hirschbiegel to však nevytrhl ani po obrazové stránce. Chladná výtvarná stylizace nevyniká tak, jak by měla a válečné scény jsou poměrně nevěrohodné a dost nepřehledně sestříhané. (25.09.2005)

Jedním slovem úžas. Německá kinematografie mnoho perel neskrývá (hlavně za poslední léta), ale toto je jedna z nich. Nejlepší je, když tvůrci točí filmy o svých slavných rodácích, než někdo jiný. Ale v tomto případě mne velmi potěšil fakt, jak si dokážou Němci sypat popel na hlavu. Po "Ponorce" a "Stalingradu" je "Pád Třetí říše" dalším filmem, zabývajícím se národním traumatem. Naprosto natvrdo a bez skrupulí zobrazuje poslední dny fašistického Německa a zkázu v plném proudu. Film neoplývá bitevními scénami, ani naturalistickými scénami z boje. Je hlavně o zvrácenosti, fanatismu a psychologii postav. Herecké výkony jsou numero uno. Bruno Ganz coby Hitler byl naprosto famózní, dokonalý a nevím co ještě. Ovšem ostatní, typově přesní herci, nijak nezaostávají. "Pád Třetí říše" není jen a pouze zobrazením posledních dnů největšího válečného zločince všech dob. Zobrazuje celou zkázu říše na pozadí bombardování Berlína. Atmosféra je tak shnilá a hustá, že se až tají dech. Kupříkladu při scéně, kdy frau Goebblesová s chladnou tváří a láskyplným úsměvem na rtech tráví své děti, snad běhají vzduchové bubliny vzduchem, jak je atmosféra dusná. Moje pocity jsou jasné. Dokonalý válečný film. (10.05.2007)

Film, kde hrstkou antihrdinů jsou jedny z nejvíc zvrácených existencí, co 20. století poznalo, je nepříjemný už jen tím, že celou dobu vidíme události z jejich pohledu. Jak jsou zkroušení, zoufalí, vyčerpaní a přitom máme tendence s nimi snad soucítit, protože pořád to jsou "hrdinové" filmu. A takhle nějak to klidně mohlo tehdy vypadat, takže je film nasáklý beznadějí a depkou, kterou umocňuje vědomí neodvratného zániku. (Samozřejmě že si to většina zasloužila). Nicméně je to hodně dlouhý a bohužel ne tak skvělý, aby to po celou tu dobu strhlo, nepočítáme-li několik víc než mrazivých scének (netřeba zmiňovat jakou hlavně). Pochvala jde ale hlavně výběru herců - Bruno Ganz, Corinna Harfouch, Ulrich Matthes a Juliane Köhler jako Eva Braun - všichni typově skvěle obsazení a předvádí výborné výkony. Stará známá písnička - být to kratší, výsledek a dojem by byl mnohem silnější. (03.03.2012)