Režie:
Oliver HirschbiegelScénář:
Bernd EichingerKamera:
Rainer KlausmannHudba:
Stephan ZachariasHrají:
Bruno Ganz, Alexandra Maria Lara, Corinna Harfouch, Ulrich Matthes, Juliane Köhler, Heino Ferch, Christian Berkel, Matthias Habich, Thomas Kretschmann (více)Obsahy(1)
20. července 1944 byl spáchán ve Vůdcově hlavním stanu "Vlčím doupěti" (Wolfsschanze), atentát na Hitlera. Z bezprostřední blízkosti zažila tuto událost jeho osobní sekretářka Gertraud "Traudl" Junge. Poprvé se tak otřásla půda pod nohama kdysi všemocného "Vůdce" a všichni z jeho bezprostředního okolí poprvé pocítili šok. O devět měsíců později se Hitler přesunul do svého prostorného systému bunkrů na území Nového říšského kancléřství v Berlíně. Rudá armáda v téže době přistoupila k jeho totálnímu obklíčení. 20 dubna slaví Hitler 56. narozeniny v kruhu svých věrných spolupracovníků a svého štábu. Eva Braunová už s ním také několik dní žije v bunkru. Himmler, Goering a stranické špičky se odsunuly do bezpečnějších částí Německa, zatímco Hitler nechce v žádném případě opustit své hlavní město. 29. dubna Rudá armáda obklíčila vládní čtvrť a odřízla ji od ostatního území Berlína, v jehož ulicích se bojuje o každý dům. Během této noci diktuje Hitler sekretářce Traudl Jungové svou poslední vůli a žení se s Evou Braunovou. Svatebními svědky jsou Goebbels a Bormann. 30. dubna zahájila ruská armáda boj o Říšský sněm (Reichstag). Hitler se rozhodl spáchat sebevraždu. Společně s Evou Braunovou se otrávili a jejich mrtvoly byly spáleny na zahradě říšského kancléřství. O den později otrávila Magda Goebbelsová ve spánku svých šest dětí. Pak odešli Magda a Joseph Goebbelsovi do zahrady a zastřelili se. I jejich mrtvoly byly spáleny. Přestože generál Weidling vydal rozkaz ke kapitulaci, v ulicích se bojuje dál... Film Pád Třetí říše vznikl na základě knihy osobní sekretářky Adolfa Hitlera Traudl Jungové "Bis zur letzten Stunde". Strhující herecký výkon Bruno Ganze v roli Hitlera, jen v samotném Německu přilákal do kin 6 milionů návštěvníků. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (790)
Vynikající film, který popisuje posledních pár dní Adolfa Hitlera a jeho nejbližších spolupracovníků. Bruno Ganz podal nadstandartní výkon a i ostatní herci předvedli slušné výkony. Navíc trochu jiný pohled na 2. sv. válku mě zaujal, protože válečný film nemusí být nutně natočen jen z bitevních polí. Určitě jeden z nejlepších německých filmů posledních let, resp. společně s Klepání na nebekou bránu asi to nejlepší co jsem poslední dobou od našich sousedů viděl...... ()
Není to zase až tak o Hitlerových posledních dnech jako spíše o spíše o lidech kolem něj během jeho posledních dní a jeho posledním zvěrstvu; tentokrát na vlastním národu. Vynikající, ne že ne, ovšem nenatočit to právě Němci, tak kolem toho takový humbuk (opravdu je "polidštění" Hitlera, že poděkuje kuchařce za jídlo?) není (což čas potvrdil; zubu času odolal jen ten meme). Přesto je dobře, že si ho natočili zrovna oni. ()
Bruno Ganz předvádí opravdu úchvatný výkon. Viděl jsem už mnoho ztvárnění Hitlera, ale většinou to byly jen nechtěné parodie. Jeho gestika a mimika tady jsou propracovány do nejmenších detailů. Je zajímavé, že filmy jako Rain Man dostávají plné hodnocení především kvůli výkonům hlavního hrdiny, na rozdíl od Pádu třetí říše, který toho nabízí přeci jen víc. Film stojí na Ganzovi, jedné nechutné scéně a tísnivé atmosféře bunkru. Vše bohužel shazuje úmorná stopáž. ()
No na jednu stranu jsme cekal vic, ale na druhou stranu jsme nebyl vubec zklamanej. Ale jak uz to tak bejva u tehle filmu, co maj pres dve hodiny, misty jsem se nudil. Pokud jsou zabery do ulic Berlina, kde se bojuje, je to parada. Pokud je na scene Adolf Hitler je to bezchybny. Ale pak tu jsou sceny, kde se jen keca a Adolf tu neni a ty jsou misty zajimave, ale misty nudne. Urcite by pomohlo film zkratit na dve hodiny, misty to bylo docela natahovany. Je fajn, ze Hirschbiegel dostal vetsi rozpocet a nemusel se soustredit ciste na bunkr, ale moh ukazat i nejake vybuchy. O hercich sice nekdo muze tvrdit, ze je jejich vykon trochu dany postavama, ktery hrajou (coz je jiste pravda) a nezalezi tudiz na jejich hereckem talentu, ale podle me byli bezchybny. Hlavne samozrejme Adolf Hitler, fakt perfektni vykon, kdyz se nastval tak to nebyl Bruno, ale Adolf. Z ostatnich hercu, ktery jsou prevazne nadprumerny, me uz zaujal jen Ulrich Matthes jako Goebbels, kterej vypadal docela odporne. Ale prislo mi, ze tu je tech hercu zbytecne moc, mel sem v nekterejch trochu zmatek. Mozna se dalo dat do filmu vice vypjatych scen v podani Hitlera, ale i tak se tenhle film radi mezi nejlepsi nemecke filmy. ()
:::::::::::::::::::::::::::::::: Wow !! Geniální film !! Lituji toho, že jsem se na něho už nepodíval dříve. Skvělá atmosféra ! Působivý film. Na konci mi fakt bylo divně. Hitler byl úžasný, teda Bruno Ganz ! Myslím, že Hitler byl opravdu takový. Nejsem žádný nacista, fašista nebo tak, ale musím říci, že bychom neměli v Hitlerovi vidět jen toho největšího zlosyna všech dob, který zabíjel židy jako mouchy, ale taky génia, který něco dokázal. Chtěl bych vidět alespoň jednoho tady z Vás, který by se vypracoval tak, jako on. Hitler byl voják a cílevědomý vojevůdce, ale srdcem byl hlavně umělec, který miloval umění, sochařství, architekturu a hlavně malířství. Byl to génius, kterého nikdo nepochopil a většina ho jenom (hlavně ke konci) zrazovala a podváděla. Začínal na ulici prodavávající své obrazy, které nikdo nechtěl koupit. Na akademii ho nevzali. Nelíbil se mu svět, ve kterém žil, tak s tím začal, narozdíl od nás, něco dělat. A taky něco dokázal. Jestli byl zlý nebo hodný, správný ? Kdo vlastně rozhoduje o tom, co je dobé, zlé či správné ? Všechno je jen úhel pohledu. My ho tady kritizujeme, že byl kdovíjaký hajz, zrůda, svině atj ....... Jenže on se alespoň rozhodl začít něco dělat. A jestli to bylo dobré, zlé, správné ? Co na tom sejde ...... Myslete si o mě, co chcete, toť můj názor. Neříkám, že jsem jeho zastánce, ale už vůbec ne odpůrce !!! Tak a teď mne můžete zavřít ........ ,-) :::::::::::::::::::::::::::::::::: ()
Galerie (58)
Zajímavosti (51)
- Po premiére sa Bruno Ganz vyjadril, že rolu Hitlera nechcel spočiatku vôbec prijať. Jeho názor zmenil film Der letzte Akt (1955) a herecký výkon Albina Skody (Adolf Hitler), ktorý ho presvedčil, že rola Hitlera by sa dala zahrať s určitou hĺbkou. (Budisovie)
- Hermann Fegelein (Thomas Kretschmann) bol v skutočnosti nositeľom Rytierskeho kríža s dubovou ratolesťou a mečmi a nie len s dubovou ratolesťou. Taktiež bol nositeľom iba striebornej Spony za boj zblízka, nie zlatej. (Raccoon.city)
- Adolf Hitler (Bruno Ganz) sa spolieha na protiútok Obergruppenführera a generála Waffen SS Felixa Steinera. 21.4.1945, počas bitky o Berlín, bol Steiner poverený velením armádneho oddielu, aby obkľúčil 1. bieloruský front kliešťovým obchvatom, postupujúcim zo severu mesta. Keď mu generáli vo filme oznámia, že sa tak nestalo, nakoľko Steiner nemal k útoku dosť síl a útok sa nezdaril, Hitler sa rozzúril. Stainer v skutočnosti vôbec neurobil protiútok z dvoch dôvodov. Po prvé, pretože si uvedomil, že jeho jednotky sú nedostatočné, približne pomerom 1:10 v prospech sovietov. Pozostávali z dvoch práporov 4. divízie SS, ktorý ale nemali žiadne útočné zbrane, tínedžerov Hitlerjugend, núdzového pozemného personálu Luftwaffe a pracovníkov v prístavoch Kriegsmarine. Jedinými dostupnými tankami bol približne tucet ukoristených francúzskych tankov z roku 1940. Po druhé, presvedčil ho Rudolf Nadolny, bývalý nemecký veľvyslanec v Moskve, aby opustil mesto aj s jednotkami. To umožnilo odovzdanie mesta takmer bez boja. Rovnako ako v tomto prípade sa zdržal vykonávania záchranných operácií vo viacerých oblastiach na severe Berlína, čo bolo v skutočnosti nerealizovateľné, a preto bol 27.4.1945 zbavený velenia pre neposlušnosť. Keď sa to v skutočnosti Hitler dozvedel, vôbec nezúril ako vo filme, ale dlho mlčal a potom trval na tom, aby ženy z bunkru odišli okamžite z Berlína a následne vyhlásil, že vojna je prehratá. Felix Steiner vojnu prežil. Po kapitulácii bol uväznený až do roku 1948. Čelil obvineniam v Norimberskom procese, ale tie boli zrušené a on bol prepustený. Už v roku 1951 založil lobistickú skupinu, ktorej cieľom bolo bojovať za právnu, ekonomickú a historickú rehabilitáciu Waffen-SS. V roku 1953 bol Steiner naverbovaný do CIA. V rokoch 1958 a 1963 napísal knihy, ktoré boli o Waffen-SS. Zomrel 12.5.1966 ako 69 ročný. (Raccoon.city)
Reklama